Posílit roli referend a umožnit odvolatelnost politiků – to jsou některé recepty, se kterými se dlouhodobě podle švýcarského vzoru obrací na voliče Petr Cibulka a jeho Pravý blok. V předvolebním Politickém spektru jej prosazoval jako mnohem účinnější variantu, která navíc může odstranit neduhy a slabiny zastupitelské demokracie. Cibulkovi například vadí, že výsledek obecního nebo krajského referenda v současnosti není pevně vymahatelný. Podle kandidáta ODS Martina Kupky a Zdeňka Bezecného z TOP 09 ale není možné švýcarskou samosprávu do zdejšího regionu zavést – třeba kvůli nižší volební účasti.
Přímá demokracie i odvolatelnost politiků je téma, které se v programech před letošními volbami objevuje u více stran. "Dokázalo udělat ze Švýcarské konfederace a Spojených států amerických dva nejsvobodnější, a proto i nejbohatší státy planety," tvrdí Cibulka. S možností učinit krajskou samosprávu mnohem více podobnou kantonům ale nesouhlasí ODS ani TOP 09.
Podle Bezecného není možné pominout historický vývoj, složení obyvatelstva ani ekonomickou sílu obou zemí. Kupka zase spatřuje zásadní problém v rozdílném chování voličů v obou zemích. "Víme, jakou volební účast mívají u nás volby. V okamžiku, kdy by většina závažných rozhodnutí ležela na rozhodnutí referend, tak se obávám, že bychom se nedostali o příliš mnoho kroků dál, možná by ten stát dopadl velmi rychle špatně," řekl kandidát občanských demokratů. Právě současná pravidla týkající se místních a krajských referend má Cibulka za nesmyslné. "Tady formálně existuje obecní a krajské referendum, ale jednak jsou nezávazná, jednak jsou nevymahatelná, jednak jsou dělána za takových podmínek, že v praxi je téměř nemožné je prosadit," namítá bývalý politický vězeň.
Bezecný zmínil, že při posuzování "vhodnosti" přímé demokracie není možné opomenout ani úroveň občanské společnosti. Současnou přípustnost krajských a místních referend má za dostačující. S tím souhlasí také Kupka. "Žijeme v systému, který spoléhá na zastupitelskou demokracii. Kdy zástupci společnosti nesou odpovědnost po 4 roky za to, co se děje. Troufnu si tvrdit, že na mnoha úrovních to funguje a není důvod, abychom se spíš nesnažili tento systém zlepšit, než spoléhat na ten, který není do českého prostředí přenositelný," řekl.
Ve studiu se také probírala otázka vzdělání a vědy. Podle TOP 09 je na současném návrhu rozpočtu Rusnokovy vlády zarážející, že z oblasti vědy jako jedné z mála byly přesunuty peníze jinam a do příštího roku se tak rozpočet pro výzkum sníží. "Přitom je to velmi výrazný prorůstový prvek," řekl Bezecný. Kupka vyzdvihl důležitost zákona o vysokoškolském vzdělání jako příkladu, který podle něho přináší konkrétní opatření místo obecných slibů.
"Ať už se jedná o profilaci oborů, kdy je třeba říct, kdo bude mít opravdu statut akademický, kdo výzkumný a kdo ponese zejména to profesní vzdělávání. Je potřeba přesně diferencovat, kde stačí bakalářské studium a kde je zbytečné nutit ty školy do toho, aby u konkrétního oboru pomýšlely třeba na své vlastní výzkumné obory," zmiňuje Kupka. Právě jeho ODS nakonec v minulém volebním období upustila od požadavku školného kvůli "společenské (ne)poptávce".
Zástupce TOP 09 Bezecný naopak s jistou mírou školného souhlasí. Spoluúčast studentů se ale podle něho neobejde bez doprovodného zákona o finanční podpoře studentům. "…Tak, aby nám nedocházelo k úniku talentů, tak aby se zvýšila možnost studovat na vysoké škole pro všechny, kteří ty schopnosti mají. Je jasné, že ten vysokoškolský systém bude do budoucna těžké ufinancovat bez spoluúčasti studentů," dodal s tím, že o školném a jeho míře by místo plošného zavádění měly primárně rozhodovat samotné univerzity a vysoké školy.
Podle Cibulky ale začínají problémy českého školství už u postupného mizení morálních zásad. "Já se domnívám, že rozklad a krize západní civilizace není způsobena nedostatkem biflování, ale nedostatkem duchovních a mravních principů," tvrdí. Právě důraz na morálku má Cibulka za nejdůležitější – od toho posléze může stát stavět na kvalitním vzdělání, dodal. Za špatný směr českého školství pak považuje snahu odstraňovat praktické školy a spojovat žáky s různými dispozicemi do společných tříd.
