Kromě dosavadní patnáctiprocentní daně z příjmů by měli zaměstnavatelé odvádět za lidi, kteří pro ně pracují na dohodu o provedení práce, také sociální a zdravotní pojištění. Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek změnu hájí, ale zároveň uznává, že se může zvýšit zaměstnávání načerno. „Samozřejmě to hrozí. Ale od toho je kontrola nelegální práce, kterou se snažíme posilovat,“ říká ministr.
Rozšiřujete možnost zaměstnávání na dohodu o provedení práce z dosavadních 150 hodin ročně na dvojnásobek. Není to příliš?
Zároveň od příjmu 5000 korun měsíčně navrhuji zatížení sociálním a zdravotním pojištěním. Takto nebudou podmínky zneužívány pro náhradu standardního pracovního poměru, nevznikne prostor k únikům od sociálního a zdravotního pojištění.
Jenže zaměstnavatelé placení nových odvodů kritizují. Podle nich už nemá cenu uzavírat dohody o provedení práce, protože jejich výhoda spočívá právě v tom, že se z nich neplatí pojištění.
Tomu rozumím, ale také musím bránit sociální systém. Tři sta hodin ročně jsou skoro dva měsíce plnohodnotné práce. To není možné dát do konkurence standardnímu pracovnímu poměru a nezatížit to pojištěním.
Proč dohodu o provedení práce zachovávat, když se dostane na roveň dohodě o pracovní činnosti?
To není pravda. U dohody o pracovní činnosti se při nízké úrovni výdělku neplatí sociální a zdravotní pojištění. Dohoda o pracovní činnosti je nějaká trvalá činnost sice menšího rozsahu než standardní pracovní poměr, ale s jasně vymezenými úkoly. Dohoda o provedení práce je institut vymezený pro jednorázovou činnost.
Nemáte obavu z růstu nezaměstnanosti kvůli zvýšení ceny práce? Co studenti? Ti dohodu o provedení práce využívají, ale teď budou dražší…
Tuto obavu nemám. Ty podmínky je třeba narovnat. Co se týká studentů, ti přece mají úlevy, stát za ně platí zdravotní pojištění, z letní brigády neplatí daň. Jsou jiné instrumenty, jak zatraktivnit zaměstnávání studentů.
Hospodářské noviny, 13. 5. 2011, Rubrika: Česko, str. 5
