Advent Gabriely Peckové
Komentář poslankyně Gabriely Peckové
Moje dcera se narodila 5 let před Sametovou revolucí, 5 let před otevřením hranic a mimo jiné 5 let před báječnými francouzkými kozími sýry. To krásné rohaté bílé zvíře s bradkou z naší české vesnice prakticky zmizelo.
Na chalupě přes cestu ale bydlel pan Daněk, a ten kozy choval. Kdo by odolal kůzleti? Naše holčička tedy určitě ne, a tak jsme po dlouhém smlouvání s panem Daňkem domluvili, že kozu koupíme, bude dál bydlet u Daňků a my se na ni budeme chodit dívat.
O pár let později se u nás doma v Praze na Žižkově objevil kamarád, vinohradský veterinář. Z auta mu vyskočila – koza. Nemá ji kam dát, někdo mu ji z Beskyd dovezl jako nechtěný dárek, já mám zahradu, on ne. Svolila jsem na pár dnů. Zůstala, dokud ji někdo neukradl. Děti ze širokého okolí ji chodily krmit, tatínkové budovali ohradu, kterou koza, kdykoli se nudila, přeskakovala a zvědavě se toulala po ulicích. Většinou se zastavila uprostřed křižovatky, evidentně nevěděla kam dál a divila se, kam jsme se to všichni ráno vytratili.
Paní učitelky k nám vodili prvňáky. Většina z nich viděla kozu poprvé a nejspíš i naposledy. Přes celkem slušný zbrojní potenciál ji tvůrci počítačových her poměrně málo využívají, a tak se není čemu divit. Byla krásná! V barvě bílé kávy, s temným pruhem na zádech, vlastně kamzík. U táboráku s námi žrala hořčici. Na víkendy jsme ji však brát nemohli, a tak jednou asi někdo sežral ji. Na další dlouhá léta mi pak zbyla jen grafika od pana Reynka, pasoucí se kozička a sen, že jednou si zase kozu koupím.
Jaká byla moje radost, když jsem periferním viděním zahlédla v televizi akci „skutečný dárek“ organizace Člověka v tísni.
Koupit kozu mohu hned a darovat ji do Afriky, bude mít kůzlata, bude dávat mléko a živit tak jednu chudou rodinu, stejně jako v minulosti držela při životě ty nejchudší s houfem hladových dětí na českém venkově. Já si nechám na zdi tu Reynkovu a nad plátkem kozího sýra si budu říkat, že jsme udělala moc dobře, že jsem koupila kozu.
Blíží se vánoce, podívejte se dobře na některý český betlém. Většinou tam najdete hospodáře, jak vleče k jeslím na provaze kozu, aby ji daroval chudým rodičům dítěte, které se narodilo ve chlévě, aby spasilo svět.
Nic Vás netrklo?
poslankyně
V Praze 6. 12. 2011