MUDr. Jiří Besser, starosta Berouna a kandidát číslo dva za TOP 09 pro volby do Poslanecké sněmovny PČR ve Středočeském kraji.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý večer, vážení posluchači, začíná dnešní vydání pořadu Člověk a obec. Od mikrofonu vás zdraví a při poslechu vítá Ivana Denčevová. Někdy se zdá, že obrovské finance jsou téměř zaklínadlem. Dlouho jsme o nich hovořili, než přijdou, teď občas slyšíme, na co všechno byly použity. Také se objevují například různé reklamní kampaně. No, a řekněme si, že na řadě míst už například je tabule právě ta či ona věc, tento projekt byl zrealizován, udělán, zhotoven právě díky tomu, že přišly evropské finance. Stejně tak ale víme, že účetní období, jak se říká v té odborné terminologii, zanedlouho bude končit a posléze už vlastně, ať se nám to líbí, nebo nelíbí, nebudeme těmi, kdo budou mít moci možnost v takovém objemu čerpat finance a už vlastně ten prvek bude v rámci solidarity přesunut na jiné země. Jak na tom vůbec jsme v souvislosti s čerpání evropských financí, dnes budeme hovořit o městě, které patří k velmi úspěšným, alespoň co se týká například přepočtů financí na konkrétní počet obyvatel, ale nejen o tomto městě, jaké vůbec jsou projekty, proč jsou úspěšní, co budou mít místní právě z toho, že jim přišly ty evropské finance, ale také například, jaká je jistá míra zodpovědnosti většího města z poměrně, řekněme, profesionálním aparátem, například vůči obcím, menším vesnicím, které jsou v okolí. I tady nacházíme jisté možnosti spolupráce v rámci, řekněme, dobrých sousedských vztahů. To budou všechno témata, o kterých budu hovořit se svým dnešním hostem. A je jím starosta města Berouna Jiří Besser.
Jiří BESSER, starosta Berouna
--------------------
Dobrý večer.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
A já vám samozřejmě přeji příjemný poslech. Pane starosto, vy jste starostou veteránem. Poslední rok čtvrtého volebního období, můžeme říci. Vzpomínáte si, kdy vy sám jste se poprvé za éru svého starostování dozvěděl o evropských financích. A co jste si v té době tak asi říkal.
Jiří BESSER, starosta Berouna
--------------------
Tak poprvé jsem se dozvěděl o tom, že někdy půjdou evropské peníze do České republiky někdy kolem roku 1996. To ještě byla v podstatě Česká republika úplným embryem kandidáta na členství v Evropské unii. Ale už tehdá se začalo připravovat, se začaly připravovat obce na to, aby uměly peníze přijímat. Byly to různé formy, snažily se o to různé instituce, snažily se o to různé formy institucí typu zahraničních studijních programů, ale takové ty opravdu první peníze, které jsme mohli získat, se nám začaly objevovat v době, kdy se začaly tvořit takzvané nuci, v našem případě nuci II. ve středních Čechách.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
To byl jeden z těch pojmů, který se začal objevovat v souvislosti s tím, že naše uspořádání krajské, které čítá třináct plus jedna, to znamená čtrnáct krajů, to plus jedna je Praha, která má svůj vlastní rytmus a svůj vlastní zákon. Tak právě tento pojem se začal objevovat, nebyl tak úplně srozumitelný a znamenal vlastně statistickou jednotku, poněvadž klasické kraje by byly příliš malým regionem, tak se vlastně vytvářelo takové jakési, řekněme, kooperační centrum pro to, aby vůbec vznikla vlastně tato jednotka. Je vůbec ale celý princip, vůbec systém čerpání evropských financí, takový jaksi, bych řekla, plný ne úplně srozumitelných slov. Jak jste si na to třeba zvykali?
