Vážený pane premiére, 1. listopadu roku 2015 jsem vás interpeloval ve věci Národního plánu rozvoje sítí nové generace. Za odpovědi vám děkuji, přesto ji nemohu přijmout, a to zejména ve dvou bodech. Opomíjejí totiž jádro problematiky, na kterou jsem se vás ptal.
Za prvé. Tvrdíte, že nedostupnost infrastruktury pro vysokorychlostní internet omezuje možnosti státu poskytovat digitální služby veřejnosti. V tomto si s vámi dovolím nesouhlasit. Jsem totiž přesvědčen, že veřejnost by ocenila, kdyby mezi tyto digitální služby poskytované státem patřila konečně možnost zažádat si elektronicky o občanský průkaz, přihlásit si z domova auto nebo vyměnit řidičák. To jsou zcela jednoduché úkony, kvůli kterým si teď člověk musí pomalu vzít dovolenou, aby mohl čekat ve frontě na úřadě. Jedná se o úkony, na které by stačil elektronický formulář. Na vyplnění takového interaktivního formuláře nemusíte mít vysokorychlostní přípojku. Stačil by mu možná i dýchavičný modem pro telefonní linku, kdyby však daná služba existovala.
Neexistuje žádná stávající nebo připravovaná aplikace eGovernmentu, která by vyžadovala rychlost nad 30 Mbps, tedy NGA přípojku. Jinými slovy jde o dva nesouvisející problémy. Rozvoj sítí NGA souvisí pouze s plněním cílů digitální agendy, které jsou zaměřeny na domácnosti a na zlepšení jejich pokrytí vysokorychlostním internetem. Nijak to nesouvisí s eGovernmentem. Pokud jsme na tom špatně s používáním eGovernmentu, vysokorychlostní internet to nezmění. Vlastně ani nevím, zda tušíte, že v minulém roce, tedy během vaší vlády, pozbyla část občanů možnost podávat plně digitální daňová přiznání.
Chtěl bych se vás proto, pane premiére, zeptat, jaké služby a kdy konkrétně nasadíte a kolik lidí je využije.
Druhá otázka se týká přidělování dotací. Ve vaší předešlé odpovědi jsem totiž nenašel ujištění, že dotace neskončí jen u velkých poskytovatelů. Informace, které o národním plánu dosud máme, budí velké obavy, že výzvy mohou být vypisovány na příliš velká území. O dotace se pak bude moci ucházet pouze ten, kdo bude schopen pokrytí takto velkého území zajistit, kdo ze soutěže vyřadí polovinu současných poskytovatelů a upřednostní pouze jednu firmu, která by v současnosti mohla takovou podmínku splnit.
Je žádoucí, aby výzvy respektovaly specifika českého trhu, na kterém je jeden velký poskytovatel ovládající třetinu trhu a pak stovky malých lokálních, které mají dohromady kolem 50 %.
Moje druhá otázka, pane premiére, proto zní, jaké kontrolní mechanismy plánujete nastavit pro to, aby se k prostředkům dostali i menší poskytovatelé a peníze neskončily jen u oné jedné firmy.
Jsem přesvědčený o tom, že Česká republika v uplynulých letech nabrala velké zpoždění z pohledu digitalizace státní správy. Myslím si, že byla chyba, když bylo zrušeno Ministerstvo pro informatiku a bylo včleněno pod Ministerstvo vnitra. V okamžiku, kdy k tomu došlo, systém eGovernmentu začal nabírat výrazné zpoždění. Došlo také k tomu, že se nedařilo koordinovat aktivity v oblasti informačních technologií na jednotlivých ministerstvech. Pokud dnes porovnáme rozsah elektronických služeb a elektronické státní správy, tak jak je realizována v České republice, s ostatními zeměmi v Evropské unii, tak se bohužel Česká republika řadí na jedno z posledních míst, pokud jde o elektronizaci státní správy.
To, že se to nepovedlo, k tomu napomohly i některé projekty typu IZIP ve Všeobecné zdravotní pojišťovně, kde sice byla snaha elektronizovat fungování systému zdravotního pojištění, elektronizovat recepty a podobně, ale současně to bylo spojeno s úsilím přesně definované politické skupiny podnikatelů získat jednoduchým způsobem bez soutěže zakázku u Všeobecné zdravotní pojišťovny. Celá ta kauza IZIP nadlouho zdiskreditovala vůbec elektronizaci českého zdravotnictví a teprve v posledním období se daří Všeobecné zdravotní pojišťovně, aby tuto smutnou kapitolu ve své historii postupně ukončovala.
