Besser: Návrh narovnání majetkových vztahů s církvemi
Rozhovor s ministrem kultury Jiřím Besserem
Jan BUMBA, moderátor
Vládní komisi a zástupcům církví se tento týden podařilo vyřešit poslední překážku v dohodě o majetkovém vyrovnání s církvemi. Už před pár týdny obě strany přistoupily na to, že církve dostanou zpět 56 procent majetku zabaveného komunistickým režimem po roce 1948, za zbytek by měly církve dostat 59 miliard korun, ale chyběla dohoda o takzvaném přechodném období, které by určilo, jak dlouho budou ještě duchovní placení ze státního rozpočtu. A teď je tedy jasné, že by to mělo trvat 17 let. Částka na platy se má postupně snižovat. Můžete se také zapojit do naší následující debaty na mailové adrese ozvenydne@rozhlas.cz. Na telefonní lince je nyní ministr kultury Jiří Besser. Dobrý den.
Jiří BESSER, ministr kultury /TOP 09/
Dobrý večer.
Jan BUMBA
A také poslanec KSČM Vladimír Koníček. Dobrý den, i vás vítám.
Vladimír KONÍČEK, poslanec /KSČM/
Dobrý den.
Jan BUMBA
Pane ministře, tím, že bylo dosaženo dohody o přechodném období, je z hlediska vaší vládní komise všechno vyřešeno a jako celek to jen čeká na schválení?
Jiří BESSER
Z hlediska vládní komise je vyřešeno úplně všechno, jsou vyřešeny základní parametry. Musím říci, že jsem velice rád, že se podařilo něco, co jsem v začátku ani nedoufal, protože ten náš návrh skutečně, který je 3x vyšší, než byl návrh Topolánkovy vlády, tak to je návrh, který církve skutečně s velkým sebezapřením přijímají. Udělali jsme jim obrovský problém právě mezi římskokatolickou církví a ostatními církvemi, náboženskými společnostmi, protože navrácení větší části nemovitého majetku velice ovlivnilo potom ten přepočet pro přechodné období.
Jan BUMBA
Co se týká právě přechodného období, tedy té nejaktuálnější zprávy, rozumíme tomu správně, že po 17 letech by už stát ničím nepřispíval na platy duchovních?
Jiří BESSER
Ano, už by stát po 17 letech nepřispíval nikdy na platy duchovních, byla by ukončena platnost zákona z roku 1949, který přijal tehdejší režim. V podstatě tím přiznal, že církvím majetek zabavil.
Jan BUMBA
Pane poslanče Koníčku, KSČM je proti takovémuto způsobu narovnání s církvemi, anebo jaksi šmahem proti jakémukoliv navracení majetku církvím?
Vladimír KONÍČEK
KSČM je proti takovému způsobu, protože vy jste říkal, že se má vracet majetek zabavený komunistickým režimem, ale to není pravda, vláda, stejně jako vláda Topolánkova jde nad rámec vlastně toho majetku, který podléhal druhé pozemkové reformě a chce vracet majetek, který byl odebrán nebo zabrán, jak se tehdy říkalo, církvím již za první republiky.
Jan BUMBA
Je to tak, pane ministře, že je ve vašem úmyslu vracet církvím majetek, který byl odebrán i za první republiky?
Jiří BESSER
Vychází se z návrhu z roku 2008, který byl vypočítán jak nezávislou jednou společností, tak jednou vědeckou institucí a tato čísla budou, z těch se vycházelo. Jestliže hovoří pan poslanec Koníček o tom, že se vrací to nebo to a přitom hovoří o tom, že bylo zabaveno nebo sebráno, tak já si myslím, že ty následky tato společnost nese teda ještě mnohem déle, než 60 let. A byl bych rád, kdyby KSČM skutečně přiznala to, co se v roce 49 stalo.
Jan BUMBA
Pane Koníčku, vy máte nějaký jiný výpočet, vlastní výpočet toho, kolik by mělo být vráceno církvím?
