Tuzemská ekonomika je vůči americkým clům odolná, myslí si ministr dopravy Martin Kupka. Dopady podle něj budou spíše sekundární. Dle europoslance Luďka Niedermayera jsou cla strategicky špatnou zprávou, ačkoli krátkodobý efekt nemusí být tak významný.
Niedermayer považuje americká cla za „velký šok pro světovou ekonomiku“. Špatnou zprávou podle něj je, že se jedná teprve o začátek a sekundární reakce teprve nastoupí. Dodal, že krátkodobý efekt nemusí být tak významný, ale strategicky se jedná o „strašně špatnou zprávu“.
Spojené státy americké začaly vybírat základní desetiprocentní clo při dovozu zboží ze všech zemí světa od 5. dubna. Clo na prakticky veškeré zboží vyhlásil ve středu americký prezident Donald Trump. Od 9. dubna na základě toho USA začnou u dovozu z vybraných zemí vybírat ještě vyšší cla, která v případě Evropské unie činí 20 procent.
Některé zboží je od nového amerického celního režimu prozatím osvobozeno. Výjimka se týká ropy, plynu, mědi, zlata, stříbra, platiny, palladia, dřeva, polovodičů, farmaceutických výrobků a nerostů, které se v USA nevyskytují. Nové clo se nevztahuje ani na dováženou ocel, hliník a automobily, na jejichž dovoz se již nyní uplatňuje 25procentní clo.
Evropská unie již v reakci na cla na ocel a hliník oznámila protiopatření vůči americkému zboží v hodnotě 26 miliard eur (650 miliard korun). Tato protiopatření měla částečně začít platit od 1. dubna, částečně pak od 13. dubna. Nakonec ale bylo rozhodnuto, že všechna celní opatření by měla vstoupit v platnost v jediný den, a sice 13. dubna. Mezitím unijní exekutiva konzultuje možnou reakci s jednotlivými členskými státy.
Unie bude podle Niedermayera vyjednávat a snažit se o to, aby nedošlo k další eskalaci obchodní války. Za důležité považuje i jednání s dalšími zeměmi, jelikož Evropská unie je podle něj lákavým obchodním partnerem.
Podle Niedermayera by se debata měla soustředit na nástroje, které má Evropská unie k dispozici, protože rozhodnutí Trumpa „neovlivníme“. Za správný směr považuje odstraňování překážek na domácím trhu a hledání férových obchodních příležitostí s jinými partnery, které by mohly částečně kompenzovat export do Spojených států.
Dosavadní ekonomické odhady ukazují, že kvůli poklesu zahraniční poptávky může růst tuzemského HDP zpomalit o šest až sedm desetin procentního bodu, což by znamenalo výpadek v rozpočtu zhruba 14 miliard korun.
Druhá část debaty v Otázkách Václava Moravce se věnovala také otázce výdajů na obranu. Spojené státy totiž po svých spojencích v Severoatlantické alianci požadují zvýšení obranných výdajů z dvou procent HDP na pět procent. Tuto hodnotu už dříve zmínil americký prezident Donald Trump, na dvoudenním jednání šéfů diplomacií NATO v Bruselu to tento týden řekl i ministr zahraničí USA Marco Rubio. Moderátor Václav Moravec se hostů ptal také na další plánované rozvolnění evropských fiskálních pravidel, které by umožnilo vyzbrojování členských zemí na dluh.
Niedermayer rozhodnutí nezapočítávat obranné výdaje do dluhových limitů nevítá, zároveň však uznává, že bezpečnostní situace ve světě je vážná. „Není to úplně to nejhorší rozhodnutí na světě,“ dodal s tím, že pokud chtějí členské státy EU překročit rozpočtová omezení, měly by tyto výdaje skutečně směřovat na obranu. Upozornil také, že některé země v minulosti své dluhové závazky neplnily.
Hostem nedělní diskuze Otázek Václava Moravce byl europoslanec TOP 09 Luděk Niedermayer. Tématem bylo rozhodnutí administrativy Donalda Trumpa uvalit cla a růst obranných výdajů.
Převzato z: Otázky Václava Moravce, 6. 4. 2025 (kráceno)
