Dnes si na konzervativce hraje kdejaký nácek
Kdy skončíte v politice?
Celá ta desetiletí, co politiku dělám, mě to samozřejmě čas od času napadne. Především o tom ale rozhodují voliči a jako každý na to musím být připraven každým dnem. Nicméně teď se rozhodně končit nechystám. A je polovina volebního období, takže se neptejte, zda znovu budu kandidovat, či ne. To ještě opravdu nevím.
Ptám se vás i proto, že mi několik lidí z topky řeklo, že byste už měl odejít. Podle nich by se prý pročistila atmosféra ve straně. Řekl vám to někdo do očí?
To byste mi musel říci, kdo to řekl vám. Já žádnou rozjitřenou atmosféru necítím a o ničem takovém nevím.
Tak jinak. Jak je na tom dnes TOP 09?
Topka není v kondici, není příliš čitelná a není příliš vidět. To samozřejmě souvisí s tím, jestli ji předseda intenzivně řídí a jestli dokáže dostatečně akcentovat témata, která jsou pro voliče přitažlivá, nebo nikoli. Já si prostě myslím, že na to Jiří Pospíšil časovou kapacitu nemá a že by měl TOP 09 řídit někdo jiný. Pokud toto někdo chápe jako atmosféru nějakého napětí, já ne. Já to vnímám jako atmosféru zdravou, takové věci se v demokratických stranách stávají.
Co se se stranou musí stát, aby se zvedla nad hranici volitelnosti?
Mě oslovila vize Tomáše Czernina, proto ho také podporuji. On chce, aby topka byla za všech okolností čitelná a měla jasně vyprofilovaný program pro dobu postbabišovskou. Těch šest let vlády, které zažíváme s ČSSD a hnutím ANO, je dobou naprosto mimořádné stagnace. Peníze se rozdávají na všechny strany jako předvolební dárky, ale nikdo nemyslí na budoucnost, modernizaci země, udržitelnost systému zdravotní a penzijní péče. Vláda dobře ví, že se ty systémy po roce 2030 začnou hroutit, pokud nezasáhneme. Ale nedělá s tím nic. Protože na to nemá odbornou kompetenci ani politickou odvahu. A dokonce jsme slyšeli od pana premiéra, že je mu úplně jedno, co tu bude po roce 2050. Nám to jedno není a Tomáš Czernin má jasnou vizi, jak sestavit tým stranických a zejména nestranických odborníků, kteří představí program modernizace a konkurenceschopnosti země a udržitelnosti veřejných rozpočtů. To mě mimořádně oslovuje a pevně doufám, že to také topka bude dělat.
Je Tomáš Czernin, konzervativní aristokrat z Nymburska, vhodným předsedou pro vaše většinově liberální voliče v Praze?
Pokud někdo mluví o konzervativním a liberálním křídlu v TOP 09, jde o naprosto umělý konflikt.
Nemluvím o křídlech ve straně, ale o vašich voličích...
Myslím, že kdokoli s těmito termíny operuje, nebyl by vůbec schopen specifikovat témata, v nichž se naše názory třepí. V některých věcech, jako je třeba manželství homosexuálů, byla u nás tradičně celých deset let absolutní svoboda názorů. Vyznačovali jsme se vždy mimořádnou tolerancí jeden vůči druhému. Problém z toho mohou dělat jen zapšklí a netolerantní. Ne my. Pojmy se postupem času mění, dnes si na konzervativce hraje kdejaký nácek. Ale to my samozřejmě nejsme, my vycházíme z evropského humanismu a náš konzervatismus se projevuje zejména v odpovědnosti vůči budoucím generacím. Což Tomáš Czernin ztělesňuje nejen tím, co si myslí, ale především celým svým životem.
To nerozporuji, ale zpět k otázce – je to vhodný předseda pro liberální voliče v Praze?
To zcela nepochybně. Nevidím jediný důvod, proč by nebyl. A pokud bychom měli mluvit o nějakém pokračovateli Karla Schwarzenberga, nenajdete lepšího kandidáta.
Je pro vás důležité mít v čele aristokrata?
