Pro Annu Putnovou poslední dva roky rozhodně nejsou nezajímavé. Děkankou se stala koncem roku 2008 a novou zkušeností je pro ni i politická činnost, kterou odstartovala letos. Má ale na co navazovat. Díky své dlouholeté praxi ve školství, odborné a společenské angažovanosti je současná situace jen logickým vyústěním předešlých aktivit. Je zakládající členkou Asociace podnikatelek a manažerek, viceprezidentkou Svazu podnikatelek České republiky, členkou výboru Společnosti pro etiku v ekonomii a týmu Regionální inovační strategie Brno. Výčet jejích profesních aktivit to rozhodně není úplný.
Ženou až na posledním místě
Stála jste u zrodu Asociace podnikatelek a manažerek. Proč myslíte, že ženy v těchto pozicích potřebují podporu?
Ženy většinou do podnikání přicházejí spontánně, nejsou připravené. Často se v roli majitelky cítí osamělé a potřebují společnost ostatních, chtějí se podělit o své zkušenosti, slyšet názory druhých. Muži mají více sociálních sítí a ty ženám podnikatelkám většinou chybí. Vznik Asociace podnikatelek a manažerek nebyl lehký, o to větší mám radost, že se to přes počáteční obtíže podařilo, že jsem to nevzdala a že teď asociace úspěšně funguje.
* A co ženy-političky? Souhlasíte se zavedením kvót?
Nejsem zastáncem kvót. A i když argumenty pro jejich zavedení vypadají racionálně a mají svou logiku, přesto se v důsledku obracejí proti ženám. Zkušenosti ze zahraničí mne přesvědčují o tom, že ženy tento systém znevýhodňuje. Postačovalo by, kdyby se dodržovaly zákony a vytvářelo prostředí přátelské pro ženy.
* Když jste se stala děkankou, komentáře zněly, že jde o první děkanku školy. Novinové titulky hlásaly, že v čele kandidátky strany TOP 09 stojí žena... Není zbytečné tento fakt zdůrazňovat?
Řeknu to tak - potěšilo mne, když Miroslav Kalousek na jedné z akcí prohlásil, že to, že jsem žena, je až na posledním místě. TOP 09 se navíc jednoznačně deklaruje jako strana rovných šancí na všech úrovních a pro všechny skupiny lidí.
Vážit si talentů
* Jako politička můžete nyní zúročit své dlouholeté zkušenosti ve školství. Co podle Vás školství potřebuje nejvíc?
Především bychom si měli začít vážit talentů. Země, která by chtěla být orientována na znalostní ekonomiku, kdy bohatstvím jsou lidé, by neměla plýtvat talenty, jako je tomu dosud. Kvalitní a dostupné vzdělávání vyžaduje novou koncepci, která bude zahrnovat i osobní přístup a odpovědnost lidí. Prostřednictvím stipendií a půjček chceme umožnit, aby bylo vzdělání dostupné pro všechny. Nepřijdeme tak o talenty. K tomu je nezbytné, aby se vytvořila jedna instituce, která bude disponovat rozpočtem pro terciární vzdělávání, výzkum, vývoj a inovace. Dosáhne se tím efektivnějšího využití zdrojů. Dnes jsou značně roztříštěné a špatně kontrolovatelné.
* Jak zajistit, aby se neplýtvalo talenty, aby vysokou školu studovali pouze ti, které zvolený obor opravdu zajímá a chtějí se mu v budoucnu věnovat? Bylo by řešením placení školného?
Věřím, že placení školného by mohlo ke zlepšení situace přispět, nemělo by ale být jediným opatřením. Samozřejmě by měli studenti k dispozici systém stipendií a půjček. Je třeba ale připomenout, že ani v současné době není terciární vzdělávání bezplatné, jak se trvale deklaruje. To samozřejmě není pravda. Kdyby to tak bylo, tak by se studenti nedostali za bránu školy, protože přijímací řízení je zpoplatněné. Vadí mi pokrytectví politiků, kteří nepopulární kroky nechávají na vysokých školách a nejsou ochotni na sebe vzít odpovědnost a pojmenovat věci pravým jménem. A navíc zavírají oči před tím, že tento systém je snadno zneužitelný.
Anna Putnová
Doc. RNDr. Anna Putnová, Ph. D., MBA, je absolventkou UJEP Brno - obor biologie. Habilitační práci realizovala na VUT v Brně na téma „Podnikatelská etika - výzva pro českou ekonomiku na cestě do EU". MBA získala na Nottingham Business School. Absolvovala stáže ve Finsku, Anglii, Portugalsku, Itálii a Řecku. Zaměřuje se zejména na management a komunikaci. Publikovala množství odborných a vědeckých článků, je autorkou a spoluautorkou desítky publikací a úzce spolupracuje s podnikatelskou a firemní klientelou. V současné době zastává pozici děkanky Podnikatelské fakulty VUT v Brně. n
* Zvyšuje se zájem o studium technických oborů?
