Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Do ministryně práce a sociálních věcí se pustili političtí oponenti, nelíbí se jim změny v novém zákoníku práce, zejména ty, které se týkají práce z domova. Je takový institut užitečný, je to něco, co v pracovním prostředí nemá chybět?
Markéta PEKAROVÁ ADAMOVÁ, poslankyně /TOP 09/
Rozhodně to chybět nemá. Myslím, že všichni zaměstnavatelé a zaměstnanci, kteří tento institut využívají, by chtěli, aby se používal dále. U zaměstnanců je to jeden z nejčastěji žádaných benefitů. Rozhodně bychom se ho neměli snažit nějakým způsobem omezovat, naopak bychom se měli snažit, aby fungoval dál jako doposud.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Úprava zahrnuje požadavky pro zaměstnavatele, aby kontroloval pracovní prostředí z hlediska bezpečnosti práce. Kvůli tomu se neshodujete s ministryní práce a sociálních věcí. Čeho se bojíte?
Markéta PEKAROVÁ ADAMOVÁ, poslankyně /TOP 09/
Pokud v tom zákoníku budou regulace tak, jak jsou navržené, tak se bojíme toho, že z důvodu předcházení rizik se zaměstnavatel rozhodne raději práci z domova vůbec neposkytovat, nenabízet svým zaměstnancům. V důsledku pak může dojít k poškození zájmu zaměstnanců, kteří na tom budou biti.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Proč si myslíte, že by toho mělo být zneužíváno, jak by to mohlo vypadat? Třeba ze strany zaměstnance.
Markéta PEKAROVÁ ADAMOVÁ, poslankyně /TOP 09/
To není o zneužívání. Je to o tom, že co už dnes dobře funguje, tak se ministerstvo rozhodlo velmi pečlivě sešněrovat pravidly, které platí pro zaměstnání v kancelářích. Pro práci tam je samozřejmě zaměstnavatel zodpovědný za bezpečnost při práci. Je zodpovědný za to, že máte bezpečné prostředí, značený únikový východ a takové záležitosti. Ministerstvo se ale pokouší uzákonit, aby se to vztahovalo i na pracoviště doma. Všichni asi cítíme, že to je trochu absurdní. Práci z domova to nepomáhá. Homeoffice využívají často lidé, kteří jsou třeba pár dní nemocní a chtějí zůstat doma, aby nenakazili kolegy, zároveň ale nechtějí jít na neschopenku. Nebo jsou to zaměstnanci, kteří mají malé děti a chtějí skloubit práci s péčí o rodinu. Jsou to třeba lidé, kteří z jakéhokoliv důvodu chtějí dodělat nějakou práci v klidu doma. Pokud se budeme snažit tuto práci více a více specifikovat tak do toho současného funkčního systému vkládáme věci, které jej poškodí. Jak se dohodnou zaměstnanec a zaměstnavatel, je jenom na nich. Pokud mají nějakou smlouvu, pokud mají vše popsáno, tak je to všechno v pořádku. Nevidím důvod, abychom do zákona dávali věci, které jsou zbytečné. Například tam je opatření, že zaměstnavatel by měl zajistit, aby se zaměstnanec na homeoffice necítil izolován, aby byl v kontaktu s nějakými jinými lidmi. To je věc, které do zákona vůbec nepatří.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Mohlo by podle vás dojít při výkladu samotném, co se týče bezpečnosti práce, k nějaké složité situaci? Dejme tomu v případě pracovního úrazu nebo něčeho takového. Mě zajímá, proč jste se upnuli tady na tu pasáž.
