Drábek: Za svými reformami si stojím

Mezi ODS a TOP 09 se rozhořel boj o další existenci takzvaných sociálních karet. Proč jste vůbec s tímto nápadem přišel?

Od začátku šlo o jasně formulovaný a transparentní projekt, který vycházel z toho, že je potřeba snížit náklady státu v oblasti sociálních dávek. Byly dva možné způsoby – škrtat v samotných dávkách, anebo se zaměřit na úspory v distribuci. Zvolil jsem druhou možnost – snižování provozních nákladů státu.

Proběhlo zcela standardní otevřené výběrové řízení na elektronizaci dávek, do kterého se přihlásily tři největší české banky a v tendru zvítězila Česká spořitelna. Celý postup překontrolovával antimonopolní úřad, který konstatoval, že jsme postupovali správně. Podle výpočtů se se mělo ušetřit čtvrt miliardy korun a klienti dostali do rukou bezplatně kartu bez toho, že by museli platit jakékoli poplatky za vedení účtu či za vydání elektronické karty. Příslušná legislativa byla posléze projednávána standardním způsobem jak na vládě, tak v Poslanecké sněmovně.

Chápu, že je elektronická komunikace levnější. Ale dnes má přece platební kartu kde kdo, takže na co je potřeba nějakou speciální?

To není úplně pravda. Nemá jí každý občan. Naopak podle našich statistik bylo šedesát procent sociálních dávek placeno převodem na běžný účet, ale zbývajících čtyřicet šlo přes tu nejdražší aplikaci, tedy přes složenku na České poště.

Jak pokračuje kauza s trestním obviněním vašeho náměstka Šišky?

Můj bývalý náměstek byl obviněn z toho, že měl údajně nabídnout nepřímý úplatek při vyjednávání o jednom z projektů. Podle zdrojů z médií to měl být bývalý monopolní dodavatel IT, který tehdy částečně přišel o svoje příjmy z ministerstva. Faktem je, že byl obviněn začátkem října, dnes máme polovinu dubna a zatím není žádná veřejná informace od policie, že by ten případ nějak postoupil, což mi připadá zvláštní. Policie vznesla i další obvinění, ale těžko to mohu hodnotit, protože nevím, na základě jakých indicií či argumentů postupuje. Policie hovoří o tom, že má být zakázka na IT systémy předražená. Avšak už za loňský rok jsou tu prokazatelné úspory. To, že jsme přešli od monopolního dodavatele, který pro ministerstvo pracoval prakticky dvacet let, do systému, který je modulární, a kdy lze více tlačit na cenu dodávaných služeb, byla prokazatelná úspora v době mého odchodu z ministerstva řádově sedmdesát miliard korun. Spolu s prostředky z evropských fondů byla tato úspora ve stejné výši.

Jste rovněž autorem důchodové reformy. Do dnešního dne se do ní přihlásilo jen kolem dvaceti tisíc lidí. Nevnímáte to jako blamáž?  

Z mého pohledu je zásadní, že vůbec nějaká alternativa existuje. Patnáct let se zde diskutovalo o tom, jakým způsobem vyřešit důchodový systém, protože je jasné, že nelze nadále mít důchodový systém postavený pouze na státním průběžném systému a doplňkovém připojištění, ale k ničemu to nevedlo. Počet klientů do dnešního dne je faktem, ale je potřeba si počkat do poloviny roku na definitivní počty. Zásadním prvkem je rovněž cílení na nejmladší generaci, která bude mít možnost rozhodnout se do pětatřiceti let.

Považujete to skutečně za pravicovou reformu? Osobně mi za pravicovější přijde názor sociálnědemokratického experta Jana Mládka ohledně zvyšování věku odchodu do důchodu.  

