Když sleduji události na Ukrajině, mám intenzivní pocit, že se situace neustále zhoršuje a že i ty nejpesimističtější scénáře se mohou stát realitou. Zatím jsme svědky diplomatické války, ale situace se může proměnit v regulérní válečný konflikt.
Ukrajina s 50 miliony obyvatel je ve srovnání s Českou republikou rozlehlá země. Jedním z možných scénářů vývoje je občanská válka. V takovém případě by vlnu přílivu uprchlíků nedokázali vyřešit pouze přímí sousedé Ukrajiny, tedy Polsko a Slovensko, ale znamenala by nápor i na další země Evropské unie, včetně České republiky. Ukrajinci jsou u nás vůbec nejpočetnější menšinou, žije jich tu asi 120 tisíc. Akaždý z nich má na Ukrajině rodinu, kamarády, známé. Je logické, že bude chtít svým blízkým pomoci.
Je česká vláda na takový scénář připravena? Podle premiéra a ministra vnitra nám prý nic nehrozí. Ví naše vláda, co s emigrační lavinou? Evidentně žádný velký příliv uprchlíků nepředpokládá. To ale pro mě jako pro občana není vůbec uspokojivá informace. Sousední Slovensko, ačkoliv dnes nečelí akutnímu přílivu uprchlíků, se na tuto situaci pečlivě připravuje. Kromě přísnější ostrahy hranic u sousedů připravuje ubytovací kapacity. Dnes je už schopno je ze současného počtu 1000 míst navýšit na 10 tisíc. S ubytovánímnavíc souvisí zajištění dalších základních potřeb, jako je strava a zdravotní péče. A musíme také počítat se zajištěním speciální péče o děti, staré lidi a nemocné. Uvědomuje si vláda, všechny tyto důsledky? Nejsem si jistá.
Nikdy bychom přitom neměli zapomenout, že v popředí situace na Ukrajině nejsou jen geopolitické hry, ale především osudy lidí, kteří se „provinili“ jedině tím, že právě teď na Ukrajině žijí.
Lidové noviny, 14. 3. 2014, rubrika: Názory, str. 11