Markéta PEKAROVÁ ADAMOVÁ, poslankyně /TOP 09/
Vezměte si, že pracujete z domova a máte nějaký opravdu běžný úkon, který děláte doma. Dám příklad: chcete si dát svačinu, namazat chleba s máslem, použijete k tomu nůž a pořežete se. Je to v tu chvíli situace, kdy jste se pořezali při výkonu práce nebo ne? Myslím si, že někteří by toho mohli začít zneužívat v tom smyslu, že by se hlásili o nějaké odškodné, že mají pracovní úraz. Pro zaměstnavatele by v tu chvíli bylo velmi těžké posoudit, jak k tomu opravdu došlo, jestli je to oprávněné. Až takové absurdity se mohou začít dít. Sami zaměstnavatelé upozorňují, že než aby šli do takového rizika, tak se raději budou chránit tím, že vůbec tuto možnost nebudou nabízet. A je to logické. Na jejich místě bych udělala asi to samé. Protože přece nebudu chtít, aby mi v budoucnu hrozily soudní spory.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Můžete říci třeba, zdali jste mluvila s některými zástupci zaměstnavatelů? Ministryně se hájí i tím, že na tripartitě to zástupci zaměstnavatelů podpořili.
Markéta PEKAROVÁ ADAMOVÁ, poslankyně /TOP 09/
To je samozřejmě jenom vybraná skupina. I hospodářská komora se proti tomuto opatření postavila. Kolem 90 % zaměstnavatelů v průzkumu uvedlo, že zvažuje neumožnovat homeoffice. To si myslím, že je dost vysoké číslo. Mělo by být varující i pro ministerstvo, aby přehodnotilo svůj záměr. A jsou ještě další absurdity. Například bychom měli být zaměstnavatelem chráněni před nadměrným stresem v práci. Nevím jak vy, ale já mám v práci také docela často stres. Neumím si představit, jak by měl zaměstnavatel, například u lékařů, kde je velice stresové prostředí, zabránit jejich stresu. Vždyť to jsou věci, které do zákona vůbec nepatří. Takovým nesmyslům bychom se měli vyhnout. Proto jsem navrhla zamítnutí toho zákona už v prvním čtení. Budu navrhovat vyjmutí těchto pasáží v rámci dalšího projednávání ve sněmovně.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Hodně diskutovaná byla také položka o proplácení nákladů, které s prací z domova souvisejí. Vy jste to také odmítala. Proč?
Markéta PEKAROVÁ ADAMOVÁ, poslankyně /TOP 09/
Je to další z věcí, které se velmi těžce specifikují. Je tam například potřeba zajišťovat paušál, který se týká telefonního a internetového připojení. Pak se ale můžeme také bavit o věcech, které souvisí s místem výkonu práce. To znamená elektřinu a běžné věci, které využíváte k práci - počítač, svícení. Opět to vůbec nemusí být řešeno zákonem. Zaměstnavatel se zaměstnancem jsou na tom schopni se dohodnout už dnes bez toho, abychom jim to specifikovali.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Další téma - sociální bydlení. Pro ministryni práce je to zásadní úkol, notabene teď po schůzce s premiérem Sobotkou. Je to systém, který se neustále odkládá. Teď se mluví o tom, že by ten zákon mohl reálně fungovat od roku 2018, což ale ještě neznamená, že by sociální bydlení jako takové fungovalo hned v tom samém roce. Musí něco takového začít fungovat?
Markéta PEKAROVÁ ADAMOVÁ, poslankyně /TOP 09/
Oblast sociálního bydlení nepotřebujeme specifikovat tak, jak vláda navrhuje. Měli bychom se zabývat některými systémovými změnami. Ten zákon například obsahuje sloučení dvou dávek na bydlení. S tímhle opravdu souhlasím. Navrhovala jsem už dříve, že by to bylo dobré, protože s doplatkem na bydlení se hodně spekuluje, je zneužíván a často plyne do nesprávných rukou. Jestli je nutné ji řešit zákonem o sociálním bydlení nebo jestli stačí upravit stávající normy, které tyto dávky nabízejí, je k diskusi. Znám města několika různých velikostí, která sociální bydlení nabízejí, aniž by pro to existoval nějaký zákon. Sama jsem působila jako radní, zodpovědná za tuto oblast několik let. Fungovalo to bez komplikací.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Jde asi o ta prostředí, kde to nefunguje. Protože vy sama víte, že právě i v dobách minulých vlád ten byznys s ubytovnami, doplatky na bydlení, velmi vzkvétal. Bylo to i v době, kdy TOP 09 obsadila ministerstvo práce a sociálních věcí. Vy si skutečně nemyslíte, že je tu síť potřeba vytvořit tak, aby byla dostupná těm, kteří ji potřebují?