(Smích.) Ne, to je opravdu náhoda. Pro TOP 09 je důležité mít v čele člověka, jenž je ochoten ji řídit sedm dní v týdnu a který má naprosto jasně srovnané priority. Nevidím lepšího kandidáta než Tomáše Czernina.
Co říkáte na názor, že se pomocí Czernina chcete jen dostat zpět do vedení topky, kterou jste před deseti lety zakládal?
To je naprostý nesmysl. Kdybych chtěl, tak na předsedu kandiduji přímo. A nemyslím si, že bych byl bez šance.
Uvažoval jste o tom?
Jen velmi okrajově, ale ve chvíli, kdy Tomáš Czernin ohlásil svoji kandidaturu, to pro mě okamžitě zhaslo. Tu stranu jsem založil, mimořádně mi na ní záleží a chci pro ni mít toho nejlepšího předsedu. A jsem přesvědčen, že je to on. Několikrát jsem zaslechl, a nesmírně mě to uráží, že Czernin by měl být v pozici Kalouskovy loutky. Teď pomiňme Kalouska. Tohle je neskutečná urážka člověka, který dělá deset let poctivě a úspěšně politiku, má čtyři děti a je dobrým hospodářem. To prostě není žádná loutka! Nikdy a nikoho. To může říct jen někdo, kdo má loutkové vidění světa a neumí si představit své působení v politice jinak než jako loutka. Ano, takoví lidé jsou, a možná i v naší straně, ale rozhodně to není Tomáš Czernin.
Nebude to na podzimním volebním sněmu strany vypadat trochu jako zákopová válka? Na předsedu bude kandidovat Czernin, který by mohl mít jako prvního místopředsedu Kalouska, a mluví se o tom, že kandidaturu zvedne i populární místopředsedkyně Markéta Pekarová Adamová, jejímž prvním místopředsedou bude Jiří Pospíšil...
My jsme demokratická strana, takže se stává, že na nějakou funkci kandiduje více lidí. To není žádná tragédie. Proč tomu hned říkáte zákopová válka? Na sněmu musí být stejně zvolen jeden tým, hra na různé týmy by stranu poškodila a rozdělila. Musí zůstat jednotná. Uvidíme, do sněmu je ještě hodně času. Nicméně v situaci, v níž TOP 09 je, bychom měli řešit spíš program, kterým oslovíme výrazně více voličů, než máme dnes.
Už vám někdo kromě Czernina řekl, že chce kandidovat na předsedu TOP 09?
Ne. Dokonce jsem to neslyšel ani od Jiřího Pospíšila.
Ono to vypadá, že proti Czerninovi asi ani nebude chtít jít, ne?
To máte zřejmě více informací než já.
To asi ne. Co říkáte na spekulace, že se Pospíšil může již brzy stát pražským primátorem? MF Dnes už psala o plánu, že by mohla vzniknout nová koalice topky, respektive Spojených sil pro Prahu, a ODS s podporou hnutí ANO. Úhlavní nepřátelé Kalousek s Babišem by tedy spolupracovali v Praze?
Já nejsem znalcem pražské komunální politiky a ve sporech kolem zdanění prázdných bytů či Pražské plynárenské mají naši radní a zastupitelé mojí plnou důvěru a podporu. Nicméně jsem přesvědčen, že to, co je pro drtivou většinu členů TOP 09 naprosto vyloučené, je jakákoli spolupráce s hnutím ANO. O tom zcela jistě nikdo z nás ani nepřemýšlí.
Pojďme dál. Jak je to s tolik diskutovaným projektem slučování či úzké spolupráce pravicových stran? Už s vámi někdo reálně jednal?
Já nejsem ve vedení strany. Jen bych rád připomněl, že jsem tuto výzvu vyslovil už v roce 2016 pro volby 2017. Bohužel v té době řada subjektů od středu doprava spíše přemýšlela, zda by nebylo jednoduší a lepší jít s hnutím ANO do koalice. A někteří dali přednost budování své autentické značky. Jestli si z toho mnozí vzali poučení a jsou ochotni uvažovat o kandidatuře na jedné kandidátce, jsem velmi rád. Myslím, že kdybychom v roce 2017 kandidovali společně, Andrej Babiš dnes není předsedou vlády. Na druhou stranu to je jen prostředek, to nesmí být cíl.
