Chci zjednodušit zaměstnávání lidí

* Podle koaliční smlouvy chcete v zákoníku práce zkrátit výpovědní lhůty při propouštění ze zaměstnání. Na kdy tuto změnu plánujete?

Zatím jde o koncept, o kterém budu vyjednávat se sociálními partnery, tedy zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelů.

* Neztíží například situaci lidí v předdůchodovém věku, kterých by se chtěli zaměstnavatelé zbavit?

Určitě ne. Jedná se o opatření, jež by se naopak vázalo na lepší zaměstnávání těch, kteří hledají práci. Jde o to, aby zaměstnavatelé neměli obavu vytvářet nová pracovní místa. Zvlášť v nynější ekonomické krizi se totiž ve firmách bojí přijímat zaměstnance do pracovního poměru na dobu neurčitou. Pokud by ale nový zaměstnanec třeba po půlroce odešel a vztahovala by se na odchod kratší výpovědní lhůta, bylo by zaměstnávání nových lidí jednodušší.

* Nyní má člověk při dvouměsíční výpovědní lhůtě většinou nárok na tříměsíční odstupné. Vy chcete jeho výši odstupňovat podle odpracovaných let v konkrétním podniku. Jak by na tom byl třeba člověk, který by byl propuštěn do jednoho roku?

Předběžná dohoda je taková, že pokud by byl někdo zaměstnán méně než rok, měl by nárok na jednoměsíční odstupné. Pokud méně než dva roky, měl by nárok jen na dvouměsíční odstupné.

* Firmám chcete poskytnout volnější podmínky při nabízení smluv na dobu určitou. Nebyl by tím zaměstnanec v nejistotě třeba tím, že by neměl při propuštění nárok na odstupné?

V nejistotě by jistě být mohl. Nicméně získání pracovní příležitosti na dobu určitou je jistě lepší než varianta, že člověk nedostane žádnou nabídku na práci, protože možnosti pracovního poměru na dobu určitou dnes nejsou tak flexibilní. Navíc každý má přece právo se svobodně rozhodnout, zda na takovou nabídku přistoupí, nebo ne.

* Uvedl jste: „Namísto plošných škrtů ode mě v první linii čekejte nastavení kontrolních mechanismů.“ Jakým směrem kontroly půjdou?

Krátkodobě se chci zaměřit na dvě položky. Na zaměstnávání načerno, které nám ubírá společné prostředky a mělo by být tvrdě postihováno. Ten, kdo pracuje načerno, neplatí daně. Ty za něj pak musí zaplatit někdo jiný, kdo kvůli tomu musí být zdaňován víc. Způsobuje to navíc špatné konkurenční prostředí. Ten, kdo pracuje načerno, má logicky nižší nároky na plat, protože není zatížen daní.

* Platily by postihy pro ty, kdo lidi načerno zaměstnávají, i pro ty, kteří takovou práci vykonávají?

Ano, zákon porušují obě tyto strany.

* A druhá položka, kterou chcete kontrolovat?

Tou je vyplácení dávek ze sociální sítě. Tam žadatel vyplňuje řadu údajů o příjmu, případně o majetku. Je tedy potřeba postupovat důsledněji v kontrole skutečného stavu – jestli fakta uváděná do formulářů odpovídají skutečnému stavu.

* Až se takové kontroly uskuteční, chcete podle zjištěných výsledků měnit legislativu?

Určitě ano.

* Koaliční smlouva obsahuje i škrty. Třeba snížení měsíčního příspěvku pro lidi s postižením prvního stupně z 2000 na 800 korun. Je nutné šetřit zrovna na skupinách, které pomoc státu potřebují?

Tohle je vůbec nejbolestivější oblast, chci o tom proto jednat s organizacemi hendikepovaných. Nicméně dnešní systém je neudržitelný. Počet lidí pobírajících příspěvek v prvním stupni je obrovský – a možnosti státního rozpočtu malé.

* Citlivějším řešením by mohly být spíš kontroly případného zneužívání v konkrétních případech než plošné snížení příspěvku…

O tom budeme velmi intenzivně jednat.