Markéta PEKAROVÁ ADAMOVÁ, poslankyně /TOP 09/
Určitě ne tak, jak se navrhuje, protože by pak síť byla skoro pro každého, kdo má příjmy, které mu z nějakých určitých procent nestačí na bydlení. Je to dost velkorysé. Měli bychom cílit jenom na ty skutečně potřebné, kteří nejsou schopni si zajistit peníze na bydlení.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Jak si myslíte, že by se mělo lépe zajistit, aby se lidé, kteří žijí v těch ubytovnách ve vlastnictví soukromých rukou, dostali ze spárů té šedé zóny?
Markéta PEKAROVÁ ADAMOVÁ, poslankyně /TOP 09/
K tomu nepotřebujeme řešit výstavbu bytů. Nájemní byty v některých obcích jsou. Spíše jde o to, aby měly obce dostatečně kvalitní sociální pracovníky, kteří je budou schopni za pomoci dávek dostat z ubytoven do běžného bydlení, které už dneska máme. Takto by to mělo fungovat. Bohužel ne vždycky se to daří. V tomto směru si nemyslím, že by nám zákon vyřešil problémy s ghetty. Naopak budou vznikat ještě ve větší míře. Obce se chovají často velmi pragmaticky a zákon jim v tom nezamezí. Řada starostů prostě uvažuje ve volebním období čtyřletého cyklu a chtějí být znovu zvoleni. Nechtějí si příliš naštvat běžnou populaci, běžné obyvatelstvo, které je pak půjde volit. Proto se rozhodnou raději problematický jev koncentrovat na nějakém odlehlejším místě. Tam postaví nějaké byty. Dělalo se to už v mnoha obcích, máme příklady. Nevidím nějakou naději, že by se to změnilo, i když by měl zákon říkat, že byty mají být rozptýlené. Jak se to po obcích bude vymáhat, jaká bude skutečná šance vůbec něco takového zamezit? Naopak ghett může být ještě mnohem více, než je dnes. Lidé sice nebudou bydlet v ubytovnách, ale budou bydlet v bytech, které budou vypadat podobně jako ubytovny, takže se toho fakticky moc nezmění.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Kdybyste byla ministryní práce a sociálních věcí, jak byste zařídila, aby sociální pracovníci lépe pracovali s lidmi? Evidentně se tak na řadě míst neděje. Možná na to nejsou síly, možná na to nejsou kvalifikační předpoklady. Co byste dělala, když říkáte, že se o to není potřeba starat formou nového zákona?
Markéta PEKAROVÁ ADAMOVÁ, poslankyně /TOP 09/
Je důležité, aby chtěli samotní lidé. Sociální pracovník může mít sílu a moc toho člověka přesvědčit, aby v tom bydlišti choval jinak, ale jde hlavně o motivaci lidí. Musíme je motivovat, aby měli zájem se začít starat sami o sebe, aby měli motivaci chodit do práce. Ty jevy se často kumulují. Je to dlouhodobá nezaměstnanost, neposílání dětí do školy, nějaké další patologické jevy. Abychom lidem skutečně pomohli, potřebujeme jejich spolupráci. To se řeší i v rámci třeba zákona o hmotné nouzi a veřejné službě. Ruku v ruce s tím, by měli pracovat. A když už nechtějí pracovat na běžných pracovních pozicích, kterých je dneska celá řada, tak by měli pracovat třeba pro obec. Měli by vykonávat práce, které jim umožní, že zůstanou v kontaktu s prací a nepadnou do začarovaného kruhu.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Dalším bolavým místem je také zabržděná důchodová reforma. Po zrušení pilíře nepřišla žádná závratná náhrada, která by lidi více motivovala, více nalákala. Čím si myslíte, že to je? Jaké máte plány?
