Adamová: Nedůstojné handrkování o rodiče

Poslední týdny jsme sledovali nemravné přetahování ANO a ČSSD o rodičovský příspěvek – tisíce rodičů to staví do role lidí čekajících na vyšší „dávky“ jen proto, aby se nakonec jedna z vládních stran mohla stát zachráncem a ohánět se argumentem, že právě jí se podařilo zvýšit rodičovský příspěvek. O rodiče tady ale ani jedné ze stran doopravdy nejde. Když se podíváme na skutečné kroky vlády v podpoře rodičům a rodinám, uvidíme na jedné straně plané sliby a na straně druhé neochotu tyto sliby naplňovat. 

Bez ohledu na politické přesvědčení platí, že rodičovský příspěvek je nutné zvýšit. Data to jasně potvrzují. Příspěvek se zvyšoval naposledy před 12 lety, řada rodin je na něm závislá a já jsem přesvědčená, že rodiče, kteří se věnují výchově dětí, si podporu zaslouží. Navrhovala jsem proto už před víc než půlrokem, aby se příspěvek zvýšil. Kdyby to vládní strany nezamítly, rodiče mohli mít více peněz už za dva měsíce, od července tohoto roku. Není to ale pouze o zvyšování příspěvku. Vláda by se měla dívat dál. Hlavně na to, proč jsou na této podpoře rodiny závislé a zda by se nedalo udělat něco pro jejich dlouhodobou podporu. Odpověď je jasná – dalo, ale vláda ANO a ČSSD se k tomu už roky nemá. 

Média přinesla závěry analýzy, která ukazuje, že porodnost není větší tam, kde je větší rodičovský příspěvek, ale v zemích, kde se rodičům dostává i nefi nanční pomoci. V tom současná i minulá vláda zásadně selhaly a dále selhávají. Stát řeší jen dílčí záležitost – rodičovský příspěvek. Nikdo ale není schopen prosadit nefi -nanční pomoc, po které volají nejen odborníci, ale právě i rodiče. A co si pod tím představit? Balík základní podpory, který by rodinám umožnil získat peníze i jinak než čerpáním rodičovského příspěvku. Například podpora prací na zkrácený úvazek. 

Jsem ta poslední, kdo by maminky hnal hned po šestinedělí do práce. Musíme se ale přestat tvářit, že neexistují ženy, které i s malými dětmi prostě pracovat chtějí, a stát jim místo pomoci hází klacky pod nohy. Maminky si často chtějí najít práci na menší úvazek. Což je ale složité, protože pro zaměstnavatele jsou dva poloviční úvazky dražší než jeden celý. Někteří rodiče práci sice nakonec seženou, ale nemá se jim kdo postarat o ratolesti, protože mnohé školky jsou plné. Když už si někdo vybojuje práci i hlídání a umí skloubit práci s péčí o dítě, nedostane za to sebemenší bonus. Toto se musí řešit. 

Proto jsem navrhovala několik změn, které mohly rodinám situaci usnadnit: zákon, který by udělal zkrácené úvazky dostupnějšími; návrh, aby rodičovský příspěvek mohli čerpat i prarodiče, pokud se starají o vnoučata, zatímco rodiče pracují; daňové úlevy na některé domácí práce, aby maminka nepřišla domů na druhou směnu; a také výraznější podporu dětských skupin, tedy kvalitní péče o nejmenší, protože jesle prakticky neexistují. Nic z toho ale vláda pod různými výmluvami zatím nepodpořila. Vládní ANO a ČSSD jsou schopné se měsíce hádat o 80 tisících rodičovského příspěvku, aby rozhodnutí nakonec přetavili do hlasů ve volbách (ne náhodou finální dohoda přišla čtyři dny před evropskými volbami). Neumějí ale investovat čas, energii ani politickou práci do opatření, která rodinám skutečně pomohou. Až tedy uslyšíte vládu znovu mluvit o tom, že je pro ni důležitá „podpora rodin“, pamatujte, že to oni chtějí, aby rodiny podporovaly je.