Jak to myslíte?
Slučování pro slučování nedává žádný smysl. Základním smyslem je, že se ty subjekty dohodnou, co skutečně budou společně dělat. Z mého pohledu je nezbytný onen zmiňovaný program modernizace země. Pokud bych vedl jednání, soustředím se především na priority, za nimiž budeme všichni stát. Protože by nebylo nic horšího než společná kandidátka, která se hned rozhádá. To zcela jistě znechutí úplně každého voliče.
Právě. Něco jiného jsou proklamace předsedů, ale co se stane, až dojde na skládání společné kandidátky a spousta straníků přijde o volitelná místa? Neskončí tím celý projekt?
Ďábel je vždy ukryt v detailu. A v politice často v naprosto malicherném detailu. Bývá to tak, že pravý důvod vám nikdo neřekne a vymýšlí si radši zástupné. Vzpomínám, že když jsem ten návrh vyslovil v roce 2016, okamžitě zareagovali lidovci a řekli, že nikdy nebudou na společné kandidátce se svým bývalým předsedou, tedy mnou. Řekl jsem, že to chápu, a že tedy na kandidátce nebudu, že je to to nejmenší. Oni nebyli schopni nic dalšího vymyslet, ale na spolupráci stejně nedošlo. Takže stát se může vše, ale buďme tentokrát optimisté. Budeli dobrá vůle, dohodneme se.
Nemůže ale dojít na totéž jako před třemi lety? Tedy že hlavní problém spolupráce bude Kalousek?
Pokud by měl kdokoli problém s jakýmkoli jménem, tak ať jde od toho. To si prostě profesionál nikdy nedovolí. Já jsem tehdy to gesto udělal, když jsem nabídl, že na kandidátce nebudu. Ale nemíním ho opakovat v případě jakéhokoli jména. Mělo by to platit opačně. Pokud kdokoli řekne, že má problém s tím či oním jménem, mělo by se mu říci: Jdi od toho a radši se do toho nepleť.
Má demokratická pravice za dva roky šanci porazit hnutí ANO, pokud se nakonec nespojí nebo nebude velmi úzce spolupracovat? A má smysl jakkoli počítat s Piráty?
Z dnešního pohledu ne. Ale co my víme, co bude za dva roky, v politice se může atmosféra změnit během jednoho měsíce. Dva roky je strašně dlouhá doba. A pokud jde o Piráty, tam společná kandidátka není reálná. Piráti jsou progresivní levice a někdy to na mě dělá dojem, že se ideově teprve hledají.
Co říkáte na nekonečné tahanice o ministra kultury?
Normální ústavní proces narazil na svévoli, nebo dokonce zvůli prezidenta republiky umocněnou naprostou zbabělostí předsedy vlády. Je to jen průvodní jev marasmu, který zažíváme. A není to poprvé. Vzpomeňte si, když panu prezidentovi v roce 2013 přinesla Miroslava Němcová sto jedna poslaneckých podpisů. Nikdo z nás si neuměl představit, že by tím prezident v parlamentní demokracii mohl opovrhnout a najmenovat úplně jinou vládu, která neměla naprosto žádnou šanci získat důvěru ve sněmovně. Jenže většině lidí se to zřejmě líbilo, nic se nestalo, a tak to Miloš Zeman dělá dál. A protože se ho Andrej Babiš bojí, dovolí mu to. Kdyby něco takového udělal jakýkoli prezident republiky premiéru Miloši Zemanovi, byl by to rachot.
Skutečně se Babiš Zemana bojí? Není to prostě tak, že má s prezidentem dohodu na svém premiérství a případném dalším jmenování, a tak si to u něj nechce rozházet?
To s tím souvisí. Jestliže jste vydíratelný, jste slabý. A Andrej Babiš je vydíratelný.
Vládní krize během prázdnin pomalu přechází do druhé fáze – dohadování o miliardách ze státního rozpočtu. Sociální demokraté vzkazují premiérovi, že pokud jejich ministerstva nedostanou více peněz, rozpočet nepodpoří. Ale je ještě kde brát?
