Drábek: Chystaná změna zákona zvýší zaměstnanost

* Ministerstvo práce a sociálních věcí chce zrušit institut takzvaného náhradního plnění. Jedním z argumentů je, že mnozí dodavatelé zboží a služeb, jejichž nákupem firmy dosud mohou plnit požadavky zákona, jsou ve skutečnosti překupníky, nikoli přímými producenty. Co ale čeká pracoviště, která zaměstnávají požadovaných 50 procent OZP a skutečně něco konkrétního vyrábějí?

Připravované legislativní změny jsou ve stadiu analýzy daných problémů a procházejí vnitřní diskusí na MPSV. Pokud by se skutečně zrušila možnost plnit povinný podíl zaměstnáváním osob se zdravotním postižením odběrem výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců se zdravotním postižením, existuje celá řada dalších podpor těchto zaměstnavatelů. Jedná se o nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, tedy o možnost získání příspěvků na zřizování nových pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením (tzv. chráněné pracovní dílny) a příspěvků na částečnou úhradu provozních nákladů chráněné pracovní dílny. Dále má každý zaměstnavatel zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením nárok na příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením dle § 78 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Tento příspěvek je poskytován ve výši skutečně vynaložených mzdových nákladů na osobu se zdravotním postižením (v maximální částce 8000 Kč měsíčně). Dále si může zaměstnavatel snížit daň z příjmů o částku 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením a o částku 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením (na základě § 35 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů).

* Nebude přímá podpora chráněných dílen a dalších podobných pracovišť pro stát dražší řešení?

Nikoliv. Úřady práce rozhodují o rozdělení prostředků aktivní politiky zaměstnanosti mezi jednotlivé nástroje (rekvalifikace, veřejně prospěšné práce, chráněné pracovní dílny). Dle konkrétní situace tedy mohou více prostředků nasměrovat do chráněných pracovních dílen.

* Co čeká postižené, pro které se kvůli zrušení náhradního plnění už nenajde práce?

Povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu zůstane zachována. V případě zrušení jedné z forem plnění povinného podílu – „odběr výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů OZP“ – se rozdělí plnění mezi zbývající dvě formy, tj. „přímé zaměstnávání osob se zdravotním postižením“ a „odvod do státního rozpočtu“. Tato změna by tedy měla přinést efekt zvyšování zaměstnanosti osob se zdravotním postižením na volném trhu práce.