Czernin: Nebojme se mít strach. Ale zvládneme to i vládě navzdory

Asi každý z nás má v hloubi duše strach. Možná ne o sebe, kdo z nás se necítí mladý a silný, ale o naše blízké. O naše stárnoucí rodiče, o nemocné přátele, příbuzné či známé. 

Uvnitř tohoto zcela pochopitelného strachu ale vykvetlo cosi úžasného. Lidská soudržnost, obyčejná lidská slušnost a ohleduplnost. Ochota pomáhat. Je naprosto ohromující sledovat na sociálních sítích, ale i živě mezi přáteli, jak se lidé hlásí k pomoci blízkým. Vznikají skupiny lidí ochotných chodit nakupovat těm, kdo patří k ohroženým skupinám. Šikovní lidé šijí ochranné roušky pro sebe a pro své blízké, nabízejí je i lidem cizím. Vznikají celé sítě pomoci. Obce se snaží pomáhat koordinací dětských skupin pro ty rodiče, kteří do práce jít musejí, hledají cesty, jak ulevit podnikatelům. Lidé si více telefonují či komunikují na sociálních sítích, je totiž důležité, aby se nikdo necítil být sám.

Jsem na naše lidi nesmírně hrdý. Znovu se ukazuje, jako už tolikrát, že v době krize a nebezpečí se v nás probudí blaničtí rytíři.

Přátelé, nebojme se mít strach. Strach nás chrání. Obavy o naše blízké nám dávají sílu překonat sami sebe, překonat vlastní egoismus a začít pomáhat. Strach nás vede k tomu, nacházet v sobě to nejlepší. 

Naštěstí se nemusíme spoléhat jen na sebe a naše blízké, máme stát, který má mnoho nástrojů, jak se nebezpečí rozšíření nákazy bránit. Nejsem lékař, nechci hodnotit kroky, které stát koná. Uzavření hranic, uzavření obchodů, zákaz shromažďování, omezení pohybu jen na nutné cesty do práce a zpět, to jsou zákazy asi potřebné. Proto prosím, respektujme je. Samozřejmě, že zákazy omezují naši svobodu. Proto to musí být i naše vlastní rozhodnutí. Tím, že zákazy respektujeme, chráníme své blízké.

Je to důležité, prosím, buďme ohleduplní a respektujme všechna nařízení. 

Jsou v naší společnosti ti, ke kterým se dnes obracíme s největší důvěrou. Lékaři, zdravotníci, pracovníci v sociálních službách. Chci jim alespoň touto cestou poděkovat. Pracují víc než kdy jindy v rizikovém prostředí, vpravdě nasazují své životy. A to velmi často s minimálními ochrannými prostředky. Pokud jsou mezi námi hrdinové těchto dnů, jsou to oni. Děkuji ze srdce každému z vás, vážím si vaší práce i odpovědnosti.

V první linii jsou ale i ti, kdo zajišťují běžný život. Policisté, hasiči, starostové, ale i prodavačky a prodavači v otevřených obchodech. Děkuji vám nejen za vaši práci, ale také za trpělivost, kterou v těchto vypjatých dnech musíte mít.

Každý, kdo navzdory vypjaté a mnohdy až hysterické atmosféře udrží rozvahu, zaslouží naši úctu a dík. Jen společnou zodpovědností se nám může podařit tento zvláštní čas koronaviru překonat. Je to výzva k pomoci, soudržnosti a odpovědnosti, jakou jsme ještě nezažili.

Přátelé, nebojme se mít strach. Překonávejme ho společně, pomocí potřebnějším, ohleduplností jeden k druhému. A neztrácejme při tom optimismus. My to zvládneme. I kdyby to bylo vládě navzdory. Mysleme na to, že ani v nejtemnějších časech našich dějin se Češi nepřestali smát. Jen to někdy může být úsměv trochu  trpký.