Jiří BESSER, starosta Berouna
--------------------
Tak tím, že jsme u toho byli od úplného začátku, tak potom, když začaly přicházet konkrétní informace a začalo se skutečně plánovat na ta jednotlivá programová období, říkalo se, budou peníze v roce 2000, 2001, 2202 a podobně, tak samozřejmě, že jsme si začali zvykat na taková slova, jako jsou operační programy, jako to, že vznikají regionální rady regionů soudržnosti, že teda některý kraj, především ten Středočeský, je samostatnou tou nuckou, kdežto někde třeba v té regionální radě nebo v tom nucu jsou dva kraje. To bylo na tom úplném začátku. Já si myslím, že dneska v roce 2009, kdy už například město Beroun má za sebou sedm let čerpání peněz z Evropské unie, tak že už jsme se posunuli o hodně dál. A tyto všechny věci, které jsme museli se na začátku naučit, už máme za sebou a naopak můžeme předávat zkušenosti těm menším obcím, protože Beroun působí jako obec s rozšířenou působností, takže i tam jsou směřovány naše úkoly.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká starosta města Berouna Jiří Besser, který je hostem dnešního pořadu Člověk a obec. To je tedy, jak to vůbec vznikalo. Jakým způsobem, když jste absolvovali i třeba, dejme tomu, nějaká školení, informační kampaně, metodická doporučení, jakým způsobem jste vy jako město k tomu přistoupilo. Na některých úřadech si například zřídili zcela specifický obor, který se tomu věnuje. Někteří třeba využívají možností nabídek konzultačních, případně poradenských firem. Varianty jsou různé. Jak je to v Berouně a proč jste vlastně šli tou danou cestou.
Jiří BESSER, starosta Berouna
--------------------
Tak to je takový zajímavý příběh. Já jsem nedávno z naší /nesrozumitelné/ magistrou Řehořkovou na to vzpomínal, jak vlastně k tomu došlo, že dneska máme pod odborem regionálního rozvoje přímo jednoho pracovníka, který se čistě zabývá čerpáním dotačních titulů do obecního rozpočtu města Berouna. A nejenom z Evropské unie. Vzpomínali jsme, že někdy v roce 2003 přišla za mnou ještě, coby tenkrát pracovnice CzechInvestu a nabízela své služby pro město Beroun. Ale mně se to nelíbilo a řekl jsem, že by bylo lepší, kdyby pracovala přímo na úřadu. Ať si to rozmyslí. Pak se sešel měsíc s měsícem, rok s rokem a skutečně my jsme na berounském městském úřadu toto místo zřídili a od té doby tam chystáme všechny projekty. Je připraven tým lidí, který se na městském úřadě zabývá přípravou těch jednotlivých grantových titulů, zpracování takzvaných projektů a přípravou těch projektů. Samozřejmě někdy tito lidé nestačí na některé úplně odborné detaily, které musí být v projektové přihlášce zapsány. A pak si teda najímáme externí firmy, ale většinou je to ve velice malém procentu.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
A proč jste považoval za výhodnější právě, aby to byl přímo zaměstnanec úřadu než právě nějaká externí spolupracující společnost.
Jiří BESSER, starosta Berouna
--------------------
Tak vidíte, my většinu věcí na úřadu máme takzvaně /nesrozumitelné/, protože je to pohodlnější a šetří nám to prostředky. Ale speciálně tato záležitost se nám tehdy jevila jako velmi účelná, aby to byli lidé, kteří budou v tom dění na městském úřadu, kteří budou vlastně přímo zodpovědni po své linii vedoucí odboru územního rozvoje a regionálního rozvoje, inženýrce Vilhelmový a potažmo tajemníkovi, potažmo tedy radě a zastupitelstvu. A budeme moct přímo ovlivňovat to, co budeme chtít. Takže neděláme jenom projekt, kterej si vymyslíme, ale ona nám předkládá návrhy, které dotační tituly zrovna bychom mohli jaksi využít. My potom vybereme ty, které by přišly v úvahu. Od roku 2006 máme připravenou celou zásobu těchto projektů a postupně je realizujeme. Samozřejmě je tam důležité ale připomenout, že musíme mít připravených dostatek finančních prostředků na kofinancování.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
K tomu se ještě dostaneme. Jaká vůbec je taková nejvhodnější kvalifikace člověka, který se vlastně věnuje tomu, že sleduje, jaké jsou možnosti, o jaké typy dotací grantových titulů žádat. Co je tak nejoptimálnější?
