Drábek: Na stole je návrh, jemuž věřím

* Dohady o penzijní reformě trvaly roky. Teď je na stole aspoň „nějaká“ varianta, a to nakonec s nepovinným opt-outem, proti kterému protestovala opozice. Jaká je podle vašeho mínění šance, že reformu schválíte ústavní většinou – tedy koalice a opozice dohromady?

Návrh vládní koalice si samozřejmě našel řadu příznivců i odpůrců. Jedni ho hodnotí jako příliš odvážný, druzí mu nedostatek odvahy vytýkají. Pro mne je to znamení, že se jedná o rozumný kompromis, který nabízí alternativu pro každého jednotlivce. Nic se nemusí změnit pro toho,komu současný systém vyhovuje. Ten, kdo se chce na stáří zajistit lépe, bude mít nyní možnost. Zásadní pro mne je, že po sedmi měsících politického vyjednávání mámena stole návrh, za nímž si stojím a kterému věřím. Po patnácti letech diskuzí o důchodové reformě máme reálnou šanci ji uskutečnit a já bych byl pochopitelně rád, kdyby stejně konstruktivně k návrhu přistupovala i opozice a podařilo se nám důchodovou reformu ukotvit jako ústavní zákon.

* Odvody do soukromých fondů budou nepovinné, kolik odhadujete, že se do nich zapojí lidí? A co se stane v případě, kdy se třeba za pět let ukáže, že mladí lidé novému systému nevěří a pořád spoléhají na státní důchody v průběžném pilíři?

Předpokládám, že zájem o dobrovolné spoření bude poměrně značný, zapojit by se do něho podle mých odhadů mohla zhruba polovina lidí v produktivním věku. Důvodem k tomuto řekněme opatrnému optimismu jsou pro mne statistiky hovořící o značnému rozšíření důchodového připojištění. Tedy jistá míra zodpovědnosti mezi lidmi jistě je, pozitivní je také to, že si většina uvědomuje, že současný průběžný systém není dlouhodobě udržitelný pro celou populaci a že je výhodné se ještě nějakým dalším způsobem na stáří ekonomicky zajistit. Dnešní systém, který je solidární s nízkopříjmovými skupinami obyvatel, bude zejména těmto sloužit i nadále jako jistý zdroj důchodů. Naopak těm, kteří do něho přispívají díky svým příjmům více, bude pravděpodobně lépe vyhovovat možnost dobrovolného vstupu do penzijních fondů, které výši jejich odvodů dokáží lépe zhodnotit.

* V rámci reformy penzí dojde i na možnost poslat jedno procento ze svých odvodů rodičům v penzi. I v tomto ohledu se uvažovalo širších odvodech, proč nakonec bude možné poslat rodičům jen ono jedno procento?

Rodičům mohou potomci pochopitelně přispívat na jejich starobní důchod libovolnou částkou. Ono jedno procento, o němž hovoříte, je částka odpovídající jednomu procentu vyměřovacího základu, neboli hrubé mzdy, kterou potomek bude moci nechat převést svému rodiči ve starobním důchodu, aniž by sám byl krácen na mzdě či na svém vlastním pojištění. Je to skutečně bonus od státu, částka, kterou je možné přilepšit v důchodu svým rodičům. Její výše je stanovena zejména rozpočtovými možnostmi státu.

* Věc, která zatím moc nezazněla, je budoucí věk odchodu do důchodu. Jaká je podle vás nejpravděpodobnější varianta? Někdo mluví o 65, někdo dokonce 67 letech... Kdy by v tomto ohledu mělo být jasno?

Toto je nekončící příběh, dokud se bude zvyšovat průměrná doba dožití a s tím i počet let, které trávíme v důchodu, pak se musí zvyšovat i věková hranice pro odchod do důchodu. Faktem je, že dnešní systém byl nastaven za Bismarcka před více než sto lety, kdy se doba, kdy byl jedinec v důchodu, počítala na roky. Dnes je to dvacet i více let a není možné systém průběžnému modelu udržet.

* Kvůli reformě penzí se sjednotí DPH na jednu - 20procentní sazbu. Vyberete více, než k samotné reformě potřebujete, a navíc začnete vybírat o rok dříve (od 2012), než reforma penzí začne...

Poslední zvýšení DPH v roce 2008 predikovalo při zvýšení dolní sazby z 5 na 9%inflaci 1,5 %, skutečnost byla taková, že ceny stouply zhruba o jedno procento. Dnešní prognózy se velmi různí, a to z pochopitelných důvodů. Zřejmé je, že zvýšení ceny bude mít na různé rodiny s různými spotřebitelskými návyky a potřebami rozdílné dopady, lze také předpokládat na základě předchozích zkušeností, že zvýšení DPH se rozmělní mezi spotřebitele a prodejce. Stejně jako většina analytiků, kteří se k této problematice v posledních dnech vyjadřovala, i já se kloním k názoru, že očekávatelný dopad na výdaje domácností se bude pohybovat kolem dvou procent. V případě, že dojde ke zvýšení výdajů domácnosti o 425 Kč měsíčně, jak například předikuje analýza myšlenkového centra IDEA Jana Švejnara, pak my v průměrné rodině navyšujeme slevu na dani o 500 Kč měsíčně. Dopad by tedy, jak sami vidíte, neměl být nijak zásadní. Kromě zvýšení slev na dani pro rodiny s dětmi dojde ke zrušení příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (1,2%mzdy) a zrušení povinného příspěvku na úrazové pojištění (0,6%mzdy). Av neposlední řadě také budou valorizovány všechny typy důchodů, aby důchodci sjednocení sazeb na svých peněženkách v podstatě nepocítili vůbec. Tato opatření znamenají nejen kompenzaci sjednocení sazby DPH, ale také stabilizaci systému, podporu zaměstnanosti a zajištění překlenutí růstu cen pro příjemce všech typů důchodů.

* I podnikatelé – třeba Hospodářská komora – vládu požádali, aby se DPH nesjednocovala tak drasticky. Vláda ale slibuje kompenzace, například častější valorizace důchodů. Jak často se podle vás budou zvyšovat penze? Nově už by to nemělo být jen při rozhodnutí vlády. Valorizace by měly být navázány na růst cen a platů...

Můžeme garantovat, že kompenzaci životních nákladů lidí, kteří jsou dnes v důchodu, po sjednocení DPH zajistíme. To je dáno jak zákonem, tak i politickým rozhodnutím, které bude na tuto mimořádnou situaci reagovat. Penze se budou zvyšovat pokaždé, kdy inflace překročí dvě procenta, tak, jak to stanovuje zákon. Rozhodovat by měla Poslanecká sněmovna, která je také zodpovědná za celý státní rozpočet, jedná se spíše o technické narovnání dnes pokřiveného stavu rozhodovacích pravomocí.