Dokonce říkám pravdu

Je jedinečnou tváří své strany a bojuje za ni, kudy chodí, ale volená funkce je pro něj víc než stranická. Líbí se mu oslovení senátor. Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg.

* Doporučujete volit TOP 09 lidem, kteří chtějí, aby zde „konečně byla nastolena vláda práva“. Váš místopředseda Kalousek i vy jste tedy byli ministry ve vládě bezpráví?

Ne, ta vláda byla řádně zvolena a legitimní. Jde o to, že jsem třeba potkal lidi, kteří mi říkali, že se deset, patnáct i osmnáct let soudí a nedomohou se práva. Nebo třeba vyjde rozsudek Ústavního soudu a svorně na něj politici nadávají jako špačci – to by se jinde nemohlo stát.

* Ale shodneme se na tom, že justice i přístup politiků k právu měly děsivou pověst i za vlády, jejímž jste byl členem?

Samozřejmě.

* A co se vám a panu Kalouskovi podařilo v této věci udělat, když jste byli ministry?

Věnoval jsem se zahraničí, nikoliv justici. Jako ministr jsem měl na starosti jiné věci, nepletu se kolegům do jejich záležitostí.

* Ale přece všichni jste členy vládního týmu, společně věci projednáváte, společně o nich hlasujete.

Několikrát jsem se o tom na vládní úrovni zmínil, to ví dobře Kalousek, Topolánek i Vondra.

* Takže jako jeden z bývalých členů vlády necítíte ani malou spoluodpovědnost za to, že se tu právo stalo trochu prázdným pojmem?

To je jedna z mála věcí, kde opravdu necítím spoluodpovědnost. Ale považuji to za nejzávažnější problém. Jde bohužel o dlouhodobý vývoj, který sahá ještě do minulých dob. Padesát let tu vládlo bezpráví a lidi si zvykli nebrat právo moc vážně. A po roce devadesát jsme tu zavedli tak trochu kapitalismus Divokého východu. Rychlost změny dostala přednost před právem, to byla zásadní chyba už tehdy.

* Jak byste vládu práva nastavovali?

Nutná je reforma justice, posílení pravomocí justice k nastartování samočisticího procesu, třístupňový systém justice místo čtyřstupňového, neměnit tak často vedení policie, ustálit to. Jsou to nesčetné kroky.

* O fungování každého systému rozhodují lidé…

... ano, ještě nám nevládnou opice...

* ... to měl být začátek otázky: jsou nějací lidé, kteří by pro vás ve vládě práva byli nezkousnutelní?

Pokud nemám důkazy, což zase patří k mému právnímu myšlení, nebudu nikoho předem vylučovat. Teprve kdybych zjistil, že jednal protiprávně, byl bych v tom velice razantní.

* Permanentně už léta nemáme na nic důkazy – takže na důkazy budeme dál čekat, nebo se dá leccos usoudit i bez nich?

Dojem je špatný, prozatím ještě dojem. Kdyby byla skutečná vůle na ministerstvu spravedlnosti, vnitra a ve vedení policie, tak by se mnohé hnulo. O tom jsem přesvědčen. Kdybychom se účastnili ve vládě, pohlídali bychom, aby tyto posty byly obsazeny opravdu důstojnými lidmi.

* Jaký pocit máte z Martina Peciny?

Z některých jeho činů jsem byl docela rád – souhlasím třeba s jeho bojem proti extremismu. Teď ten protikorupční zákon byl očividně šit velmi horkou jehlou, aby byl projednán před volbami, tudíž kvalita utrpěla. Odpovědnější přístup by byl právě na tomto zákoně se dohodnout se všemi ostatními stranami, aby bylo jasné, že je to společný zájem, nikoliv stranický zájem.

* Jeden by čekal, že když tu korupce bují víc než patnáct let, tak se toho někdo v průběhu let chopí, že?

Byla tady nedostatečná vůle. Ale to, co chtěli sociální demokraté stihnout před volbami, není dobré. Agent provokatér je pro mne neakceptovatelný: není možné, aby státní orgán, tedy policie, vyzývala ke zločinu či nepravosti, to je samo protizákonné.

* Ovšem jak řekl Hegel, co je skutečné, to je imožné, že?

Nesahám po takových velikánech, jako byl Hegel. Mně stačí dobrý voják Švejk: Vono se to nesmí, ale může.

* Je pravda, že do pražské kandidátky jste si nenechal Miroslavem Kalouskem vůbec zasáhnout, zatímco on měl volnou ruku v ostatních kandidátkách?

Pražskou kandidátku jsem si sestavil sám a oblastní kandidátky sestavovala oblastní sdružení. Miroslav Kalousek vůbec neměl ambici do toho v Praze zasahovat.

* Všechny lidi na své kandidátce znáte osobně?

Ne. Všechny jsem potkal, ale že bych všechny kandidáty tak dobře znal, to nemůžu tvrdit. Znám ty na prvních místech, ale ty na dvanáctém či třináctém místě, to vám nazpaměť neřeknu.

* Za kolik lidí na své pražské kandidátce byste dal ruku do ohně?

