Novou vládu ustavenou po říjnových volbách čeká složité vyjednávání o přechodu Evropy na udržitelnou ekonomiku. Koalice Spolu složená z ODS, KDU-ČSL a TOP 09 podporuje unijní Zelenou dohodu, upozorňuje nicméně na řadu problémů, kterým Česko bude čelit, od dopadu na automobilový průmysl po nastavení energetického mixu. „Ukončení těžby uhlí nemůže být bez toho, abychom rozvíjeli jadernou energetiku,“ upozorňuje šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
Jak by se nová vláda měla postavit k prosazování Zelené dohody v EU, snižování emisí a k bezuhlíkové ekonomice? Současná vláda je k tomu spíše zdrženlivá.
Jednoznačně vidíme kolem sebe, že globální oteplování je realitou a klimatická změna je rychlejší, než sami vědci předpokládali. Je nutné se pokusit zvrátit tento vývoj. Vnímáme Zelenou dohodu jako příležitost pro naše podnikatele, průmysl a celou společnost. Je to věc, která odpovídá naší představě, jak bychom měli k životnímu prostředí a energetice přistupovat.
Česko bude příští rok předsedat Radě EU, naše vláda bude muset řešit legislativu kolem Zelené dohody a má tak možnost dohodu ovlivnit. Jak by to měla udělat?
Určitě bychom měli vycházet z té společně nastavené cesty, vyjma debaty o konci spalovacích motorů. Zde je o tom třeba více hovořit, ten cíl je podle mého názoru příliš ambiciózní. Je třeba si uvědomit, že v České republice jsme na automobilovém průmyslu dost závislí. Z rozhovorů například se zástupci Škody Auto vím, že automobilky berou rozvoj elektromobility jako jasný cíl a fakt, který je daný. Měli bychom spíše podpořit dostupnost elektromobility i pro běžné občany. Je třeba myslet na infrastrukturu dobíjecích stanic, což je věc, která není dořešena. Nejsou to sice věci, které se mají promítat do evropské legislativy, ale jsou to věci, ve kterých se musíme snažit sami jít kupředu.
Měl by stát podporovat výstavbu dobíjecí infrastruktury například dotacemi či úlevami?
Stát by se v tom určitě angažovat měl, ostatně ty plány takové jsou. Ale vzhledem k napjatému rozpočtu a dluhu bych byla s dotacemi opatrná. Je to určitě k diskuzi, jakou cestu zvolit a jestli se inspirovat zeměmi, které zvolily cestu dotací do elektromobility, a zdali tyto peníze byly opravdu hlavními hybateli změny. Opravdu se domnívám, že to musí jít ruku v ruce spíše s posílením infrastruktury. Když nebudou mít lidé kde to auto dobíjet, tak si ho logicky nepořídí. Toto hodně řeší samosprávy, naši kolegové z pražské rady se budováním sítě už nyní zabývají.
Od roku 2035 se mají přestat prodávat nová auta se spalovacími motory. Jak by měla vláda na této cestě podpořit automobilky, které zaměstnávají velkou část obyvatelstva?
Klíčové je podporovat projekty typu gigafactory, což se děje. Zároveň je to příležitost pro rozvoj regionů, ve kterých se utlumí těžba. Jeden z častých argumentů, proč nepodpořit elektromobilitu, je fakt, že se auto stejně nabíjí elektřinou, která vzniká spalováním fosilních zdrojů. Měli bychom se tím aktivně zabývat.
Jste tedy pro několikamiliardovou investiční pobídku pro gigafactory, jak to prosazuje ministr průmyslu Karel Havlíček?
Ne v té stejné úrovni, jak to současná vláda prosazuje. Ta investiční pobídka mi přijde skutečně velkorysá, v přepočtu na pracovní místa je to příliš. Vláda to může mimo jiné podpořit tím, že bude dobře fungovat silniční síť. Je to komplexní záležitost. Pokud se vám do toho regionu bude dobře dojíždět, tak to bude lákavější. Další možnost pomoci ze strany státu jsou odpisy a třeba i příslib, že se nebude příliš často měnit legislativa. Podnikatelé nám často říkají, že právní džungle je jeden z důvodů, proč z Česka odcházejí. Podnikání je zde zatíženo byrokracií, takže je dobré toto prostředí udělat transparentní, jednoduché a férové.
Do roku 2030 má být čtyřicet procent energie z obnovitelných zdrojů. Mělo by Česko více tlačit na to, aby jádro bylo vnímáno jako čistý zdroj?
My to prosazujeme a stojíme za tím, že by jádro mělo být vnímáno jako bezemisní zdroj. Ostatně podporujeme dostavbu Dukovan, ale máme samozřejmě výhrady k zapojení ruských a čínských firem. Co se týče podpory přechodu k obnovitelným zdrojům, tak jádro je jednoznačně jedna z cest. Ukončení těžby uhlí nemůže být bez toho, abychom rozvíjeli jadernou energetiku. Je potřeba také zmínit, že na rozdíl od současné vlády vnímáme budoucnost v modulárních reaktorech. To je oblast, které bychom se neměli bránit.
Premiér Babiš s prosazováním jádra v Evropě neuspěl. Je tam prostor pro novou vládu?
Je to pro nás příležitost. Chápu, že jsou země jako Rakousko, které mají dlouhodobě výhrady k jádru, to téma budí emoce mnoho let. Vzhledem k německé politice k jádru to pro nás není úplně jednoduchá pozice. Na druhou stranu jsme si vědomi toho, že jenom s úsporami se na ta čísla, která potřebujeme, těžko dostaneme. Zároveň jít cestou plynových elektráren si z hlediska emisí moc nepomůžeme, protože spalování plynu je jenom o něco čistší než spalování uhlí.
