Sjednocení sazby daně z přidané hodnoty na 19 procentech a k tomu výjimky pro léky, knihy a tiskoviny způsobí inflaci kolem 1,8 procenta. A to je podle ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka schůdné a snesitelné i pro sociálně slabé občany. Po úterní večerní poradě ekonomických ministrů není jasné, jak vysoká nakonec bude jednotná DPH. TOP 09 chce 19 procent spolu se zachováním výjimek, ODS se na výjimky příliš netváří - a Věci veřejné by se nejraději držely dohodnutých 17,5 procenta. Rozhodnutí má padnout ve středu na zasedání Nečasova kabinetu.
Pane ministře, je možné hledat úspory i jinde než na dopravě a ve školství, jak se domnívají Věci veřejné?
Náklady na provoz a investice se snižují ve všech resortech ve stejné míře, takže pokud někdo tvrdí, že některým resortům je výdajová stránka snižována jinak než ostatním, tak to tak není. Ke všem resortům se přistupuje stejně, vychází se ze schváleného střednědobého rámce.
Spolu se sjednocením DPH na 19 procentech chcete zachovat výjimku pro léky, ale i pro knihy a tiskoviny. Proč by mělo mít výjimku zrovna čtivo a ne třeba zdravotnické pomůcky či základní potraviny?
To je jedna z projednávaných variant, o kterých bude zítra (ve středu) rozhodovat vláda. A diskuse bude probíhat určitě i o výjimkách, co by tam mělo patřit.
Máte propočítáno, jaký by mělo sjednocené DPH na 19 procentech dopad na sociálně slabé vrstvy obyvatel?
Ano, odhady jsou a předpoklad je takový, že pokud by byla zvolena varianta sjednocení většiny položek na 19 procentech DPH s výjimkou na knihy, tiskoviny a léky, znamenalo by to inflační impuls ve výši 1,8 desetiny procenta. S ohledem na běžnou inflaci, která se obvykle pohybuje v hodnotě mnohem vyšší, si myslím, že to je velmi schůdné a unesitelné.
Je průchodný požadavek VV na zachování dvou sazeb DPH, když TOP 09 a ODS mluví o sjednocení DPH?
Považuji to spíše za slovíčkaření, než za jiný systémový přístup. Protože když se diskutuje o variantě dvou sazeb, to znamená 19procentní a 10procentní, tak i tento návrh respektuje systém dvou sazeb DPH.
Proč se nehledají peníze jinde, například rušením úřadů nebo zdaněním finančních služeb a nejde se nejjednodušší cestou, vyšším zdaněním?
Hledáme všechny rezervy, jak co nejvíce snížit provozní výdaje státu. Ale je také třeba vnímat realitu, a pokud některé varianty návrhu rozpočtu na příští rok počítaly až s 25procentním snížením provozních výdajů z roku na rok, tak to je naprosto jasně velmi těžko realizovatelné.
Proč si vláda klade vyšší cíle než původně, tedy namísto schodku 105 miliard "pouze" 95 miliard?
Podíváme-li se na vývoj v okolních zemích v Evropě, tak se prostě nemůžeme tvářit, že jsme ostrov, který ostatní země neovlivňují. A ve chvíli, kdy vyšleme signál, že Česká republika je naprosto jednoznačně rozhodnutá snižovat schodek státního rozpočtu, tak by to velmi výrazně pomohlo obsluze státního dluhu. Tedy abychom v dalších obdobích nijak výrazně nezvyšovali náklady na jeho obsluhu. To je strašně důležitá zpráva pro investory, ale i pro správce českého státního dluhu.
tyden.cz, 19. 7. 2011