Jiří BESSER, starosta Berouna
--------------------
Tak přesně ty, co jsem říkal. V tom roce 2003 jí hodit do vody a v roce 2009 vlastně sklízíme ovoce, protože od roku 2006 máme schválený celý zásobník projektů, jak radou, tak zastupitelstvem města. A ty projekty, ať jsou to projekty takzvané tvrdé nebo měkké, tak postupně realizujeme a jsme úspěšní.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže hodit do vody, milí posluchači, i to může být metodou, jak radnice může začít svou cestu k úspěšnému shánění evropských financí, jak ostatně řekl starosta města Berouna Jiří Besser. Vy už jste se zmínil také o tom, že je problémem kofinancování, to znamená, to je ten určitý díl, který musí daný žadatel, v tomto případě město nebo obec složit. Ta procenta jsou různá. Město Beroun má rozpočet zhruba jaký?
Jiří BESSER, starosta Berouna
--------------------
Kolem půl miliardy.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
A kolik z toho například můžete využít právě na kofinancování takovýchto projektů?
Jiří BESSER, starosta Berouna
--------------------
To se nedá takhle přesně stanovit. Nedá se to říct ani z roku na rok, protože ty projekty sice jsou vždycky pro určité období, ale skutečně ten finanční polštář na to kofinancování je potřeba různý, protože, jak jste říkala, na některý projekt dostaneme 92%, na některý 80, ale jsou také projekty, kde je dotace pouze třeba 40%, to potom už musíme zvažovat, jestli těch 60%, které musíme dodat, jestli není hodně. Proto máme v podstatě vypracovaný dlouhodobý zásobník a vybíráme z těch jednotlivých projektů i podle toho, jaká je finanční situace města. Já musím říct, že i přes tu krizi, která probíhá, tak pořád město Beroun má jeden z nejlepších ratingů, který může město v České republice mít. Ratingovou zprávu si necháváme dělat již deset let. A byl to jeden z předpokladů, kdy jsme chtěli vůbec pracovat zdravými penězi, pak pracovat s bankami, pracovat právě s dotačními tituly tak, aby ti naši partneři, ti donátoři nebo ta kofinancující banka, aby věděli, jaká je naše dluhová služba, jak si město stojí. A musím říct, že i v této době si vedeme celkem dobře. Pro rok 2010 přijímáme další tři nové dotační tituly, které budeme schopni kofinancovat. Dáváme samozřejmě přednost těm dotačním titulům před třeba samostatnými investicemi, protože ...
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký je mezi nimi rozdíl? Když byste měl vysvětlit.
Jiří BESSER, starosta Berouna
--------------------
Tak musíme posoudit, jako rada a zastupitelstvo, jestli je pro nás lepší vzít 100% našich peněz a uspokojit nějakou potřebu našich obyvatel. A nebo vzít jenom třeba 8% nějakých peněz a postavit školku, jako se nám to povedlo s dotačním titulem teďka na rekonstrukci mateřské školky v Preislerově ulici. A myslím si, že akce na 25 milionů, kde město dává pouze 8%, tak to je krásný dárek od Evropský unie. Ona ta Evropská unie, ona je to taková zlobivá holka, ale když se to s ní umí, tak se z ní ty peníze celkem dají dostat.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak možná také doporučení, že se to musí umět s Evropskou unií, aby se získaly peníze, ale, pane starosto, když jste zmiňoval například ratingové hodnocení, tedy hodnocení finančníků, zda město má přiměřený například závazek u bank, přiměřené úvěry v souvislosti s příjmy, to znamená, vy jste pojmenoval zdravé finance. Ono je to asi podobné, jak by člověk, když nechce se ocitnout v dluhové pasti, měl přemýšlet o svých třeba osobních financích. Co kdyby tímto způsobem uvažoval i náš stát, zamýšlel jste se někdy nad tím, zda bychom byli v situaci, ve které jsme, byť je to trochu odbočka od našeho dnešního tématu, zda by na nás padaly ty informace, kolikže dalších stovek miliard dluhů na nás spadne?
