Matka, jež smí podle rozhodnutí Městského soudu v Brně vidět syna jen 50 hodin ročně, podává odvolání a apeluje na politiky, aby se zabývali jejím případem i chováním Orgánu sociální právní ochrany. Ten návrh na odebrání syna z její péče podal. Případu se věnuje i ombudsmanka a poslankyně za TOP 09 Jitka Chalánková.
Spor se táhne již od roku 2013, když původně šlo o výši výživného na syna a o intenzivnější styk otce se synem. Úpravu styku žádal otec. Do nečekané fáze dospěl loni v říjnu, když především na základě posudků Orgánu sociální právní ochrany (OSPOD) a posudku soudní znalkyně z oboru školství Marcely Landové bylo předběžným nařízením Městským soudem v Brně nařízeno předání syna do péče otci. Matka se tehdy odvolala, ale Krajský soud v Brně stanovisko nižší instance potvrdil. Pro Echo24 však potvrdila, že se odvolá znovu, učinit tak musí do 20. dubna.
Rozhodnutí soudu je podle matky absurdní. „Strašně nás to poškodilo. Syn je ve špatném stavu a chce se stále vrátit ke mně. Naposledy jsem ho viděla před 14 dny,“ řekla pro Echo24 s tím, že OSPOD podle ní nedbal na práva dítěte, ale nadržoval otci. Marcela Landová ji podle ní navíc během vyšetření ujišťovala, že se nic nezmění a ubezpečovala ji, že syn zůstane v její péči.
V posudku se mimo jiné píše i to, že pokud matka nezačne syna motivovat k lásce k otci, bude nutné realizovat změnu výchovného zázemí chlapce. „Přechod od matky k otci by se neobešel bez pobytu syna v neutrálním prostředím, kde by pod vedením odborníků byl sanován jeho nerušený vztah k otci,“ uvádí se v posudku.
Hlavní argumentace Landové stojí na tzv. syndromu zavrženého rodiče. „Odmítání a zavržení otcovské postavy je zprostředkované, indoktrinované matkou, a to buď jejím přímým, nebo skrytým ovlivňováním. Vyšetření identifikovalo v prožívání dítěte syndrom zavrženého rodiče, které je totožné se syndromem týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte,“ stojí dál v posudku Landové, který má Echo24 k dispozici.
Český Barnevernet – týrání dětí státem
Právě odkazování na tento syndrom zpochybňuje poslankyně TOP 09 Jitka Chalánková, jež byla velmi aktivní i v případu odebírání dětí norskými úřady Evě Michalákové. „Šíří se to jako mor či rakovina znaleckými posudky. Tato argumentace byla odmítnuta jako nevědecká a je již dávno překonaná,“ řekla pro Echo24 Chalánková s tím, že se chystá zaslat dopis premiérovi a podrobně ho s případem seznámit.
Celý případ podle ní ukazuje na systémové pochybení. „Je to stejné jako v případě Evy Michalákové. Postupně v některých případech systém ztrácí schopnost citlivosti k dětem. Dochází k systémovému týrání dětí i rodin ze strany státu,“ kritizovala pro Echo24 Chalánková především postup OSPODu, který na celý případ dohlížel a dále dodává, že se na ni s podobnými problémy obrací stále více rodičů.
OSPOD již v roce 2013 konstatoval, že matka neměla v úmyslu rozšíření vztahů s otcem a že spolupráce s ní byla problematická. V jednom z posudků se dokonce píše, že „to vypadá, že matka snahy OSPOD sabotovala“. Matka podle pracovnic orgánu neumožňovala setkání ani s otcem ani s jeho rodiči. Z roku 2013 je v rozsudku také uvedeno šetření lékařky, která konstatovala, že péče matky o syna byla velmi dobrá.
V roce 2015 orgán dokonce uvedl, že ačkoliv dosud neměl připomínky k péči matky o nezletilého, nyní má pochybnosti o její výchovné způsobilosti. Dítě se navíc podle OSPODu jevilo jako výrazně zpožděné ve vývoji a nezdravě fixované na matku. Všechna taková sdělení matka od počátku popírala a navrhla, aby byly provedeny znalecké posudky, které by taková tvrzení vyvrátily.
Rozhodnutí soudu je příliš striktní
Celý případ je navíc paradoxní v tom, že soud v odůvodnění rozsudku, který má Echo24 k dispozici, z počátku argumentoval tak, jako že chce dítě s otcem sblížit, protože dítě potřebuje oba rodiče, celý spor však nakonec končí tím, že matce dítě sebral. „Jsou to pro mě drakonické postupy, doplácejí na to především ty děti. Ptám se, zda se musel takto rozhodnout? Zdá se mi to příliš striktní a příliš přísné,“ dodává Chalánková.
Kritika z její strany míří i na ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou, která již dříve pro Echo24 závěr soudu přivítala. Podle ní byla matka od počátku problematická a neumožňovala otci kontakt se synem, přestože jí to již několikrát předtím nařídil soud. „Soudní znalkyně její postoj popsala až jako týrání dítěte a zavržení druhého rodiče, doporučila umístění do neutrálního prostředí. Tatínek chtěl od začátku s chlapcem jen klasický styk, chtěl nechat dítě mamince. Jenže maminka rozhodnutí soudu vůbec nerespektovala, ve stycích zjevně opakovaně bránila,“ uvedla pro Echo24 Marksová, která si nechala poslat k případu podklady.
Otázkou zůstává, zda to, že jeden z rodičů brání setkání dítěte s tím druhým, je důvodem pro úplné odebrání dítěte. Takový postup v případu kritizovali další dva přizvaní znalci Viktor Hartoš a Jana Telcová. „Tento postup by byl morálně i eticky nepřípustný a neomluvitelný, a to i tehdy, pokud by k němu došlo legální cestou,“ uvádí v posudku Viktor Hartoš.
Matka navíc v průběhu soudního jednání požadovala změnu opatrovníka z OSPODu, což soud zamítl. OSPOD zase poté, co k odebrání syna došlo, doporučil psychologické vyšetření matky. Pochybnosti se také objevují kolem odročení výslechu znalkyně Landové během procesu na počátku ledna 2017. Podle advokáta, který si nepřeje být jmenován, zde přichází v úvahu možnost, že soudkyně Adlerová ukončila dokazování k případu dříve, nedala prostor pro závěrečné řeči a rovnou začala číst rozsudek.
Celý spor tak ještě nekončí, zda matka svého syna opět dostane do péče, nebo bude péče střídavá nebo vše zůstane v současném stavu bude po odvolání řešit Krajský soud v Brně, ten však již dvakrát potvrdil rozsudek toho městského. Případem se aktuálně zabývá i ombudsmanka.
Renáta Bohuslavová
Zdroj: Echo24.cz, 19. 4. 2017