Máte pravdu, že se zde v poslední době trochu stírají rozdíly mezi pravicovým a levicovým řešením. Představy pana Mládka, ačkoli je ekonom, mi ale přijdou velice naivní. Hovořit o tom, že je možné zvýšit skokově odchod do důchodu na třiasedmdesát let, je úplně mimo mísu. Součástí konzervativního myšlení, jak já jej vnímám, je i to nedělat ad hoc jakékoli revoluční změny v celém systému, které by jej mohly rozložit. Společenské a politické náklady takových radikálních změn by pak byly vyšší, než možná a ještě navíc pochybná pozitiva. Středoevropský systém důchodového zabezpečení je nastaven na poměru výše důchodu od vyměřovacího základu a já jsem přesvědčen, že jej nelze měnit nějak jednorázově.

To, že bude v budoucnosti státní průběžný systém plnit spíše úlohu ochranářsko-sociální, je jasné, ale ten vývoj bude pozvolný. Někomu může přijít naše reforma jako nedostatečná, ale ČSSD i za cenu vymyšlených argumentů tvrdí, že ji po volbách zruší jako příliš radikální. To, že se budou ode zdi ke zdi parametry jakéhokoli dlouhodobého systému, který ovlivňuje celé generace, měnit každé čtyři, respektive osm roků podle momentální parlamentní většiny, považuji za to nejhorší, co může národ potkat.

V takovém systému ale nakonec není sociální pojištění jako klasické pojištění, ale jako jiná forma daně. Proč tedy rovnou nepřesunout část odvodových povinností do daňové oblasti? Ostatně tak to bylo formulováno i v koaliční dohodě.

To máte pravdu, a TOP 09 to také tak formulovala. Už jenom proto, že ve snížení vedlejších nákladů práce vidíme cestu ke zvýšení konkurenceschopnosti české ekonomiky. Bohužel Věci veřejné nakonec od této dohody odstoupily.

Když už jsme u té konzervativní politiky. Není to jenom zástěrka pro snahu se příliš nevměšovat do věcí, které jsou politicky výbušné? Například radikálně překopat zákoník práce, který prosadila sjednocená levice ČSSD a KSČM?

S takovým hodnocením nemohu souhlasit. Řada věcí, jako jsou snížení odstupného v prvním a druhém roce zaměstnání, úprava výpovědních lhůt, pracovní poměry na dobu určitou a další věci se podařilo prosadit. Samozřejmě, můžeme diskutovat, zda to jsou změny dostatečné či nikoli. Ale opět platí to, co jsem řekl již o důchodovém systému. Co je pro podnikatele výhodnější? Stabilní, byť ne zcela dokonalé podnikatelské prostředí, ve kterém si může být na dlouhá léta dopředu jist, anebo to, že bude žít v neustálé nejistotě, co se zase změní se změnou politické reprezentace, a tomu neustále přizpůsobovat své byznys plány, investice, fungování firmy? Proto jsem se především snažil udělat změny v zákoníku práce, které by skutečně reagovaly na ČSSD deklarovaný, ale neuskutečněný záměr daný heslem „co není zakázáno, to je dovoleno“.

Jak se díváte na kroky své nástupkyně? Například na mnohamiliardové dotace na zaměstnávání mladých lidí nebo na nezaměstnané, kteří budou chtít podnikat? Tady už snad nejsme ani u konzervatismu, ale rovnýma nohama v socialismu.

Nebudu hodnotit kroky paní ministryně, protože každý  má své priority. Já osobně jsem se vždy snažil o systémová řešení a pokud šlo o jednotlivé, cíleně zaměřené kroky, tak jsem vždy usiloval o to, aby šlo o finančně měřitelná rozhodnutí. Na druhé straně jsem byl kritizován, že dostatečně nevyužívám aktivní politiku zaměstnanosti. Co se týká podpor na rozjezd podnikání u uchazečů o zaměstnání, jde o opatření, o němž se diskutuje již delší dobu. Vždy bude problémem, jak posoudit efektivitu a návratnost prostředků.