Prudké zvraty na politické scéně neovlivnily pokračování prací na reformních zákonech – ať už jde o sociální reformu, přípravu novely zákoníku práce, či o důchodovou reformu. Právu to řekl ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09).
Reagoval tak na názor, že reformní zákony kvůli sporům v koalici pomalu, ale jistě nabírají nebezpečné zpoždění. A není vůbec jisté, zda se je podaří letos schválit, když ještě neexistuje ani jejich paragrafované znění.
Občané by se přitom již v příštím roce měli například začít rozhodovat, zda se zúčastní dobrovolného penzijního spoření v tzv. druhém pilíři. Kolik bude penzijních fondů či jaké budou podmínky jejich provozu, je předmětem teprve variantních návrhů, u kterých chybí koaliční shoda.
„Časový plán bude dodržen,“ řekl ministr Drábek. „V plném proudu jsou práce na paragrafovaných zněních zákonů, a to jak na ministerstvu práce a sociálních věcí, tak na ministerstvu financí. Vše směřuje k tomu, aby mohly být předloženy v polovině května k připomínkovému řízení".
"Konečný návrh zákona o důchodové reformě by podle Drábka mohla vláda schválit na přelomu června a července a poté ihned odeslat do Sněmovny. Na přelomu letošního a příštího roku by tak mělo být jasné, jaká bude legislativní úprava penzijní reformy. Rok 2012 tak bude možné využít jednak na formální přípravu licencování penzijních společností, jednak pro rozhodnutí občanů, zda se zapojí do nového systému,“ řekl Právu Drábek.
Podle člena Národní ekonomické rady vlády a prezidenta Asociace penzijních fondů Jiřího Rusnoka ale byla příprava penzijní reformy v časovém presu již před současnou vládní krizí. Současné koaliční problémy situaci pouze dál zhoršily. „Příprava reforem se bude dělat ve spěchu, což s sebou může nést řadu chyb,“ řekl Právu Rusnok.
Podle Rusnoka je jakýmsi hraničním termínem, aby nedošlo skutečně k zásadnímu zpoždění přijímání reforem, nutnost zákony schválit ve Sněmovně i v Senátu na přelomu letošního a příštího roku – tedy nejpozději v lednu 2012.
S tím souhlasí i analytik Raiffeisenbank Aleš Michl. „Co se neschválí letos, těžko se povede v dalších letech, kdy se budou kvapem blížit parlamentní volby,“ řekl Právu Michl. „Odložit zákony na příští a další rok znamená připravovat je ve chvatu a pod tlakem, takže výsledkem mohou být návrhy mající blízko k paskvilu,“ dodal.
Škrt přes rozpočet může vládě ale ještě udělat opozice. „Vláda bude schopná stihnout schválit v předpokládaném termínu, tedy ještě tento rok, jen zvýšení základní sazby DPH,“ řekl Právu předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. „Tam se bude jednat jen o změnu sazeb, k tomu není třeba nového zákona. U ostatních zákonů se to letos nedá stihnout i proto, že jako nejsilnější opoziční strana budeme klást těm zákonům, které připravuje koalice a se kterými zásadně nesouhlasíme, tvrdý odpor ve Sněmovně a následně i v Senátu,“ dodal předseda ČSSD.
Dalším centrem odporu proti vládním záměrům je největší tuzemská odborová centrála – ČMKOS. Odbory již nyní vyhlásily protestní akci Otevřete oči, která podle jejich představitelů může nabýt až podoby otevřených protestů, například demonstrací nebo stávek. Vedle reforem se odborářům nelíbí ani proklamované rušení stravenek a dalších zaměstnaneckých benefitů.
Akce zatím probíhá formou kritických billboardů po celém Česku. „Různé billboardové kampaně odborů k efektivitě dialogu příliš nepřispívají, protože jsou často doprovázeny tvrzeními vytrženými z kontextu či zcela obyčejnými nepravdami. Ze strany MPSV to průběh jednání neovlivňuje. Probíhají standardní připomínková řízení, diskuse, kulaté stoly, aby se návrhy prodiskutovaly a eventuálně podle připomínek upravily,“ tvrdí ministr Drábek.
„Pokud by nebyla vládní koalice schopna začít opět rychle spolupracovat na reformních zákonech, aby nedošlo k časovému prodlení, stále hrozí, že přijímání a rozhodování o reformních zákonech se přesune až k roku 2014, což je ovšem rok voleb. Přijít v tomto období s reformami, které opozice cupuje, se ale nikdo neodváží,“ míní další člen NERV, ekonom Petr Zahradník. „Zarážející podle něj je, že koalice prohospodařuje unikátní situaci, kdy má ve Sněmovně převahu 118 hlasů, což zde dlouho nebylo a možná ani v dalších letech nebude.
Právo, 20. 4. 2011, Rubrika: Trhy a ekonomika, str. 17
