PRAHA (MEDIAFAX) - Předseda hnutí Starostové a nezávislí a lídr společné kandidátky TOP 09 a Starostů ve Zlínském kraji Petr Gazdík nastínil v rozhovoru pro agenturu Mediafax své priority. Jsou jimi především zlepšení dopravní infrastruktury, změna rozpočtového určení daní a zefektivnění státní správy.
Red.: Jste jedničkou kandidátky TOP 09 a Starostů ve Zlínském kraji. Jaké jsou vaše priority pro Zlínsko?
P.G.: Zásadní prioritou je napojení na dálniční síť a rozvoj dopravní infrastruktury, protože Zlínský kraj, na rozdíl od ostatních, má pouze několik kilometrů dálnice, a to ještě na okraji. Špatné dopravní napojení pak ovlivňuje celou řadu věcí, ať už je to rozvoj podnikání, možnosti pro investory, turistický ruch nebo spolupráce se Slovenskem. Půjde tedy o dálnici D1, rychlostní komunikace R49 a R55. Pokusím se pomoci nastavit veřejného financování ve smyslu hesla - dobrý sedlák nezadlužuje grunt. Dále bych se rád zaměřil na veřejnou správu, která by měla být kompetentní, efektivní a skutečně by měla fungovat pro občany.
Red.: Jste znám jako kritik stávajícího systému rozpočtového určení daní. Jak by podle vás měl vypadat spravedlivý systém?
P.G.: Uvědomuji si, že je těžké období a všichni prožíváme krizi. Například rozpočtové příjmy naší obce klesly za první pololetí o 23 procent oproti minulému roku. To už nestačí ani na mandatorní výdaje, o rozvoji nebo investicích nemluvě. V této chvíli není prostor ještě více snižovat příjmy komukoli. Přesto se domníváme, že je skutečně nespravedlivé, aby čtyři největší města, která mají 20 procent obyvatel celého území, získávala z rozpočtového určení daní více než polovinu prostředků.
Red.: Jak vypadá plán konkrétně?
P.G.: Velká města mají nyní prostředků dostatek, jejich příjmy by se měly tedy zastavit na současné úrovni. V příštích šesti letech by přitom mělo dojít k dorovnání příjmů všech obcí a měst, které mají méně než sto tisíc obyvatel. Usilujeme také o to, aby do systému byly zařazeny finance z dotací, které jsou nesmyslně a netransparentně rozdělovány na centrální úrovni. Nevím, proč by úředníci v Praze měli rozhodovat o opravě chodníku nebo jídelny v obci na druhé straně republiky. Toto rozhodování by se mělo odehrávat na komunální úrovni.
Red.: Jsou podle vás lobbisté za velká města ochotni přistoupit na to, že by se jim růst příjmů zastavil?
P.G.: My už tento boj svádíme několik let a bude i nadále těžký. Nicméně kompromis, že nikdo o nic nepřijde, jen už nebude růst příjmů tak nerovnoměrný, by jim měl stačit. Pokud nebude, pak bude muset přejít skutečně na lámání chleba a tvrdý boj.
Red.: Před rokem jste si vyměnil post s pražským primátorem Pavlem Bémem (ODS). Myslíte, že by přijetí kompromisu mohly pomoci podobné výměnné projekty?
P.G.: Myslím, že primátor Bém situaci skutečně porozuměl, nicméně je samozřejmě povinen i nadále hájit zájmy Prahy, protože je za ni zvolen. Jsem přesvědčen, že pochopil, v čem problém vězí. My se tady hádáme o třicetikorunové poplatky, ale 80 procent národa si neuvědomuje, že zde jsou mnohonásobně vyšší částky, které by mnohem výrazněji mohly ovlivnit jejich život.
Red.: Komunální politici si
často stěžují na to, že v evropských fondech leží mnoho prostředků, ale
oni je nemohou získat, protože nemají na kofinancování. Sledujete tento
problém také, nebo záleží jen na umu obecního vedení?
P.G.: Samozřejmě také záleží na vedení obcí. Ale obce většinou hospodaří velmi moudře a zodpovědně. Obce byly na konci minulého roku v přebytku 80 miliard, protože prozřetelně šetřily, aby měly právě na kofinancování. Hlavní problém totiž není jen kofinancování, ale administrativní nastavení. Česká republika má 26 operačních programů, Španělsko, které je mnohem větší, má jeden. Každý z operačních programů má naprosto jiná pravidla. Taková administrace je zbytečně obtížná a samozřejmě i zdlouhavá. Problém je tedy zejména v obrovské byrokratizaci a v tom, jak strašně dlouho trvá, než nakonec peníze dostanete.
Red.: Klíčové je tedy podle vás předně zefektivnit fungování státní správy?
P.G.: Ano, je třeba si totiž uvědomit i to, že desítky procent financí, o které obce žádají, se utopí zbytečně v úřadech. Uvědomuju si ale, že snižování byrokratické zátěže je už zprofanovaná věc, protože všechny pokusy o její snižování skončily zatím tak, že byrokracie jen narostla. Nebudu to tedy raději slibovat, ale budu podle toho jednat.