Markéta PEKAROVÁ ADAMOVÁ, poslankyně /TOP 09/
Současná vláda nechce tento problém řešit. Myslí si, že se ten problém vyřeší nějak sám. Určitě bychom to řešili s dlouhodobou perspektivou. Dnes je systém postavený jenom na jednom pilíři, tedy na průběžném financování. To je dlouhodobě naprosto neudržitelné. Je nutné, aby se lidé více spolupodíleli, aby si spořili. Navrhli jsme řešení – druhý pilíř, možná to mělo nějaké mouchy a vady, které bychom byli schopni vychytat, ale určitě bychom se zaměřili na to, aby byl systém více rozložen a nezávisel jenom na průběžném pilíři.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Vy také kritizujete koncepci rodinné politiky. Co vám na ní zásadně vadí?
Markéta PEKAROVÁ ADAMOVÁ, poslankyně /TOP 09/
Rodinná politika je velmi široké téma a zahrnuje celou řadu témat. Už samotná definice rodiny tak, jak ji navrhuje současné ministerstvo práce a sociálních věcí, je dosti problematická. Zaměřila bych se spíš na konkrétní opatření. Některá, která by byla pro rodiny opravdu prospěšná a důležitá, jsou nedostatečně zpracována nebo úplně chybějí. To se týká slaďování profesního a rodinného života. Dlouhodobě v různých výzkumech vychází, že v tomto pokulháváme a je to jedna z příčin, proč máme třeba nižší porodnost. Dávkami a různými finančními stimuly se evidentně větší porodnosti nedosahuje, ani u nás to nefunguje. Pokud by lidé viděli, že mají perspektivu a že mohou sladit dobře svoje zaměstnání s péčí o děti, tak by se tady tato situace mohla změnit. Ukazuje se to v některých západních zemích, které takto postupují.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
To je otázka různých konkrétních opatření například i daňové úlevy. Patří tam podle vás, protože tahle ta vláda se rozhodla, ty daňové slevy pro rodiny s dětmi zase navýšit. Je to cesta?
Markéta PEKAROVÁ ADAMOVÁ, poslankyně /TOP 09/
Je to jedno opatření, které je potřeba. Určitě daňové úlevy jsou pro pracující rodiče, kteří se snaží, takže je to cesta dobrá. Nicméně je celá řada dalších věcí. S kolegyněmi jsem nedávno navrhla změnu, která se týká částečných úvazků. Chceme je zatraktivnit, aby se lidé mohli aspoň po nějakou přechodnou dobu zase vrátit do práce po rodičovské dovolené.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Nebylo by, promiňte, lepší a teď neříkám, že byste to nedělala, ale i tlak zaměřený na firmy, nikoli na zákony? Protože i to je přece jenom o domluvě. Jakási flexibilita.
Markéta PEKAROVÁ ADAMOVÁ, poslankyně /TOP 09/
Určitě ano. Pokud dnes nese zaměstnavatel s polovičním úvazkem zhruba 70 % nákladů, jako má u plného úvazku, tak se mu ten poloviční úvazek moc nevyplácí zřizovat. Bavíme se tedy o pozicích, které nejsou úplně atraktivně placené. Místa, kde zaměstnavatel musí doplácet zdravotní pojištění do takzvaného vyměřovacího základu, což je vlastně výše minimální mzdy, která se pořád zvyšuje. Pokud bychom toto odstranili, což řeší naše novela, tak bychom opravdu pomohli právě rodinám s malými dětmi.
zdroj: ČT24, Interview ČT24, 15. 12. 2016
