(rozhovor se starostou Bolatic Herbertem Paverou)
Cenu pro nejlepšího starostu v letech 2014 až 2018 převzal během setkání Svazu měst a obcí na Pražském hradě Herbert Pavera. Už dvacet let je starostou Bolatic na Opavsku a s podporou několika stran zároveň kandiduje do Senátu.
Čím jste si podle vás zasloužil titul Nejlepší starosta obce do deseti tisíc obyvatel?
Bolatice, kde starostuji, získaly mimo jiné titul Vesnice roku Moravskoslezského kraje už v roce 1999. O devět let později byly dokonce třetí na světě ve srovnání kvality života v soutěži LivcomAwards pořádanou OSN. V naší obci je pětadvacetihektarová průmyslová zóna, kde sídlí regionální firmy. Máme moderní školu, solidní zdravotní péči, funguje tu třicet spolků a organizací, pořádáme pro lidi více než sto dvacet akcí ročně.
Starostujete už dvacet let. Co vás na tom ještě baví?
Máme výborný tým a podporu všech lidí, takže hlavně díky nim je v Bolaticích čisto a pořádek. Máme šikovné mladé lidi, kteří zřídili galerii a pořádají akce pro mladé. Organizujeme také vzdělávání pro seniory.
Letos kandidujete do Senátu. Můžete tam jako jednotlivec v porovnání se starostovskou funkcí vůbec něco pořádného prosadit?
Rozhodně můžu. Když jsem byl poslancem, tak jsem například sám za sebe připravil pozměňující návrh pro novelu veterinárního zákona. Díky projednání s odborníky, zástupci ministerstva zemědělství i s panem ministrem se mi pak povedlo návrh dostat do sněmovny a schválit ho.
O co v novele jde?
Od roku 2020 budou muset být čipovaní psi při prvním očkování proti vzteklině. I to je změna, která má pomoct k potlačení množíren.
Plánujete v Senátu něco podobného?
Rád bych předložil změnu zákona o chovu zvířat. Kromě toho se chci zasadit o to, aby byly hrazeny i moderní způsoby léčby, které přinášejí velmi dobré výsledky.
V několika obvodech se spojují strany od středu doprava za jedním kandidátem, a to i ve vašem případě. Jak čekáte, že to volby ovlivní?
Já jsem už před volbami získal širokou podporu nejen stran, ale i hnutí, spolků a významných osobností z našeho regionu. A jejich důvěra mě zavazuje. Jsem přesvědčený, že i díky této široké podpoře získám víc hlasů.
Myslíte si, že být starostou je dobrou přípravou pro práci poslance nebo senátora?
Nejen to. Podle mě by práce v komunální politice měla být podmínkou pro vstup do vysoké politiky. Pak by tam nebyli lidé, kteří vůbec nevědí, jak fungují obce, a rozhodují o jejich budoucnosti.
Jak se díváte na přímou volbu starostů?
Nejsem jejím příznivcem. Vím, jak to funguje třeba na Slovensku, kde někdy až třetina starostů kvůli blokaci zastupitelstva nemá schválené projekty, na které by obce dostaly dotace. A to jen proto, že starosta nemá většinu v zastupitelstvu. Navíc je vždycky důležitá kontrola. Proč by měl jeden člověk rozhodovat o velkých investicích sám, když by u významných investic a projektů měla být dohoda většího spektra lidí? A současný stav umožňuje jak kontrolu, tak i demokratické rozhodování.
O Senátu se v poslední době mluví i jako o „zábraně“ proti uzákonění obecného referenda. Zdá se, že příznivci ústavních změn nebudou mít ani tentokrát sílu na rozsáhlé změny. Jak to vnímáte vy?
Referenda patří do demokracie, ale mělo by se s nimi spíš šetřit. Obecně by se měla vyhlašovat jen o mimořádně důležitých tématech, která ovlivní jak republiku, tak obec. Na celostátní úrovni si referendum umím představit při návrhu na rozdělení země, což u nás nehrozí. Podobně u obce, při osamostatnění místní části.
Zdroj: Oliver Adámek, Reflex 13. 9. 2018
