Bráním nezávislost české justice

Projev předsedy poslanců TOP 09 Miroslava Kalouska ke zřízení vyšetřovací komise k OKD.

Vážené pan poslankyně, vážení páni poslanci,

Dovolte mi, abych zdvořile vyjádřil svůj názor, proč tento návrh nemohu podpořit. Nemohu ho podpořit proto, že jsem možná až přecitlivěle dbalý na zákonné ingerence, které má moc zákonodárná.  To jsme my, vůči moci výkonné na straně jedné a vůči nezávislé moci soudní na straně druhé.

Typickým příkladem takové zákonné ingerence, kterou máme vůči exekutivě, je třeba zákon o státním rozpočtu. To je svým charakterem de facto exekutivní norma a všechny demokratické sněmovny si to povýšily na zákon a schvalují to jako zákon. Proto také zákon o státním rozpočtu projednává pouze Sněmovna, nikoliv Senát.  Protože vláda se zodpovídá pouze Poslanecké sněmovně, nikoliv Parlamentu jako celku. 

Úplně stejnou zákonnou ingerenci máme jako Poslanecká sněmovna vůči exekutivě v případě práva zřídit vyšetřovací komisi ve veřejném zájmu.Z logiky věci vyplývá, že  bychom ji měli  zřizovat v okamžiku, kdy orgány exekutivy nekonají, kdy policie nevyšetřuje, státnímu zastupitelství se do toho nechce a je  mnoho indicií, že se stala spousta věcí, které se stát neměly.  A exekutiva nekoná. V takovém případě ve veřejném zájmu Sněmovna zřizuje vyšetřovací komisi. Ta se pokusí tu věc vyšetřit a uvést na pravou míru. Nemůže sama vznést obvinění, protože není orgánem činným v trestním řízení. Ale  má – li  podezření, že by se mohlo jednat o trestný čin, předává to příslušnému státnímu zástupci. 

Ale to není tenhle případ. Tady orgány exekutivy konaly. Tady policie vyšetřovala, státní zástupce vypracoval obžalobu a doručil ji soudu. Pan předseda Okamura říkal, že veřejnost se nemůže spokojit s tím, že před soudem stojí malé ryby, proč tam nestojí více ryb a nejsou větší. Ale to je otázka, která je vyřešena. Tuhle otázku si státní zástupce položil, nikoliv Chovancova policie. Státní zástupce se všemi kontrolními a dozorovými mechanismy, které státní zastupitelství má k dispozici. A dospěl k závěru, koho podezírá z trestného činu. Tu věc předložil soudu s obžalobou. A ta věc sama o sobě je v hlavním líčení u nezávislého soudu. Teď to hlavní líčení probíhá. A tak jako máme několik zákonných ingerencí vůči moci výkonné, například i právo zřídit vyšetřovací komisi, nemáme vůbec žádnou zákonnou ingerenci vůči nezávislému rozhodování moci soudní. A teď ta věc je u soudu, probíhá tam hlavní líčení. Soud, pokud zjistí, že některé důkazy nebyly došetřeny správně, může to dát k došetření. Soud, pokud dospěje k závěru, že někteří svědci lhali a nemluvili pravdu, vyvodí z toho důsledky, neboť svědčit před soudem křivě je trestný čin.  Ale my si na to dnes zřídíme vyšetřovací komisi, která se do toho bude soudu plést.

A teď zase - pokud ta vyšetřovací komise zjistí, že si myslí, že by měl stát před soudem ještě někdo jiný, tak nemá jinou šanci, než to dát  státnímu zástupci, který si na tuhle otázku ale už odpověděl. Jinými slovy při vší úctě k předkladatelům - zřizovat vyšetřovací komisi na tuhle kauzu, kde proběhlo šetření orgány činnými v trestním řízení a ta věc je v hlavním líčení u soudu, mi připadá: Jednak jako naprosto zbytečná nedůvěra v orgány činné v trestním řízení, které konaly a ne, že nekonaly.  Především však to může vypadat jako snaha o už ne zákonnou ingerenci vůči nezávislé moci soudní. A to pokládám za velmi nebezpečné v těchto časech. Ale pokládal bych to za velmi nebezpečné v jakýchkoliv jiných časech. Takže to jsou moje důvody, proč nemohu podpořit zřízení této vyšetřovací komise a já vám děkuji, že jste si to vyslechli.