(editovaný přepis rozhovoru s místopředsedkyní TOP 09 Markétou Pekarovou Adamovou)
Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
V Česku žije momentálně skoro 70 tisíc lidí, kteří nemají domov. Téměř 120 tisíc dětí a dospělých žije v nevyhovujícím bydlení a hrozí jim, že o něj přijdou. Uvádí to analýza ministerstva práce a sociálních věcí z roku 2016. Zákon o sociálním bydlení sice slíbily před volbami v roce 2013 všechny koaliční strany, tedy ČSSD, ANO i lidovci, ale protože byl ke schválení předložen až několik měsíců před volbami, nestihl projít parlamentem. Ministerstvo práce a sociálních věcí teď otevřelo v Praze kontaktní centrum sociálního bydlení. Obracet se na něj mohou obce i neziskové organizace z celé republiky s dotazy a žádostmi o podporu a radu, jak postupovat při budování sociálního bydlení. Jsou sociální byty potřeba?
Markéta PEKAROVÁ ADAMOVÁ, místopředsedkyně strany /TOP 09/
Myslím si, že jsou. Pro určitou část společnosti je určitě potřeba, aby byl stát schopen nabídnout takovouto pomoc. Naprostá většina obcí už dnes má svůj bytový fond, který nabízí právě k sociálním účelům.
Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
Můžete vymezit skupinu obyvatel, která by měla na toto bydlení mít nárok?
Markéta PEKAROVÁ ADAMOVÁ, místopředsedkyně strany /TOP 09/
Měli by to být opravdu ti nejchudší, kteří si nejsou schopni najít bydlení na komerčním trhu s byty, kde je možnost jim pomoci sociálními dávkami. Máme dvě sociální dávky na bydlení, doplatek nebo příspěvek na bydlení. Tyto dávky by samozřejmě měly být zachovány, aby si co nejvíce lidí bylo schopno najít bydlení jenom s takovouto státní podporou a pokud možno bez ní byli postupně schopni i bydlet.
Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
Jak byste řešili byznys s chudobou, situaci na ubytovnách, kde lidé žijí často v hrozných podmínkách a přitom platí mnohem víc, než by zaplatili za nájem v bytě a na toto čerpají právě sociální dávky?
Markéta PEKAROVÁ ADAMOVÁ, místopředsedkyně strany /TOP 09/
Problém ubytoven je samozřejmě potřeba řešit. Už v tomto volebním období jsme přijali novelu zákona o hmotné nouzi, která stanovuje právě podmínky doplatku na bydlení. Navíc jsme ještě po ministerstvu práce a sociálních věcí chtěli, aby tato dávka byla zastropována v dané lokalitě vždy tak, jaké je nejvyšší možné nájemné, aby tam nedocházelo k umělému zvyšování cen nájemného, k čemuž právě bohužel díky této dávce dost často docházelo.
Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
Kdo by měl sociální byty zajišťovat?
Markéta PEKAROVÁ ADAMOVÁ, místopředsedkyně strany /TOP 09/
Sociální byty, jak už jsem říkala, má z velké části mnoho obcí. Není pravda, že by obce plně privatizovaly svůj bytový fond. V různých obcích jsou jich stále tisíce, takže rozhodně podporujeme to, aby to bylo stále v rukou obcí. Nikoliv ale tak, že to budou mít jako povinnost, ale že to bude na nich, zda budou nabízet bytový fond právě k sociálnímu účelu. Jediné, co od státu v tuto chvíli potřebují, je zákon, který stanoví, co je to vlastně sociální bydlení a odliší ho od dostupného bydlení, kde se jedná už o jinou cílovou skupinu. Dávka má také jednu výhodu v tom, že člověka nefixuje na konkrétním místě, ale umožní mu se třeba stěhovat za prací, protože základ toho je, aby si lidé mohli svoje bydlení sami zaplatit ze svých vlastních příjmů a nebyli na státu závislí, abychom je nefixovali v lokalitách, kde je nezaměstnanost velmi vysoká.
Zdroj: Ozvěny dne, ČRo Radiožurnál, 4. 10. 2017
