(editovaný přepis rozhovoru s 1. místopředsedkyní TOP 09 Markétou Pekarovou Adamovou)
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Téměř 60 miliard korun, tolik peněz vyplatilo ministerstvo práce a sociálních věcí v letech 2012 až 2016 na podporu bydlení. Problém sociálního vyloučení se ale přesto dál prohluboval. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu. Podle inspekce byly nedostatky jak v systému podpory bydlení, tak i v nastavení nástrojů. Dopady navíc ministerstvo práce nevyhodnocovalo. Nové vedení resortu chystá změny, které mají situaci zlepšit. Vy byste, paní poslankyně, systém dávek a doplatků na bydlení nějak měnila?
Markéta PEKAROVÁ ADAMOVÁ, místopředsedkyně výboru pro sociální politiku PS /TOP 09/
Už delší dobu se hovoří o sloučení dávek na bydlení a možnosti vyplácení pouze jedné dávky. Nicméně co se týče požadavků na jednotlivé klienty, které musí splnit, tak je to velmi potřeba zvážit, protože příspěvek na bydlení nám slouží zejména jako dávka, která pomáhá lidi preventivně zachytit v jejich stávajícím bydlení. Je tedy velmi preventivní a nerada bych, abychom se dostali do situace, kdy budou ty podmínky natolik přísné, že celá řada lidí spadne do mnohem větších existenčních problémů, než ve kterých se nachází dnes.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
A v té situaci jsme nebo nejsme?
Markéta PEKAROVÁ ADAMOVÁ, místopředsedkyně výboru pro sociální politiku PS /TOP 09/
Zatím se o sloučení dávek hovoří… ale už je to několik let. Nebyl představen konkrétní návrh toho, jak by to mělo vypadat.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Já jsem myslel situaci, kdy lidé, kteří jsou potřební, se právě kvůli zpřísňování výplat dostávají do ještě více neřešitelných situací. V té situaci jsme?
Markéta PEKAROVÁ ADAMOVÁ, místopředsedkyně výboru pro sociální politiku PS /TOP 09/
Takové případy být mohou. Je ale značně paušalizující, pokud bychom řekli, že by se k takovým problémům dostávalo určité množství klientů. Dá se asi hovořit o jednotlivých případech, ale zatím jsme v situaci, kdy dávky právě díky tomu nastavení pomáhají tomuto předejít. A to je zejména příspěvek na bydlení. Ten bych nerada, abychom redukovali, protože když si vezmu třeba minulé volební období a zákon o sociálním bydlení, tak souběžně s tím, jak řešil výstavbu bytů a povinnosti obcí, tak také řešil právě tyto dvě dávky. Jedno z úskalí, které s tím zákonem bylo spojeno, bylo i v tom, že celá řada současných příjemců této dávky by na ni již poté nedosáhla. Teprve pak by ti lidé spadli do problémů, ve kterých dneska právě díky příspěvku na bydlení zatím naštěstí nejsou.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Čím to, že stát platí obrovské miliardy korun na řešení problému sociálního vyloučení a současně nevidíme žádný zřetelný efekt, kde to vázne?
Markéta PEKAROVÁ ADAMOVÁ, místopředsedkyně výboru pro sociální politiku PS /TOP 09/
Celá řada obcí bohužel nepřistupuje k řešení dostatečně, respektive se brání používat nástroje, které jsou osvědčené a které využívá třeba Agentura pro sociální začleňování. Spolupráce s ní není samozřejmě nijak povinná, je to na obcích a dobrovolné. Ne všichni starostové nebo představitelé obcí si uvědomují, jak velký problém v tomto směru mají a nechtějí ho dostatečně řešit. Také je nutné říci, že řešení těchto problémů je vždycky běh na dlouhou trať. Vyžaduje celou řadu opatření nejenom v oblasti bydlení, ale třeba i školní docházky dětí, abychom se do budoucna těm problémům vyhýbali, aby se nedědily z generace na generaci. Musíme řešit samozřejmě zaměstnanost těchto osob atd. Je to celá řada souběžných problémů. Mohli bychom hovořit určitě také o určitých patologiích, ke kterým dochází, ať už to jsou třeba nějaké jevy, které mohou být spojené s užíváním narkotik. Je potřeba cíleně řešit to, co je v dané vyloučené lokalitě nebo v té dané domácnosti problém. Je to opravdu soubor různých řešení a problémů, ke kterým se musí jednotlivě přistoupit a musí se řešit jeden za druhým a komplexně.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Vy jste zmínila obce, když se ale podívám do strategie boje proti sociálním vyloučení z roku 2016, tak se tam mimo jiné psalo: "Děti ze sociálně vyloučených rodin budou mít tříletou docházku do mateřských školek zdarma, bezplatné obědy i svačiny, hrazené kroužky." Nic z toho ale není. To je státní slib. Není primární selhání na straně státu? Strategie snese leccos, papír snese leccos, realita utekla.
Markéta PEKAROVÁ ADAMOVÁ, místopředsedkyně výbor pro sociální politiku PS /TOP 09/
Určitě je třeba se ptát těch, kteří v letech, o kterých mluvíte, ty strategie vytvářeli a jestli se pak následně řídili těmi doporučeními. Bylo by potřeba si vyhodnocovat, jestli jsou ty strategie naplňovány. Máte naprostou pravdu, že do různých dokumentů se vejde ledasco, ale skutečnost nebo realita je různá. Samozřejmě existují projekty, které se týkají třeba obědů ve školách, ale nejsou dotažené do takové hloubky a rozměru, o jakém se hovoří v samotné strategii. Takže bych se ptala těch, kteří v tu dobu byli ve vládě a měli to možnost ovlivnit i třeba v případě rozpočtovaných priorit.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Paní poslankyně, Vy jste v roce 2016 řekla: "Na boj proti sociálnímu vyloučení by se měli účastnit především ti, kterých se týká. Strategie by se měla zaměřit na jejich motivace ke zlepšení své životní situace, hledání cest, jak je do procesu odstranění vyloučení zapojit, ne s nimi pouze pracovat.“ Už se to dělá?
Markéta PEKAROVÁ ADAMOVÁ, místopředsedkyně výboru pro sociální politiku PS /TOP 09/
Řekla bych, že se od té doby příliš nezměnilo. Je celá řada strategií a konkrétních kroků. Na druhou stranu záleží na tom, kdo s nimi pracuje. Jsou obce, které mají zájem zapojit své občany a nabízejí jim třeba prospěšné práce nebo veřejnou službu tak, aby když přijdou o zaměstnání neztratili pracovní návyky a byli schopni se zase znovu do nějakého zaměstnání vrátit. Dnes, kdy je situace na trhu práce taková, že máme více nabídek práce, než nezaměstnaných, tak se jim díky tomu ulehčí přechod do dalšího zaměstnání, ale je to celá paleta různých případů a příběhů. Nedá se jednoznačně říci, kdy je opravdu využit potenciál samotných lidí k tomu, aby se snažili svoji situaci měnit, a kdy naopak upadají do skepse, apatie, následně letargie a demotivace se z té situace dostat.
Zdroj: 90', ČT24, 14. 5. 2018