Postupně ano, a to je dobře, neboť potřebujeme více technické inteligence. Mladí lidé zjišťují, že být kvalitním technologem, studovat logistiku a podobné obory, je rozhodnutí, které se jim v budoucnu dobře zúročí. Je třeba si najít obor, pro který se cítí být disponováni. Jen tak se nebude plýtvat kapacitami. Je třeba hledat talenty, rozvíjet je a posouvat dál.
* Jak poznat talent?
Ptám se samotných studentů - poznáte, když je někdo mezi vámi opravdový talent? Prý ano. Takového člověka studium baví, je aktivní a dravý a nedovolí sám sobě, aby byl průměrný - vykazuje dobré až nadprůměrné výsledky. Dokáže problematiku nahlížet z různých stran. Mám k takovým studentům respekt. Není to s nimi sice snadné, mají často dost kontroverzní názory, ale dovedu ocenit, když za mnou dokážou přijít, otevřeně svůj názor prezentovat a rozumně argumentovat.
* Obstáli by naši studenti v zahraniční konkurenci?
Od poloviny 90. let jsem opakovaně vyučovala v rámci mezinárodní pedagogické výměny v programu Erasmus na vysokých školách v Rakousku, Portugalsku, Itálii a Řecku. Šlo o výměnné pobyty učitelů i studentů. Je potěšující, že se naši studenti ukázali vždy jako konkurenceschopní. Navíc jsme v řadě případů předčili naše zahraniční partnery skvělým technickým vybavením školy.
Převozníkem mezi malou a velkou politikou
* Nejste členkou strany TOP 09, a pokud budete zvolena do sněmovny, chcete zůstat i na univerzitě. Proč si ponecháte své civilní zaměstnání?
Chtěla bych si zachovat přehled o dění v akademickém prostředí a konkrétní zpětnou vazbu. Vysokoškolská práce naštěstí umožňuje fl exibilitu. Ve skloubení obou aktivit vidím i některé důležité synergické efekty. Politici by si měli udržet reálné spojení se životem a občanské povolání jim v tomto směru jen prospěje. Jsou pak méně korumpovatelní, nejsou tolik závislí na dalším zvolení a mají větší vnitřní svobodu. Proto chci i po svém případném zvolení poslankyní zůstat děkankou. Mohla bych být jakýmsi převozníkem mezi malou politikou na vysoké škole a mezi velkou politikou. Na škole jde koneckonců také o politiku, i když nemá stranický obsah ani náboj.
* A co si myslíte o současné politice a jejím vývoji?
Vytvořila se subkultura, která si stačí sama se sebou. Souvisí to i s tím, co jsem již uvedla - politici jsou ve své funkci příliš dlouho. Tomu bych se chtěla vyhnout. Být závislá na dalším zvolení je tragické. Navíc politik nesmí rezignovat na ideály, což se po delším působení v politice stává - a to je nejvyšší čas odejít a uvolnit místo novému člověku, který je nezatížený a přichází s novými vizemi a ideály. To se samozřejmě netýká jen politiky.
* Věříte tomu, že nová strana má šanci uspět?
Cítím ve společnosti potřebu změny. Pozitivní energii, kterou je potřeba využít. Naše strana dostává obrovskou spontánní podporu -s něčím podobným jsem se naposledy setkala v roce 1989. Vše nasvědčuje tomu, že nás čeká restrukturalizace politické scény a že letošní volby určí směr na delší období. Věřím, že budeme parlamentní stranou s poslaneckým klubem a že restrukturalizace bude znamenat posílení demokracie a právního státu.
Nerezignovat
* Napsala jste knihu Etické řízení ve firmě a vyučujete podnikatelskou etiku. Co si o etice myslí studenti, není pro ně jen prázdný pojem?
Snažím se své studenty vést k pochopení, že každý z nás je v různé míře producent i konzument společenského klimatu - všichni jsme zákazníci, někteří z nás jsou zaměstnanci, jiní zaměstnavatelé, někdo je akcionář. A všichni bez rozdílu se podílíme na utváření atmosféry, ve které žijeme a kterou konzumujeme. Jsme to my, kdo tvoří společenské klima. A to je výzva k tomu, abychom se chovali zodpovědně.
* Teorie je jedna věc, ale co běžný život, je možné se vždy zachovat eticky?
Vždy je možné najít etické řešení i za cenu momentální ztráty. V dlouhodobém kontextu to nemusí být ztráta trvalá. Etické chápání ovšem nejde naučit ze dne na den, vytváří se celý život. Pokud v dětství, ve své rodině nedostaneme příležitost poznat základní životní hodnoty, je těžké mluvit o hodnotách v celospolečenském měřítku. Takový člověk nemá na čem stavět.
* Jak jsou na tom s etikou studenti?
Ukazuje se, jak moc jsou citliví na atmosféru ve společnosti. Důležité je, aby si tu citlivost pro přijatelné a nepřijatelné udržovali a pěstovali. To se samozřejmě týká nás všech. Protože dlouhodobě udržované substandardní chování se stává standardní, a to společnost poškozuje. Nesmíme si zvykat na pokleslé chování. Důležité je stát si na svých etických principech a nerezignovat.