Vladimír KONÍČEK
Nemám vlastně výpočet, protože ono je to trochu složitější s těmi daty. I historické prameny uvádějí rozdílná čísla. Já mám, uvedu jenom jeden příklad, se kterým jsem se setkal, když jsem byl v parlamentní komisi, kdy součástí toho návrhu Topolánkovy vlády bylo i vrácení pozemků v areálu Vojenského újezdu Brdy, který ale vznikl v roce 1927 a církev za něho dostala náhradu v severních Čechách. A i ta náhrada byla součástí vracení teďka v tom návrhu Topolánkovy vlády.
Jan BUMBA
A pane poslanče, víme, že dnešní KSČM říká, že se distancuje od předlistopadové KSČ. Uvažovali jste o tom, že byste jako třeba jakýsi doklad toho, že se neztotožňujete s totalitními praktikami, usilovali o nápravu křivd, ke kterým došlo po roce 1948, že byste se aktivněji do toho zapojili?
Vladimír KONÍČEK
Prozatím nás žádná vláda k žádným jednáním nepřizvala. My jsme byli pouze členy té parlamentní komise. A pokud, když jsem odpovídal na tu první otázku, jestli nějaké vyrovnání, tak je možné uvažovat opravdu jenom o druhé pozemkové reformě a v klášterech a v jiných církevních objektech, ale většina z nich už byla vrácena hned po roce 90, popřípadě v roce 97. Takže církev, majetky, které jí byly vlastně zabrány po roce 1948, většinu z nich už dostala. Nyní se opravdu jedná o navracení majetků, které zabírala první republika v rámci první pozemkové reformy, popřípadě její revize.
Jan BUMBA
Tak je vidět, že na tohle skutečně jsou odlišné názory. Ale, pane ministře, víme, že třeba i předseda ČSSD Bohuslav Sobotka říká, aniž by možná zpochybňoval tu celkovou sumu, ale říká, že převod majetku a finanční kompenzace neodpovídají aktuálním rozpočtovým možnostem země. Kde by na to, pane ministře, stát měl vzít?
Jiří BESSER
Stát tyto peníze musí uvolnit ze státního rozpočtu. Víte, mě se strašně líbí, jak pan poslanec Koníček nebo předseda poslaneckého klubu a předseda ČSSD hovoří o tom, že nebude se nic vracet, že se vrací něco špatně, že s tím nebudou souhlasit. Já jsem skutečně přesvědčen o tom, až ukáži oběma klubům, protože jsem slíbil, že zajdu do obou klubů v Poslanecké sněmovně a celé veřejnosti to, na čem jsme se jako vládní komise s církevní komisí domluvili a projde toto parametrové znění vládou, tak že ta čísla, která se objeví, tak budou hovořit o tom, že konečně dojde k tomu, co bylo způsobeno v roce 1949. Bude to ukončeno, ten zákon bude ukončen a nebude dále stát jakkoliv platit církve. Ono jde o to, že 30 let se bude splácet oněch 59 miliard, ty budou s inflací. Kdyby ta inflace byla opravdu obrovská, tak to bude někde k 80 miliardám a ten výpočet, který se nám podařilo dohodnout včera, je dalších 17 let splácení zhruba. To při tom postupném klesání vyjde na 17 miliard. A když si uvědomíte, že církve potom začnou platit daň z nemovitosti, z těch navrácených majetků, za které Pozemkový fond daně neplatí, Lesy České republiky ty platí daně, tak ono dojdete k poměrně zajímavým číslům. A my bychom jenom na tom, že budeme platit platy duchovních nadále, těm dalším a ti přibývají, tak bychom za 30 let zaplatili 63 miliard.
Jan BUMBA
Rozumím.
Jiří BESSER
Bez valorizace, to znamená, jestli pánové z ČSSD a KSČM neumí počítat, tak skutečně už nevím, jak by se mohl vůbec tento stát s církvemi kdy vyrovnat.
