Vladimír KROC, moderátor
Zanikne v budoucnu Národní park Šumava, anebo teď teprve začne vzkvétat. Na to se názory radikálně liší. Vláda přitakala návrhu zákona z dílny ministerstva životního prostředí, podle kterého se mění zóny parku a umožňuje se zásahy proti kůrovci i v nejpřísněji chráněné oblasti. Zatímco ministerstvo si od zákona slibuje větší stabilitu a lepší ochranu Šumavy, podle ekologů je norma v rozporu se zásadami ochrany přírody krajiny a biodiverzity. Ve studiu je náměstek ministra životního prostředí Tomáš Tesař. Dobrý den.
Tomáš TESAŘ, náměstek ministra životního prostředí
Dobrý den.
Vladimír KROC, moderátor
A od telefonu zdravím bývalého ministra životního prostředí Martina Bursíka ze Strany zelených. Dobrý den.
Martin BURSÍK, bývalý ministr životního prostředí /SZ/
Dobrý den.
Vladimír KROC, moderátor
Pane náměstku, sám jste řekl, že předložený návrh zákona o Národním parku Šumava je výsledkem kompromisu mezi vědci, starosty, ekology a zástupci občanských sdružení, stručně, v čem vidíte jeho přínos.
Tomáš TESAŘ, náměstek ministra životního prostředí
Tak ten přínos je především v tom, že stanovuje nezpochybnitelně pevné hranice, která nebude možné překročit, ať se změní administrativa na ministerstvu, ať se změní ředitel národního parku, je zcela nepochybně dneska definováno, co v kterém území se nesmí. To považuji za úplně největší klad, když pominu to, že zvedáme první zónu z 13 procent na 26, respektive s časovým výhledem 45 let až na 35 procent.
Vladimír KROC, moderátor
Pane Bursíku, vy tvrdíte, že zákon v konečném důsledku může vést až ke zrušení Národního parku Šumava, není to tvrzení poněkud přitažené za vlasy?
Martin BURSÍK, bývalý ministr životního prostředí /SZ/
Není, já bych tady citoval, koncem loňského roku se otevřeným dopisem obrátilo 72 ředitelů národních parků, ředitelů vědeckých a dalších odborných institucí z celé Evropy na ministra životního prostředí, a tak představitelé Světového svazu ochrany přírody a varovali před tím, že bude-li tento návrh zákona, jehož vlastně teze principy oni již znali, bude-li přijat, tak Národní park Šumava ztratí mezinárodně uznávaný statut národní park, což samozřejmě bude mít dopady do turistického ruchu především na návštěvnost, zahraničních návštěvníků a tak dále, čili to není něco, s čím bych přišel sám, ale je to, bylo to velmi vážné varování z řad expertů, kteří vlastně upozorňovali na to, že ten zákon je v řadě, návrh zákona je v řadě ohledů v rozporů s mezinárodními závazky /nesrozumitelné/, které chrání ochranu přírody.
Vladimír KROC, moderátor
Pane Tesaři, vy se neobáváte ztráty mezinárodní prestiže?
Tomáš TESAŘ, náměstek ministra životního prostředí
Tak mezinárodní prestiž, si myslím, Šumava nemá definovánu pouze tím, že je zapsána v kategorii IUCN, což je Mezinárodní svaz ochránců přírody, já, kdybych ten zákon psal podle mého a byl jsem ho schopný prosadit v parlamentu, tak by tam některé věci byly jinak. Já musím říct, že my dneska máme souhlas všech obcí a jejich zastupitelstev k tomu, abychom zdvojnásobili první zónu. Ministerstvo životního prostředí se snaží vyjednat něco, co 20 let nebylo možné vyjednat, i pan exministr Bursík měl připraven v roce 2008 návrh zákona, který ani nepřišel do legislativního procesu, my jsme po dvou letech velmi složité komunikace našli normu, která, s kterou není spokojen téměř nikdo, čili nevyhověli jsme ani jedné straně, a to já považuji, byť to možná zní paradoxně, za ten největší výsledek v souvislosti s tím, že tu první zónu skutečně výrazně zvyšujeme.
Vladimír KROC, moderátor
Park se letos chystá pokácet 50 tisíc stromů napadených kůrovcem, je to nejméně za 7 let. Pane Bursíku, není to důkaz toho, že ekology kritizované kácení napadených stromů, že to je správná cesta?
