Chalánková: Přístup norských úřadů k rodině Michalákových je téměř nacistický

Kvůli případu synů v Norsku stále žijící Evy Michalakové interpelovala před měsícem českého premiéra a čtyři ministry poslankyně Jitka Chalánková (TOP 09). Zatím nedostala žádnou odpověď. Poslankyně, povoláním dětská lékařka, považuje za obzvláště skandální, že oba sourozenci, v době odebrání dvouapůlletý Denis a šestiletý David, byli od sebe odděleni a umístěni do různých pěstounských rodin. „To je téměř nacistický přístup,“ zlobí se Chalánková.

Co se vlastně stalo? V květnu 2011 oznámila pracovnice mateřské školky v norské vesnici Drammen na policii, že starší syn manželů Michalakových má na těle známky sexuálního zneužívání. Rodiče začali být vyšetřováni a děti jim úřady okamžitě odebraly. Poslankyně Chalánková upozorňuje, že paní Michalaková si v minulosti opakovaně stěžovala na podle ní špatnou práci tamních učitelek a mohlo jít tedy o mstu. Policie později případ odložila, aniž by Michalakovy obvinila, protože zneužívání, kterého se údajně měli manželé dopouštět společně, nepotvrdili ani lékaři či psychologové.

Zákaz projevovat emoce

Norský úřad pro ochranu dětí však mezitím rozhodl o zbavení práv českých rodičů na jejich potomky a o umístění dětí v pěstounských rodinách. Na tom úřad trval i po uzavření vyšetřování a navzdory skutečnosti, že Michalakovi stejně jako jejich synové mají pouze české občanství. Úřad argumentoval mimo jiné dalším udáním – tentokrát od pěstounky, která tvrdila, že jí o pohlavním zneužívání ze strany svých rodičů vyprávěl starší syn. Michalakovi se o děti začali s úřady soudit.

Eva Michalaková se v průběhu procesu se svým mužem rozvedla, úředníci jí prý tvrdili, že pak bude mít větší šanci získat své děti zpět. To se však nestalo a matka, která stále žije v Norsku s novým partnerem, se se syny může vidět jen dvakrát za rok na dvě hodiny pod dohledem úředníků, nesmí přitom projevovat žádné emoce a mluvit s dětmi česky. „Matka dětí není alkoholička, neužívá drogy, řádně pracuje,“ uvádí se v poslanecké interpelaci.

Před několika týdny odjel do Norska dědeček Denise a Davida, ale tamní úředníci mu znemožnili se s vnuky setkat. „Bohužel ani český stát nám zatím v ničem nepomohl,“ stěžuje si otec Michalakové Jiří Pavelka.

Advokátka Evy Michalakové Dora Boková už delší dobu žádá o pomoc české úřady, ty ale podle ní spíše jen vysvětlují, proč nemohou v kauze účinně zasáhnout. S norskými úředníky zatím neúspěšně jednali zástupci Úřadu pro mezinárodně právní ochranu dětí České republiky. Ministerstvo práce a sociálních věcí na dotaz serveru ECHO24.cz uvedlo, že „zvažuje možnosti diplomatických jednání o vydání chlapců do České republiky“. Mluvčí ministerstva Petr Habáň však podotkl, že jednání ztěžuje skutečnost, že Michalakovi bydlí stále v Norsku a rozhodování o jejich dětech spadá výlučně do kompetence tamních orgánů. „Pokud by rodina norských státních příslušníků dlouhodobě pobývala v České republice, postupovaly by české státní orgány identicky jako orgány Norského království – posoudily by situaci rodiny podle českých právních předpisů,“ píše Habáň ve své odpovědi.

Norové školí v Česku

Podle poslankyně Chalánkové případ komplikuje také odlišný přístup norských úřadů k výchovným metodám, které v mnoha českých rodinách bývají považovány za běžné. „Matka obou chlapců čelila ostré kritice i za to, že své děti výchovně plácla, když málem vběhly pod auto nebo že musely poprosit, když po rodičích něco chtěly,“ tvrdí poslankyně.

V Norsku podle ní mají také silnou pozici profesionální pěstouni, jejichž lobby může tlačit na nevydání dětí. „Bohužel tento přístup k pěstounství se začíná prosazovat i v Česku a norští odborníci už tady v současné době školí zaměstnance sociálních úřadů,“ upozorňuje Chalánková. Ta se se svou interpelací obrátila na ministry práce a sociálních věcí, zahraničí, lidských práv a spravedlnosti a je připravena k případu, který má obdobu i v několika kauzách českých rodin ve Velké Británii, vyvolat jednání sněmovny. Eva Michalaková podala také stížnost k soudu pro lidská práva ve Štrasburku.