(editovaný přepis rozhovoru s místopředsedkyní TOP 09 Markétou Pekarovou Adamovou)
Jan Bumba, moderátor ČRo Plus
Dlouhodobě nezaměstnaní budou od srpna dostávat nižší dávky v hmotné nouzi. Pokud chtějí mít stejně jako dřív, musí odpracovat nejméně dvacet hodin veřejné služby měsíčně nebo prokázat jinou aktivitu. Nejčastěji se jedná o práce jako uklízení veřejných prostranství, sekání trávy, hrabání listí a tak podobně. Byla tato změna zákona o pomoci v hmotné nouzi smysluplná?
Markéta Pekarová Adamová, místopředsedkyně TOP 09
Domnívám se, že ano. TOP 09 tuto novelu podpořila. Pokud chce někdo dlouhodobě brát sociální dávky a nemá zájem jít do zaměstnání, tak bychom po něm měli jako společnost, která mu sociální dávky ze svých daní uhradí, chtít i nějakou aktivitu. Dneska je situace na pracovním trhu taková, že kdo má zájem pracovat, tak si práci najde. Zaměstnavatelé hlásí už kolem 180 000 volných pracovních míst napříč všemi regiony. Je to i ku prospěchu dlouhodobě nezaměstnaného, protože pokud je dlouhé měsíce a roky bez práce, tak ztrácí veškeré návyky, které jsou s prací spojené. Ať už je to ranní vstávání nebo to, že je v nějakém kolektivu. Častokrát je sociální vyloučení překážkou toho, aby se znovu restartoval.
Jan Bumba, moderátor ČRo Plus
Nejsou případy, kdy může nové nařízení tvrdě dopadnout i na lidi, kteří by pracovali, ale jsou v takové životní situaci, že nemůžou?
Markéta Pekarová Adamová, místopředsedkyně TOP 09
Když si někdo nemůže dovolit jezdit někam dál za prací, tak na to máme i sociální dávku. Ta je na překlenutí nákladů, které jsou s dojížděním za prací spojeny. Pokud jde o vzdálenější cestování, někdy je člověk nucen něco obětovat, pokud o práci stojí. Včetně toho, že se za prací přestěhuje. Kdysi jsem se za prací také přestěhovala z malého města do většího. Je to zcela běžný postup, který udělala řada jiných spoluobčanů. Nevidím důvod, proč by to neměli udělat i ti, kteří nejsou zaměstnáni. Chápu, že jsou životní situace, které jsou náročné. Tento zákon ale vyjímá z povinnosti osoby, které jsou invalidní nebo se účastní jiných aktivit úřadu práce, jako například rekvalifikace. Či osoby, které jsou v jiném statutu, jako je třeba veřejně prospěšná práce. Je to tedy otázka vlastní aktivity lidí. Stát nabízí zaměstnavatelům celou řadu podpor na vytváření společensky účelných míst, co pomohou lidem, kteří se starají o někoho postiženého nebo mají jinou překážku a potřebují pracovat jen na částečný úvazek. V tomto směru by měl stát určitě podporovat i vytváření takových pracovních příležitostí. Je tady celá řada občanů, kterým to může velmi pomoci.
Jan Bumba, moderátor ČRo Plus
Nemůže se jako problém ukázat to, že nebude dost nabídek dobrovolnické práce nebo práce ve veřejném zájmu? Že nebudou mít obce co nabídnout?
Markéta Pekarová Adamová, místopředsedkyně TOP 09
Nejsou to jenom obce, které mohou zřizovat takováto účelná místa. Jsou to i neziskové organizace, jako třeba nadace, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, příspěvkové organizace, ale i školy, školská a předškolská zařízení nebo dokonce i církevní organizace. Dále také organizace, se kterými obce a kraje spolupracují na činnostech ve veřejném zájmu. Poskytovatelů veřejné služby by mělo být více. Je samozřejmě i na úřadu práce, aby se snažil pomáhat a účelných míst vzniklo hodně.
Jan Bumba, moderátor ČRo Plus
Očekáváte, že se celá věc dostane k Ústavnímu soudu? Je to otázka, která se vleče s tímto návrhem od samého počátku.
Markéta Pekarová Adamová, místopředsedkyně TOP 09
Těžko říci. Když byl tento zákon u Ústavního soudu poprvé napadnut v roce 2012, tak to byla sociální demokracie, která jej napadla a byla v tom úspěšná. Jenže tehdy parametry toho zákona byly ještě odlišné od současných. Varianta, kterou jsme přijali, je zlatá střední cesta mezi přístupem, který tady do roku 2012 byl. Ten sociální demokraté podpořili ve Sněmovně i v Senátu. Nedomnívám se, že by zrovna oni chtěli znovu tuto novelu u Ústavního soudu napadnout. Pak bude záležet na tom, jestli se k tomu chystají jiné subjekty.
Zdroj: Dnešní Plus, ČRo Plus, 1. 8. 2017