Martin BURSÍK, bývalý ministr životního prostředí /SZ/
No, ne, určitě to správná cesta není a tady já bych rád upozornil na tři týdny starý výrok Nejvyššího správního soudu, který vlastně ve sporu, který vedly obce s ministerstvem životního prostředí, konkrétně právě s tím rozhodnutím bezprostředně po orkánu Kyrill nezasahovat v určitých územích Šumavy, tak Nejvyšší soud potvrdil, že to bylo formálně právně správné, že skutečně v národních parcích primárním zájmem je ochrana přírody a není možné se dívat na lesy jako na hospodářské lesy a automaticky zasahovat proti škůdcům a zároveň dokonce i ten výrok soudu konstatuje, že ty zásahy plošné vlastně sanace tou formou vlastně vytváření holin je škodlivá a na tomhle já si stojím a pan náměstek neříká jednu podstatnou věc, ten, ta novela zákona vlastně otevírá dalších 5500 hektarů území, které doposud bylo takzvané bezzásahové, bylo to to území divočiny, třeba v pralese na Smrčině nebo kaňon Křemelné nebo oblast kolem Ptačího potoka v /nesrozumitelné/, otevírá těžbě dalších 5500 hektarů a zároveň vlastně zmírňuje principy ochrany přírody v těch třech zónách národních parků, které se rozšíří, takže ...
Vladimír KROC, moderátor
Ano, to jsou výhrady, které k tomu vy máte ...
Martin BURSÍK, bývalý ministr životního prostředí /SZ/
... vypadá jednoznačně tak, že je šitý vlastně pro developery a pro těžební společnosti. A to je veliký ústup ministerstva životního prostředí z principu ochrana přírody v národním parku.
Vladimír KROC, moderátor
Pemiér Petr Nečas po jednání vlády řekl, že doufá, že bude u projednávání konkrétního návrhu ve sněmovně dosaženo širší politické shody, podle něj ale nemusí být zákon schválen v podobě, kterou dnes vláda odsouhlasila, protože své návrhy ze zákona předložil i Plzeňský i Jihočeský kraj. Pane Bursíku, jenom ve zkratce, podle vás tyto alternativní návrhy jsou lepší.
Martin BURSÍK, bývalý ministr životního prostředí /SZ/
Já si myslím, že ani jeden z nich, dokonce ani není pravda, co říkal pan Tesař, že jsme připravovali nějaký návrh zákona, nedostalo se tolik legislativního procesu Šumava žádný zákon, v podstatě nepotřebuje, on ten národní park je vyhlášen a tady je prostě snaha formou zákona prosadit určité ekonomické zájmy, kterou dlouhou dobu vlastně vytváří napětí na Šumavě, takže z mého pohledu ptáte-li se mě, mám-li otevřeně jaksi odpovědět, z mého pohledu by bylo nejlépe nepřijímat zákon vůbec žádný.
Vladimír KROC, moderátor
Ano. Pane Tesaři, už máme málo času, omlouvám se, jste připraveni na další případné kompromisy, teď už mířím ke slovům, která tady jsem citoval premiéra Nečase.
Tomáš TESAŘ, náměstek ministra životního prostředí
Tak parlament je samozřejmě suverén. A já chci věřit, že ta norma tak, jak je připravena, tak bude přijata v této podobě, možná s některými kosmetickými, ale opravdu zdůrazňuji slovo kosmetickými úpravami, protože ten kompromis je opravdu velmi křehký. A já si dovolím takovou vážnou úvahu, my dneska nemáme v parlamentu 101 zelených, když to teďka řeknu hodně lidově, parlament a pan exministr Bursík to velmi dobře ví, byl vždycky silný v oblasti lobby myslivců, v oblasti lobby dřevařů, v oblasti lobby rybářů. A já jsem přesvědčen a byla za tím opravdu velmi mravenčí práce, abychom tu normu uměli vyargumentovat tak, aby tímto parlamentem tento zákon v této podobě prošel.
Vladimír KROC, moderátor
To byl náměstek ministra životního prostředí Tomáš Tesař. A místopředseda Strany zelených Martin Bursík. Pánové, díky, na shledanou.
Martin BURSÍK, bývalý ministr životního prostředí /SZ/
Děkuju, na shledanou.
Tomáš TESAŘ, náměstek ministra životního prostředí
Děkuju taky, na shledanou.