ČSSD a hnutí ANO teď pouze sklízejí plody své rozpočtové politiky. Na rozpočet se nikdy nemůžete dívat jako na problém jednoho roku, musíte sledovat trendy. A my jsme v šestém roce trendu, kdy vláda absolutně nemyslí na budoucnost a naprosto rozmařile navyšuje výdaje, na které nebude v době krize mít. Stát neuvěřitelně nabobtnal, narostly mandatorní a kvazimandatorní výdaje, jež musíte zaplatit, i když na ně nemáte. A logicky vám pak nezbývají peníze na vaše předvolební priority a sliby. Řešit to můžete pouze vyšším deficitem či zvyšováním už tak vysoké daňové zátěže. To je začarovaný kruh. Mít po tak velkém růstu už šestým rokem takový výsledek, to je rozpočtový zločin. Ale ani génius už teď na příští rok smysluplný vyrovnaný rozpočet neudělá.
Je to tak, že od současné vlády se už žádné zásadní reformy, například penzijního systému, nedají čekat?
To rozhodně nedají. Hřích všech populistů je, že nakládají se svěřenými pravomocemi a financemi tak, aby byli oblíbení dnes, ale je jim úplně jedno, co bude za deset let. Vláda ví, že bez zásadních změn je to neudržitelné a na důchody budeme moci za pár desítek let zapomenout, ale nemá odvahu do toho jít. Nečasova vláda první kroky udělala, ANO a sociální demokracie všechna naše opatření zrušily. A co hůř, nepřišly s žádnou alternativou.
Vy jste se za své reformy a škrty v době hospodářské krize stal nenáviděným Kalouskem, který může téměř za vše. Zpětně se dobře radí, udělal byste dnes něco jinak?
Ano, a díky našim škrtům si tato vláda může dovolit rozhazovat tak, jak rozhazuje. Pokud jde o mě, asi bych analyzoval nějaké komunikační chyby, kterých jsem se dopustil. Snažil bych se ty věci komunikovat obecně přijatelněji. Ale reformní úsilí o dlouhodobou udržitelnost bych podstoupil znovu, i za cenu ztráty popularity.
Připadáte si jako politický dinosaurus, jak dlouholeté politiky svého času nazývaly Věci veřejné?
Já jsem tenkrát říkal, že jsem vyzrálý a zkušený dinosaurus a že jsem na to hrdý (smích). Ve slově dinosaurus nevidím nic hanlivého.
Co říkáte na politické návraty, kterých je poslední dobou čím dál víc? Jiří Paroubek se o to pokoušel několikrát, Mirek Topolánek chtěl být prezidentem a má vlastní talk show, teď bylo v Praze slyšet o exministru Martinu Bursíkovi. Čím to?
Aby se člověk stal premiérem, ministrem či předsedou parlamentní strany, musí být bytostně člověkem politickým. Musí ho to bavit. Bez toho se to nedá dělat. A když takový člověk skončí, musí se mu podle mého názoru po politice stýskat a není mu vůbec protivná myšlenka, že by se mohl vrátit. Máte skvělou šanci ovlivnit věci, které pokládáte za důležité. Jiří Paroubek říkal, že je pro něj nejhlavnější služba veřejnosti, pro kterou se obětuje. Když vám politik bude říkat, že se obětuje, nikdy mu nevěřte. Nikdo z nás se neobětuje, všichni to děláme, protože to dělat chceme. Nikdo nás nenutí. Prostě nás to baví.
Do politiky se vrací i bývalý slovenský premiér Vladimír Mečiar, jenž zakládá novou stranu. Znáte se?
Nikdy jsem s ním nemluvil přímo, ale pamatuji si řadu diskuzí, protože jsem byl úřadníkem české vlády ještě v dobách federace. Nejsem znalec slovenské politické scény, ale osobně si myslím, že už nemá velkou šanci zaujmout. Zřejmě bude hrát na mimořádně nacionalistickou strunu, a i proto doufám, že neuspěje.
V Praze 15.8.2019
Filip Nachtmann, Týden