Jiří BESSER, starosta Berouna
--------------------
Tak já si myslím, že určitě obce celkově v naší republice hospodaří mnohem lépe než stát. Protože kdyby obce byly tak zadluženy, jako je v současné době stát, tak si myslím, že plno obcí už nebude mít svého starostu, ale budou tam nasazeni správci z krajských úřadů a vznikne poměrně velký problém. Já jsem zastánce toho, že i stát by měl si pořizovat pouze to, na co má a neslibovat to, na co nemá a investovat jenom to, co bude schopen potom splácet, pokud si na to půjčí.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká starosta města Berouna Jiří Besser a pokračuje dnešní vydání pořadu Člověk a obec. U mikrofonu je Ivana Denčevová. Také jste se už zmínil v souvislosti vlastně s cestou vůbec Berouna k úspěšnému získávání evropských financí, že jste městem takzvané trojky, tedy třetí stupeň pověřené státní správy. Také samozřejmě jste městem, které má 18 tisíc obyvatel a okolo klasické obce, tak, jak je to vlastně všude po republice, každý z nás si může představit to místo, kde on žije, jak vůbec na tom jsou menší obce, třeba v okolí Berouna, poněvadž rozpočet půl miliardy, o kterém jste se zmiňoval, samozřejmě, a rozpočty těch malých obcí, to jsou nesrovnatelné finance. A kde jsou třeba také i možnosti pro ty, jak jsem říkala úvodem, dobré sousedské vztahy, poněvadž pravděpodobně ten, koho jste si vychovali na radnici, tak na těch menších obcích, kdy ještě v řadě případů bývá i neuvolněný vlastně starosta, si prostě nemohou dovolit.
Jiří BESSER, starosta Berouna
--------------------
Tak já bych začal úplně základním příkladem z roku 2002, kdy náš okres a asi většinu České republiky postihly velké povodně a tam jsem poprvé viděl ten základní rozdíl mezi námi a mezi těmi malými obcemi v tom, jak máme k dispozici či oni nemají k dispozici prostředky na kofinancování. Tehdá se jednalo pouze o DPH, kdy v podstatě z fondu solidarity mohly ty obce získat peníze, ale musely přidat DPH. A já si pamatuji, jak někteří starostové ze středních Čech neměli možnost ani na těch pět procent dosáhnout a kofinancovat. Obzvlášť ve chvíli, kdy nevěděli, jestli budou potom třeba těm obcím nahrazeny náklady za úklid a za odvoz toho, co tam řeky naplavily. Ta situace s kofinancováním v těch větších městech a středních a velkých městech je, řekl bych, poměrně jednoduchá. Jde o to si nastavit ta určitá pravidla, říct si, mám tolik a tolik peněz na kofinancování projektů, vyplatí se mi to. A pak se rozhodnout, jestli touto cestou jít nebo ne. Ty menší obce mají mnohem více problémů, protože těch peněz mají skutečně málo. A oni musí zafinancovat i třeba ten projekt na to zpracování toho projektu, na tu žádost, a potom neuspějí a vlastně ty peníze jakoby vyhodily. A v tom objemu těch finančních prostředků jim to třeba zabrání vybudovat, já nevím, kus chodníku kolem hlavní silnice v tý obci a pak teda mají velmi těžkou úlohu té volby, ta zastupitelstva. Jinak regionální operační programy jsou zaměřený na obce od pěti set obyvatel. A právě pro obce do pěti set obyvatel, to je pro ty menší, který mají největší problémy s čerpáním finančních peněz z Evropské unie, tak je program rozvoje venkova, který administruje ministerstvo zemědělství. A ty obtíže právě těchto obcí jsou i v nedostatečné, jak jste říkala, kapacitě těch jejich úřadů, v náročnosti administrativních postupů při podání té žádosti i v podstatě průběhu té realizace té dotace. Ale tady přistupuje ještě další faktor, a to jsou opět finance. Ale nejenom finance na kofinancování, ale plno těch dotačních titulů je poskytnuto Evropskou unií a prostřednictvím těch institucí na českém území až po dokončení a vyhodnocení akce. V tu chvíli ...
