K debatě nad církevními restitucemi by se dnes po dvoutýdenním odkladu měla vrátit vláda. Projednat by měla výsledek ukončených jednání vládní a církevní komise, která počítá s tím, že stát vyplatí církvím během 30 let 59 miliard korun a zhruba 56 % majetku vrátí v naturálních restitucích. 17 let trvající majetkovou odluku církví od státu by pak mělo provázet snižování příspěvků na platy duchovních a církevní administrativu. O tom, jaké šance má dohoda státu s církvemi ve vládě a později vypracovaný návrh zákona v parlamentu budeme teď mluvit s ministrem kultury Jiřím Besserem. Dobrý den.
Dobrý den.
Debata o církevní restituci byla na dva týdny odložena. Stihli jste si za tu dobu zajistit dostatečnou podporu pro prosazení tohoto návrhu v podobě předložené? Ono ne všichni koaliční partneři úplně souhlasili.
Já bych řekl, že nesouhlasil jeden koaliční partner. Mám pocit, že jeho požadavky byly částečně splněny a bylo by velmi neslušné, kdyby pokračoval v té metodě započaté před 14 dny.
Jste si tedy jistý, že nebude pokračovat?
Já jsem přesvědčen o tom, že parametry současného vyrovnání českého státu s církvemi a náboženskými společnostmi je z ekonomického hlediska pro stát tak výhodně připraveno, že konečně je na čase, aby bylo chváleno a aby do měsíce byl předložen návrh zákona.
Parametry současného vyrovnání jsou pro stát ekonomicky výhodné, je na čase návrh schválit.
Částečné vyrovnání, tj. vrácení majetku, spolu s částkou 59 miliard za 30 let vyjde stát levnějí, než platit církvím důchody, platy duchovních a administrativu. Úspora bude 4 miliardy korun.
Pokud církevní restituce neprojdou budeme nadále porušovat Základní listinu práv a svobod, Ústavu této země a budeme nadále "žít v ostudě".
Víte, ono tu ekonomickou stránku věci vidí leckdo jinak, připomeňme, že Věci veřejné, o kterých teď zatím abstraktně byla řeč, původně chtěly vědět, kde stát 2 miliardy ročně pro církve vezme. Kde je tedy vezme?
Stát je vezme ze státního rozpočtu, ten státní rozpočet je každý rok větší než jeden bilion korun. To vyrovnání českého státu s církvemi v podstatě, pokud pomineme to majetkové vyrovnání a navrácení některého majetku ze všech majetků, protože skutečně se jedná o částečné vyrovnání, tak je doplněno o částku 59 miliard za 30 let. A pokud budeme platit církvím na důchody, na platy duchovních a na jejich administrativu, tak zaplatíme ještě o 4 miliardy víc. Já si myslím, že i Věci veřejné jsou schopné si toto spočítat a uvědomit.
Opoziční sociální demokracie a také KSČM se zněním návrhu dohody mezi státem a církvemi nesouhlasí. Podle předsedy ČSSD Sobotky neodpovídá rozsah převodu majetku a výše finanční kompenzace rozpočtovým možnostem země. Tedy že stát navrhuje církvím víc peněz a možností než si může dovolit. Vy jste to teď sice vysvětlil, ale přesto, přidejte ještě nějaký argument?
Čísla jsou jasným argumentem a hrát si na politiku a popírat matematiku si myslím, že by neměl ani pan předseda Sobotka.
Co by se stalo, kdyby se řešení církevních restitucí opět oddálilo, jaký je váš plán B pro případ, že by tedy majetkové vyrovnání sněmovnou neprošlo nebo není žádný plán B?
Budeme žít v ostudě, bude nadále sněmovna a Senát porušovat ústavu této země, budeme porušovat Základní listinu práv a svobod. Ať si každý potom udělá obrázek o tom, v jaké žijeme společnosti. Pořád se říká, že politici dělají to špatně, to špatně. Tady se chová celá společnost velmi neslušně.
Znamená to tedy, že nepočítáte s žádným plánem B?
Já s žádným plánem B nepočítám, protože ten plán B by skutečně byl velmi tvrdý, byla by to společensky ještě mnohem složitější situace, museli bychom přistoupit ke změně zákona z roku 1949, z roku 1992, opravdu u toho bych asi chtěl být, samozřejmě v uvozovkách.
Říká ministr kultury Jiří Besser, který teď byl hostem Ranního interview. Děkujeme a dobrý den, na shledanou.
Český rozhlas 1 - Radiožurnál, 27. 9. 2011, Pořad: Ranní interview