Asi za většinu. Ale nikdy člověk do jiného úplně nevidí. Za sebe samotného bych taky nedal ruku do ohně.

* V čem o sobě nejvíc pochybujete?

Třeba už nevěřím na svůj úspěch u holek. Bohužel, už si v tom nevěřím.

* Zlí jazykové tvrdí, že jediné, co vás zajímá na politice, je být znovu ministrem. Je to pravda?

Ne. Napravit situaci u nás, to mě nejvíc zajímá. Ministrem jsem byl, byla to krásná práce, ale tak významná jako za našeho předsednictví už bohužel nebude. Takže ano, mne to zajímá, ale není to to, co mě žene. Myslíte, že kvůli tomu, abych se stal zase ministrem, bych jedenáct měsíců dřel jako kůň?

* Dřel byste jako kůň jedenáct měsíců, abyste usedl do opozičních lavic jako řadový poslanec?

V politice je vždycky riziko. K politice patří ty dvě možnosti: buď skončíte dole, nebo nahoře. Je třeba si to uvědomit, než jdu do politiky. Nakonec být opoziční poslanec by mě asi taky bavilo, poněvadž bych mohl spoustu lidí zlobit, a to mi dělá velikou radost.

* Koho byste pozlobil jako prvního?

Ti lidé se spíše sami nabízejí. Znám české politiky a vím, že v nejkratší době se někdo nabídne. O to nemám strach.

* Nenaštvalo Miroslava Kalouska, že ODS si chce případně nechat křeslo ministra financí výhradně pro sebe?

Všechna taková prohlášení před volbami člověk musí bráti s rezervou. Když si všechno ponechám sobě, tak nemůžu nikoho zvát na oběd. Nebo prohlášení s kým ano a s kým ne koalice – to je součást předvolebního boje. Tudíž všemu tomu věřím jen omezeně.

* Vám se taky dá před volbami věřit jen omezeně?

Já si sám věřím, že dokonce říkám pravdu.

* Takže se sociální demokracií do vlády opravdu, ale opravdu ne?

S nynějším vedením sociální demokracie to není možné, to říkám. V životě jsem spolupracoval se spoustou sociálních demokratů, moji nejlepší kamarádi jsou sociální demokrati – mám jiný názor, ale nemám se sociální demokracií problém. Ale bez vzájemné důvěry to nefunguje.

* Asi jsem naivní, ale myslela jsem si, že kromě vzájemné důvěry by měla existovat nějaká blízkost alespoň části programu...

Je to dobré, je-li to možné. Byly ale situace v dějinách, kdy té shody bylo poměrně málo, ale kdy si obě strany uvědomily, že mají jistou odpovědnost, a udělaly kompromisy.

* Takže když Miroslav Kalousek docela striktně řekl, že můžete být jen v takové vládě, která bude snižovat vládní výdaje v absolutním objemu, což partnerství se sociální demokracií vylučuje, nemusí to tak úplně být?

Tak si představte, jak přijde sociální demokracie po volbách do televize se smutným, ale státnickým obličejem a řekne: Nestydatí vyděrači z TOP 09 nás přinutili k tomu, že jsme naše záměry, jak obšťastnit naše obyvatele, museli opustit a dojednali jsme úsporný balíček – tak by to třeba bylo v pořádku.

* A tohle všechno ještě bez Paroubka. V čem se názorově lišíte s Miroslavem Kalouskem?

Třeba on je mnohem skeptičtější k zeleným. Jinak já se spíš věnuju svému oboru a on svému. Nehádáme se. Občas on řekne: Předseda rozhodl. A je klid.

* Když jsme spolu mluvili naposledy, tak jste se seknul v prognóze: řekl jste, že Obama radar v Česku nikdy nevzdá, protože by tím zradil nejen Evropu, ale hlavně Ameriku. Překvapil vás?

Připouštím, že jsem se částečně seknul. Ovšem projekt protiraketové obrany z americké strany pokračuje. Rozhodli se pro jiný technický systém a stěhuje se to do zemí, kde je větší vůle k umístění. My jsme tím ztratili na atraktivitě, jiné země získaly, no.

* Václav Klaus nebo třeba Jiří Paroubek si nemyslí, že je Rusko nebezpečná země. Co vy?

Rusko je komplikovaná země, která dosud nestrávila šok z rozpadu Sovětského svazu. Před více než dvaceti lety stála ruská vojska v Česku, ve východním Německu, Rusové ovládali celou střední Asii – a najednou se to scvrklo na dnešní Rusko. Vrátili se vlastně na hranice před pěti sty lety. Tudíž Putin prohlásil, že rozpad Sovětského svazu je největší geopolitická katastrofa dvacátého století, ačkoliv tu byly dvě světové války. Ještě dlouhá bude nostalgie a sny o tom, aby se alespoň nějaká teritoria vrátila do jejich lůna.

* Takže je, nebo není Rusko nebezpečné?

Po trpké zkušenosti Gruzie musím říct, že potenciálně nebezpečné ano.

Video z rozhovoru Barbory Tachecí najdete na www.idnes.cz/tacheci.