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
To znamená, nejprve musí sehnat peníze.
Jiří BESSER, starosta Berouna
--------------------
... musí provést tu danou stavbu, poté dojde k vyhodnocení a poté teprve dostanou peníze. Není to jako u některých projektů, kdy je postupné financování podle fakturace, třeba s devadesátidenní splatností, ale skutečně teď třeba ten projekt té mateřské školky v Berouně, který realizujeme, sice dostaneme 92% z Evropské unie, ale musíme ji celou postavit, pak musí dojít k vyhodnocení, musíme všechno splnit, všechno udělat správně a pak teprve ty finance dostaneme. A město, zase řeknu, to dvacetitisícové nebo stotisícové, nebo to prostě velké, buďto unese, anebo se s ním aspoň banka baví. Ale těžko se bude banka bavit s obcí, která bude mít za 20 milionů postavit školku, byť těch 92% po té stavbě po dokončení dostane, ale po tu dobu si bude muset půjčit. A bude mít třeba rozpočet milion nebo milion a půl na rok. To znamená, ani ta banka potom ta obec nemůže být ani důvěryhodnou pro tu banku, protože co když někdo na tý obci špatně zúřaduje ten dotační titul a Evropská unie nebo ta, ten správce toho operačního programu, ta regionální rada potom nepřiřkne tu dotaci a bance zůstane třeba školka.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Je třeba, no, to bude banka jistě ráda, bude mít školku na nějaké vesnici. Pane starosto, vy jste také členem vlastně Sdružení obcí, které jaksi řeknu, shromažďují obce okolo. Je tam třeba nějaká cesta jít tímto směrem, na něco třeba vyčerpat finance, na některý titul společně, že byste jim byli jakoby nápomocni?
Jiří BESSER, starosta Berouna
--------------------
Takhle, řekl bych tam dva body. První bod je, že jsme skutečně obec s rozšířenou působností, jak jste říkala, takzvaná trojka. A že svým způsobem jsme převzali jaksi v uvozovkách dříve povinnosti okresních úřadů. To znamená takového rádce těm malým obcím, těm neuvolněným starostům a snažíme se prostřednictvím našeho úřadu a tajemníka Městského úřadu v Berouně přenášet ty informace na ně dál. Není to přímo naše jaksi povinnost, ale jsou to ty skvělé sousedské vztahy. Snažíme se o ně. Pouze v jednom případě jsme vytvořili mikroregion pro jednu aktivitu, ale jinak se do sdružení těchto malých obcí nezapojujeme, protože to je skutečně nevyrovnaný potom vztah. A skutečně některé ty malé obce potom vytvářejí sdružení, vytvářejí mikroregiony a snaží se na ty dotační tituly takto posíleny tím spojenectvím dosáhnout. Tak samozřejmě ta první věc, kterou říkám, tak je to, že ta naše pracovnice je schopná jim připravit a zadministrovat ten jejich, tu jejich žádost, ten jejich dotační titul a pomoct jim třeba s poskytnutím kontaktů, jak se to má dělat, jak to má vypadat, jak vypadá ta elektronická žádost třeba o to poskytnutí té dotace a podobně. Tak to je ten úkol toho oerpéčka. Druhý je to, co jsem se zmínil, že třeba vytvoříme sdružení obcí i třeba s naší účastí na některý projekty, který procházejí nejenom Berounem, ale celým územím, třeba cyklostezka nebo nějaká rekonstrukce třeba potočního břehu a podobně. Takže tam potom samozřejmě ten vstup i toho města, nejenom z pozice toho vůdčího a toho oerpéčka, ale jako skutečného člena toho sdružení, tak to je druhá možnost.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Také jste se zmiňoval, když jste uváděl modelový příklad malé obce, školky, banka, záruky, tak jste se zmínil o tom, co když nezaúčtují úplně všechno v pořádku. O tom, jakým způsobem probíhají kontroly ze strany Evropské unie na poskytnuté finance, by se daly vyprávět legendy, včetně náročnosti právě kontrol a vyúčtování a případně také toho, že se pak musejí dotyčné finance vracet. Já se ptám, jaké jsou například opravdu podle vašich zkušeností a také radnice, kterou řídíte, zkušenosti s kontrolou účetních dokladů a vůbec celé ty kontrolní mechanismy z Evropské unie. A jak například vy jste na to profesionálně připraveni, aby když už tedy něco s velkou slávou, typologicky ta školka v Preislerově ulici, otevřete, aby se posléze nezjistilo, že vám spadne rating, že to zaplatíte ze svého.
