Rozpočtové určení daní je jedním z témat, která právě hýbou snad všemi radnicemi. Po dlouhých debatách a jednáních Ministerstvo financí ČR totiž připravilo nový model tzv. sdílených daní pro obce.
Každá obec má svoje specifika, některé leží v horských oblastech a každoročně se potýkají se sněhovou kalamitou, jiné trápí záplavy. Některé mají obyvatel málo, ale obrovskou rozlohu, jinde je to přesně naopak. Nejhůře jsou na tom obce v příhraničních oblastech, například na Osoblažsku. Obce tam téměř vymírají, neboť nemají dost prostředků na svůj základní provoz. A přesně z těchto důvodů je nutno říci, že stanovení kritérií i jejich váhy pro rozdělování inkasa sdílených daní nikdy nebude úplně spravedlivé. Přesto se zdá, že kritéria, která se objevila v návrhu novely, by mohla být přijatelná téměř pro všechny a jsou tím optimálním východiskem.
Především díky iniciativě Hnutí starostové a nezávislí a Sdružení místních samospráv a za účinné podpory TOP 09 získal tento materiál konečnou podobu. Seznámili se s ním snad všichni starostové malých obcí a dál jej vášnivě probírají. Cílem návrhu je posílit rozpočty malých obcí. Tuto změnu by měly výrazně pocítit hlavně obce od 1000 do 10 000 obyvatel. Budeli návrh Parlamentem přijat, sníží se rozdíl příjmů ze sdílených daní na občana Prahy ve srovnání s občanem nejmenší obce na trojnásobek. Přitom ještě před pár lety to byl 6,5násobek...
Schválením novely se do systému dostane 13,5 mld. Kč, z toho 7 miliard na úkor dotačních programů z národních zdrojů. Starostové tento krok velmi vítají, neboť dotační zdroje představují značně problematickou oblast, kterou mnozí z nás vnímají jako velice prokorupční. Navíc dotace nejsou nárokové, část obcí je získat umí, jiné si na ně nesáhnou – třeba kvůli tomu, že jim chybějí peníze na finanční spoluúčast. Díky tomuto kroku bude pro zastupitelstva mnohem snazší plánovat rozvoj svých obcí, neboť na to budou mít finanční prostředky »jisté« a budou s nimi moci počítat.
Podle návrhu novely se Praze, Brnu, Ostravě a Plzni jejich podíl na inkasu sdílených daní zkrátí o zhruba 5 mld. Kč. U této čtveřice největších měst tak sice dojde ke ztrátám, ale aby se mohly s nižšími příjmy postupně vyrovnat, bude jim v rámci státního rozpočtu vyplácena po dobu čtyř let kompenzace. V těchto čtyřech městech žijí dva miliony obyvatel, zatímco ve všech ostatních obcích a městech je to 8,4 mil. lidí. Největší města byla dlouho zvýhodňována, neboť měla zvláštní přepočítací koeficient a tato výhoda jim byla zachována dosud. Nyní bijí na poplach. Například představitelé Ostravy tvrdí, že jejich město čeká »smrt«.
Postoj primátora Ostravy je pochopitelný, neboť se má starat o příjmy. Ale na druhou stranu nikoho nezajímá, jak se dalších šest tisíc obcí vyrovnává se svými rozpočty. A všichni víme, jak složité je zvládat provoz školních a předškolních zařízení, kulturních domů, financovat hasiče a jiné aktivity. Mnohé obce také zajišťují výkon státní správy, která není kryta v plné výši příjmy ze státního rozpočtu. Největším, leckde takřka neřešitelným problémem však je budování a rekonstrukce kanalizačních sítí a čistíren odpadních vod.
starostovský pohled na Věc A ještě jeden starostovský pohled: Mnoho lidí z velkých měst se stěhuje do venkovských oblastí, kde očekává kvalitní infrastrukturu, například mateřskou a základní školu na odpovídající úrovni a s patřičným vybavením. Odporuje-li stav těchto zařízení jejich představám, vozí děti do škol ve městě a obec pak musí financovat provoz zařízení s nenaplněnou kapacitou a fixními náklady. I příjmy na žáka jdou jinam... Pravda, šikovný starosta zajistí dotace. Jenže znám případy, kdy zastupitelstvo malé obce nemá odvahu schválit stotisícové výdaje na projektovou dokumentaci, ale ani jiné peníze, třeba pro agenturu zpracovávající žádost o dotaci. A pak je také někdy třeba uzavřít úvěrové smlouvy na průběžné financování projektů a nezanedbatelná je již zmíněná finanční spoluúčast.
Tyto problémy velká sídla neznají. Kvalifikovaný a početný aparát, vysoký rozpočet, možnost provedení analýz tam usnadňuje rozhodování a snižuje míru rizika v případě neschválení dotace či jiných problémů.
Ano, je velký rozdíl mezi fungováním malé obce a velkého města. My, starostové malých obcí, jsme přesvědčeni, že hospodaříme lépe než leckterá velká sídla. Jsme pod neustálým dohledem občanů, kteří nás osobně znají, nikdo z radnice nezůstává anonymní. Názorným příkladem, že ve velkých městech to tak nefunguje, jsou některé předražené veřejné zakázky v Praze.
Proto vyvstává otázka: Proč by měl být daňový výnos na občana tak rozdílný? Města samozřejmě plní i další role, ovšem cílový stav – trojnásobný rozdíl, by měl tyto rozdílnosti zcela zohlednit. Proto prosím starosty, kteří ještě neoslovili »své« poslance, aby tak učinili co nejdříve. Je třeba všechny zákonodárce přesvědčit o nutnosti změny, aby tato diskriminace už skončila. Na webu Hnutí Starostové a nezávislí je k dispozici kalkulačka, na níž si může každý zjistit, o kolik se příjmy jeho obce zavedením nového RUD zvýší. Myslím, že se starostové malých obcí budou radovat. *
Srovnejte si současné sdílené daňové příjmy své obce s budoucími podle návrhu novely zákona o RUD Tento teoretický (!) propočet opřený o návrh novely zákona o rozpočtovém určení daní z dílny Ministerstva financí ČR můžete zjistit
* na webu Starostů a nezávislých: http://starostove-nezavisli.cz/danova-kalkulacka.html nebo
* na webu Ministerstva financí ČR na adrese: http://www.mfcr.cz
Na obou adresách jde vždy o modelový propočet vycházející z predikce sdílených daní v objemu 116,8 mld. Kč (současný systém RUD) a založený na předpokladech, které se mohou odlišovat od skutečnosti v roce 2013. Například počet obyvatel a počet žáků se vztahuje k roku 2010, propočet také nezahrnuje motivační prvky v systému či daň z nemovitostí.
Všechny zákonodárce je třeba přesvědčit o nutnosti změny rozpočtového určení daní ve smyslu navrhované novely zákona.
Moderní obec, 5. 10. 2011, Rubrika: Ekonomika, str. 9