Jan BUMBA
Pane Koníčku, nepůsobí na vás právě ani třeba tyto argumenty, předložené ministrem Besserem, nebo to, že v konečném důsledku by se stát, v uvozovkách, zbavil povinnosti vyplácet platy duchovním, což je samozřejmě zátěž pro veřejné rozpočty?
Vladimír KONÍČEK
Určitě je to zátěž, ale zeptejte se pana ministra, proč za těch 20 let nebyl zrušený zákon z roku 1949. Protože to těm církvím vyhovovalo. V roce 90 byl přijat zákon o církvích, a tam se vlastně církvi dala velká náboženská svoboda, ale ponechalo se vyplácení vlastně církevních hodnostářů a obrovským způsobem narůstal, nekontrolovaně narůstal počet vlastně pracovníků církví, když tak označím duchovní. Například v roce 2008 už jich bylo 4,5 tisíce při poklesu věřících. To znamená, stát nemá podle toho zákona z roku 49 žádnou páku, aby ovlivňoval vůbec počty těch duchovních, kteří jsou pomocí toho zákona vypláceni.
Jan BUMBA
No právě, pane poslanče, potom, pokud by se odstřihlo financování církví od státu, tak už by stát tuto starost neměl, protože by si to regulovaly církve samy.
Vladimír KONÍČEK
No, ale v roce 90 vyhlašovaly církve, že se osamostatní do nějakých 5, maximálně 10 let. Uběhlo 20 let ...
Jan BUMBA
A jak mohly, pane poslanče, když neměly žádný majetek, ze kterého by mohly financovat svou činnost?
Vladimír KONÍČEK
Tehdá se mluvilo o daňových asignacích. V okamžiku, kdy se ale snižují počty věřících, kdy se bavíme o roku 1949, tak bylo 94 procent věřících, nyní je to na nějakých 20 procentech, takže si samy církve uvědomily, že vlastně samofinancování církví pomocí věřících je v současné době nereálné, nebo neuskutečnitelné, tak byly rády za ten, za tu státní, za ten státní příspěvek. A já si myslím, že ...
Jan BUMBA
No právě, a ten státní příspěvek teď, jak víme, by měl zmizet kvůli tomuto narovnání ... Pane poslanče, z čeho by měly církve financovat tedy svou činnost, když ne z navráceného majetku?
Vladimír KONÍČEK
Tu duchovní činnost by měli financovat sami věřící a ty ostatní, to znamená tu zdravotní, sociální, stejně jak jsou financovány ostatní zdravotnická sociální zařízení. Já se domnívám, že ta doba 17 let toho přechodného období je strašně dlouhá. 5 let by bohatě stačilo.
Jan BUMBA
Pane ministře, prosím ještě krátce, jedna otázka, věříte tomu, že se vám podaří prosadit tento návrh narovnání majetkových vztahů s církvemi?
Jiří BESSER
No, jednoznačně se mi to podaří. Já jsem o tom přesvědčen, protože tu demagogii, kterou jsem teď poslouchal z úst pana poslance Koníčka a doufám, že to slyšelo co nejvíc posluchačů. Víte, my napravujeme křivdy, které skutečně způsobily v roce 1949 komunisté. Jak jsem teď poslouchal pana poslance Koníčka, tak KSČ skutečně na ně nenavazuje, ta by se chovala ještě mnohem hůř.
Jan BUMBA
Pánové, děkujeme oběma za rozhovor, děkujeme za účast v debatě. To byl ministr kultury Jiří Besser. Na shledanou.
Jiří BESSER
Na shledanou.
Jan BUMBA
A poslanec KSČM Vladimír Koníček. I vám děkujeme za váš čas. Na shledanou.
Vladimír KONÍČEK
Na shledanou.
Český Rozhlas 1 - Radiožurnál, 26. 8. 2011