Jiří BESSER, starosta Berouna
--------------------
Tak ta školka, to je projekt ...
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
To byl jenom příklad, pane starosto.
Jiří BESSER, starosta Berouna
--------------------
... ale máme už hodně realizovaných projektů, které když vykazujete stav projektu, tak máme u hodně položek již ukončen. A samozřejmě to je včetně kontrol. Oni přicházejí totiž kontroly nejenom z toho, z té regionální rady, ale potom přichází kontroly i z jednotlivých ministerstev, které mají ten který grant v gesci. Přichází kontroly z finančního úřadu, přicházejí kontroly z NKÚ a já bych jenom chtěl říct, že zatím jsme vždycky byli úspěšní a pozorní a neměli jsme s těmito kontrolami problém.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to tak náročné?
Jiří BESSER, starosta Berouna
--------------------
Je to velmi náročné. Musím říct, že největší kontrolu, kterou jsme měli, tak jsme měli právě na kontrolu peněz z fondu solidarity 2002. To byly právě peníze, které jsme čerpali po povodni na vyčištění města Berouna a na jeho vlastně obnovu. A musím říct, že přijeli dva kontroloři přímo z Evropské komise, jeden byl Belgičan, jeden byl Holanďan, takže to už samo o sobě mluví za to, že jaksi to byli opravdu klasičtí západní úředníci. Oba nastoupili do naší radní místnosti. Nechali si tam nanosit stohy všech papírů, taková hezká vzpomínka na Vlastu Buriana, natáhli loftové rukávy a začali pracovat. V poledne na hodinu přestali, šli na oběd. A opět se vrátili a pracovali. A potom na konec té kontroly, stejně jako dycky ty kontroly většinou začínají u starosty města a končí u starosty města, tak si mě pozvali na kontrolu. Ti moji úředníci mi říkali:"Hele, připrav se na to, je to opravdu docela soda, jsou takoví skutečně jako opravdu šťourové a budou se ptát jako na takový věci a my jim to neumíme vysvětlit." Tak jsem si tam sedl, čekal jsem teda nějakou perličku, co přijde. A úplně nějaký detailní věci. A musím říct, že jsem byl nadšenej, protože se zeptali na věci, který skutečně pouze nechápali z toho titulu, že nežijou v Český republice. Takže jsem jim to našim českým selským rozumem vysvětlil, byli spokojený, dotace nám byla přiklepnutá a město podle toho vypadá.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
A vám se uvolnila místnost ....
Jiří BESSER, starosta Berouna
--------------------
Nám se uvolnila ta místnost, tak jsem si říkal, že jsem skutečně zažil kontrolu z Evropské unie, tak, jak má vypadat. A vysvětlit jim skutečně to, že ta Česká republika je trošku něco jinýho než to Holandsko, než ta Belgie, že jsou tady určitý zvyky a že určitý věci se musejí dlouho měnit a že jsou třeba v dané chvíli ještě neměnný. Tak to musím říct, že byl opravdu zážitek.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Když hovoříme o úspěšnosti města Berouna v souvislosti se získáváním evropských financí, tak by už jste také zmínil investiční peníze a neinvestiční, někdy se tomu říká takzvaně měkké peníze. Na co například jste vyčerpali finance? Nemyslím teď, že bychom si měli říkat třeba konkrétní tituly, ale co Berounští získají díky tomu, že je město pod vaším vedením tak úspěšné?
