(editovaný přepis rozhovoru s místopředsedkyní TOP 09 Markétou Pekarovou Adamovou)
Moderátor
Jsou plány sociálních demokratů uskutečnitelné. Jde mi zejména o rozšíření okruhu lidí, kteří mají nárok na přídavek na dítě. Dobrý nápad, špatný nápad? Unese to rozpočet?
Markéta Pekarová Adamová, místopředsedkyně /TOP 09/
Teď jsme viděli spíše volební agitku sociálních demokratů, protože se jedná o sliby, které se z většiny nedají stihnout v tomto volebním období. Do voleb nám zbývá jen několik měsíců a je tedy jisté, že většina z těch věcí nemůže stihnout legislativní proces ve sněmovně. Navíc si myslím, že pokud bychom sečetli všechny náklady na jednotlivé sliby, tak bychom se dostali do opravdu horentních sum. Je otázkou, jestli si můžeme v této situaci dovolit takovéto rozhazování penězi.
Moderátor
Je to rozhazování penězi? Mě by zajímaly ty horentní sumy. Je mi jasné, že nemůžete mít minutu po tom, co dozněl záznam tiskové konference, spočítané náklady rozšíření okruhu přídavku na děti i pro rodiny s průměrným příjmem. Ale přesto, ptám se Vás jako odbornice na rodinnou politiku, vysvětlete nám alespoň řád těch nákladů.
Markéta Pekarová Adamová, místopředsedkyně /TOP 09/
Určitě by se jednalo o stovky miliónů korun, pokud by se okruh příjemců zvýšil takto razantně, šlo by o miliardy. Pokud ministerstvo práce a sociálních věcí předloží černé na bílem nějaký návrh, tak o něm určitě budeme diskutovat. Nicméně se obávám, že takovéto razantní zvolnění podmínek a navázání na systémy, které už tu kdysi dávno byly a byly rušeny, nebude možné. Je nutné si uvědomit, kde jsou priority jednotlivých stran, ať už vládní koalice, tak opozice. Za nás mohu říci, že pro TOP 09 je důležité podporovat rodiny, kde rodiče pracují. Nicméně ne formou vyšších přídavků na děti, ale raději daňovými slevami a případně bonusy. To je cesta, kterou považujeme za lepší. Je to nižší náklad pro stát z hlediska administrativy těchto opatření, protože sociální dávky určitě není levné obhospodařovat.
Moderátor
Je levnější obhospodařovat finanční úřady a náklady na výpočet daňových slev?
Markéta Pekarová Adamová, místopředsedkyně /TOP 09/
To už se samozřejmě děje dnes. Pokud ale zvýšíme okruh příjemců dávek, jak bylo řečeno, o stovky tisíc dětí, tak se bude jednat i o navýšení úřednického aparátu, což v případě daňových slev nutné není. Mám pocit, ačkoliv ještě nemám propočty, že stát bude nucen vynakládat další peníze na svůj aparát, na úředníky, na jejich platy. Za této vlády došlo k razantnímu zvýšení úředníků a obecně státních zaměstnanců takovým způsobem, že bobtnají náklady a výdaje státu v řádu miliard, v řádu desítek miliard. To jsou nemalé náklady.
Moderátor
Dá se uvažovat i o výrazné pomoci daňovými slevami v případě samoživitelů? Jde mi o to, že pokud se nepletu a mám správná čísla, tak toto je druhý bod, který přednesl premiér Sobotka - zvýšení dětského přídavku, kdy aspoň jeden rodič musí pracovat. Dosáhne tak na 1 000, 1 100 nebo 1 200 korun měsíčně pro dítě. To se týká přibližně 165 tisíc rodin. V jaké situaci jsou teď aktuálně samoživitelky? Z 90 procent, připomínám, jsou to ženy. Hrozí zde chudoba. Je potřeba tento model pomoci?
Markéta Pekarová Adamová, místopředsedkyně /TOP 09/
Samoživitelky, které jsou skutečnými samoživitelkami, to znamená, že od otce dítěte nedostávají alimenty, nejsou v lehké situaci. Někteří samoživitelé, kteří se z hlediska některých dávek považují za samoživitele, ale mají placené alimenty. Je pak diskutabilní, zda se dá skutečně označit tímto pojmem. Spíše bych se zaměřila na to, aby rodiče vůči svým dětem, ať už jsou ve svazku nebo nejsou, plnili své vyživovací povinnosti. Aby byl stát oporou těm, kteří dítě sami vychovávají, aby byli od druhého rodiče schopni získat alimenty. Nikoliv pokoutným zaváděním zálohovaného výživného, což se ČSSD nepodařilo prosadit v rámci koalice a nepodaří se jí to zřejmě ani v rámci jednání ve sněmovně u opozice. Proto se snaží přijít s nějakým náhradním nápadem. Tento se jí jeví jako správný. Mně se to jeví jen jako kamufláž.
Moderátor
Paní poslankyně, s dovolením využiji, že s Vámi mluvím, a zeptám se Vás ještě na jedno téma - sociální bydlení. Zřejmě tady je finální dohoda v rámci koalice, jakou formou by všechno mělo probíhat, že nebude existovat úřad, který bude rozhodovat o tom, kdo má a nemá nárok na sociální bydlení. Je jasné, že minimálně v první fází by obce měly do toho systému vstupovat dobrovolně. Zajímala by mě především ta dobrovolnost. Na kolik je představitelné, že tvorba sociálního bydlení, levných bytů pro osoby potřebné, byla dobrovolná, a ne povinná?
Markéta Pekarová Adamová, místopředsedkyně /TOP 09/
Dnes už celá řada obcí a měst nabízí sociální bydlení pro své občany. Není k tomu nutný žádný zákon. Mám pocit, že zákon, který vláda připravuje už tři roky, je takovým paskvilem, že se v tom nevyznají ani členové vládní koalice. V tomto případě se neustále v řádu týdnů mění parametry. Jsem ráda, že vypadla myšlenka nového úřadu, který by se o něco takového staral. Přesto si však myslím, že v tom jsou skryty další zapeklitosti, které se týkají okruhu příjemců bytů od státu, protože je to stále nastaveno široce. Pokud od toho neustoupí ministerstvo práce a sociálních věcí, tak se bude jednat o velice problematický zákon. Dnes se snaží o to, aby dávka na bydlení, které dnes máme už dvě, byla rovnou nahrazena nabídnutím bytu. Myslím, že je to špatný přístup. Proto souhlasím s řadou připomínek, které vkládá ministerstvo pro místní rozvoj. To chce, aby byly byty opravdu jen pro potřebné, pro ty, kteří jsou dnes například na ubytovnách s dětmi, rodiny, které jsou nízkopříjmové a nemají moc šanci si svojí situaci zlepšit vlastní přičiněním. Tak nechť pár desítek tisíc těchto lidí najde možnost sociálního bydlení, ale nedělejme z toho další trh s byty, který naprosto pokřiví ten současný, dobře fungující.
zdroj: ČT24, 12. 1. 2017