Jiří BESSER, starosta Berouna
--------------------
Tak říkám, je to, mohu říct celkovou sumu, je to ...
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Řekněte sumu a pak řekněte některé příklady.
Jiří BESSER, starosta Berouna
--------------------
Tak je to půl miliardy korun, které jsme ...
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Jeden roční rozpočet máte zdarma.
Jiří BESSER, starosta Berouna
--------------------
Jeden roční rozpočet máme za sedm let zdarma. A všechno to jsou projekty, téměř všechno jsou to projekty tvrdé nebo z 95% jsou to investiční projekty, tvrdé projekty. A my jsme k nim přidali našich 170 milionů. A tím pádem majetek města Berouna naroste o tři čtvrtě miliardy. Myslím si, že to mluví samo za sebe. Nám se povedlo čerpat finanční prostředky na, jak jste říkala, už na ty tvrdé projekty a ty investiční největší bylo rozšíření kanalizace v aglomeraci Beroun - Králův Dvůr, ale máme z evropských peněz z fondu solidarity opraveno a zainvestováno třeba berounské náměstí po povodni v roce 2002. Máme z projektu Phare postaveno parkoviště Božkův statek, kde vybíráme neuvěřitelný peníze za parkování. Je to parkoviště na téměř 200 automobilů a my první hodinu vybíráme pět korun a další hodiny vybíráme po dvou korunách, protože zkrátka ten projekt nesmí zas být až tolik ziskový, když je s podporou Evropské unie. Máme už zrealizované projekty, například oprava lávky u železničního mostu, máme z fondu solidarity opraveno, postavenou novou lávku přes Berounku. To se týkalo tedy také povodně. Ale máme zároveň i vyčerpaný finance na ty měkké projekty, to je například na vzdělávání úředníků. Máme připraven, nebo máme už zrealizován projekt na propagaci města. Máme projekt komunitního plánování sociálních služeb. Takže na co jde, snažíme se tu Evropskou unii, jak se říká, získat pro ty naše projekty.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Když máte s tou, jak říkáte s tou holkou tak pěkné vztahy, tak abyste, pane starosto, z toho toto všechno nezainvestovali. Mimochodem, ale co tak Beroun, až nám skončí naše, jak jsem říkala, účetní období. To budeme v roce 2014, tuším, kdy skončí finance, které k nám poplynou. Co bude dál, pak už budeme jenom my přispívat na země, které budou v té situaci, jako jsme my dnes.
Jiří BESSER, starosta Berouna
--------------------
Tak podívejte se, je teďka konec roku 2009. Myslím si, že alokovaných peněz pro Českou republiku je v jednotlivých programech, a je jich celkem šestadvacet schválených pro Českou republiku na období 2007 - 2013. Tak si myslím, že tam je ještě dost peněz, který jsou lidi v Český republice schopni vyčerpat.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Závěrečná otázka. Občas kolem sebe zaslechneme informace, jak ten či onen centrální úřad, to bývá obvykle ministerstvo, má problémy s vyčerpáním právě těch financí, které jsou určeny pro Českou republiku. Dovedete si to vy z pozice představitele města, které je tak úspěšné, představit, že byste nevyčerpali všechno to, co můžete?
Jiří BESSER, starosta Berouna
--------------------
Dovedu si to představit. Myslím si, že v té hromadě těch šestadvaceti operačních programů a v jednotlivých ministerstvech je to velmi těžká úloha zkoordinovat celou republiku. Jsou tam rezervy, ale je vidět, že to jde.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká Jiří Besser, starosta města Berouna, který byl také hostem dnešního pořadu Člověk a obec. A hovořili jsme o tom, co vůbec znamená, když slyšíme evropské peníze. Technicky spolupracovala Iva Braunerová a Dana Pohnánová a od mikrofonu se loučí Ivana Denčevová.