Já si myslím, že se ale těmi špatnými zkušenostmi z předcházejících let nesmíme nechat odradit. Jsem rád, že naše vláda přijala koncepční dokumenty, které počítají s tím, že se zrychlí práce, pokud jde o elektronizaci státní správy. Já si myslím, že to, co potřebujeme, je, aby tady existoval jednoduchý doklad, který umožní všem občanům České republiky být v kontaktu se státní správou elektronickou formou, čili jde o to, abychom zpřístupnili takovou podobu občanského průkazu, která takovýto kontakt bez problému a jednoduše umožní. Cílem vlády je, aby od roku 2017 byly v zásadě vydávány za stejných podmínek občanské průkazy, které umožní takovouto komunikaci, elektronickou komunikaci, s úřady.
Pokud jde o dotaz, který se týkal dotací na výstavbu sítí nové generace, na otázku, zda dotace neskončí jen u velkých poskytovatelů, tak bych chtěl odpovědět následujícím způsobem. Možnost finanční podpory výstavby sítí nové generace a modernizace stávajících sítí je otevřená pro všechny. Při hodnocení došlých žádostí o podporu se bude vybírat příjemce podpory podle předem připravených a s podnikatelským sektorem odkonzultovaných hodnoticích kritérií. V těchto kritériích by neměla hrát roli velikost nebo investiční síla žadatele. Rovněž jednotlivé projekty pro oblasti bílých míst v určených lokalitách, především to vypadá, že se to bude týkat zejména Karlovarského, Ústeckého, Moravskoslezského kraje, se hodnotí zvlášť a případné vítězství jednoho žadatele v jedné oblasti nemá vliv na výsledek výběrového řízení v oblasti druhé. Jednotlivá hodnoticí kritéria vycházejí z podmínek dotačního programu, operační program PIK, a mají jednoznačná pravidla. Vítězí ten, kdo získá v hodnocení nejvíce bodů, aby se omezila jakákoli případná subjektivní podpora jednoho z hodnotitelů žádosti. Hodnotitelů je vždycky více.
Menší subjekty typu lokálních operátorů, které by se necítily z hlediska organizačních schopností schopny zajistit celý projekt, mohou vytvořit obchodní konsorcium a jít do soutěže o dotační podporu jménem tohoto sdružení. Ministerstvo průmyslu a obchodu se tak snaží vytvořit takové podmínky, aby výběr byl zcela nediskriminační, aby ten výběr byl maximálně transparentní, aby byl otevřený pro každého, kdo splní jeho podmínky.
Tolik tedy odpověď na tu druhou otázku, která zazněla v interpelaci pana poslance.
Dovolte mi ještě na závěr mého vystoupení, abych vás informoval o tom, že přirozeně jako předseda vlády mám velký zájem na tom, aby se zrychlily práce na Národním plánu rozvoje sítí nové generace. Národní plán rozvoje sítí nové generace zatím prošel meziresortním připomínkovým řízením. Materiál zatím nebyl předložen na vládu v takové podobě, aby ho vláda mohla definitivně schválit, protože to, co chybí, jsou aktuální data poskytnutá Českým telekomunikačním úřadem, která se týkají pokrytí internetem. Dopracování národního plánu předpokládá existenci dat, která budou získána z významné části geografickým sběrem dat právě v gesci Českého telekomunikačního úřadu. Sběr dat by měl být ukončen v červnu roku 2016. Tato data budou použita pro dopracování národního plánu a předpokládám, že v polovině letošního roku by se definitivním schválením dopracovaného národního plánu měla zabývat vláda České republiky.
Reakce poslance Michala Kučery
Jako Česká republika máme zcela výjimečnou příležitost získat 14 miliard korun podpory na to, aby se po České republice rozšířil vysokorychlostní internet. Česká republika by mohla být ve všech svých regionech napojena na nově vznikající ekonomiku, aby v těchto regionech docházelo k podpoře růstu a neodcházeli z nich občané. Podle mých informací je to v této fázi kdy je tady ta možnost takřka rok. Rok možného růstu, rozvoje a podpory regionů byl ztracen tím, že se dva resorty vaší vlády, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo vnitra, dohadují, kdo tyto obrovské miliardy bude spravovat, rozdělovat a investovat.
Byl moc rád, kdybych od vás slyšel ujištění, že tato částka nepropadne. Že Česká republika využije této unikátní možnosti od Evropské unie a těch 14 miliard a národní spoluúčast bude investovat do rozvoje vysokorychlostního internetu v České republice. Chtěl bych také slyšet horizont, ve kterém se to podaří, protože je to podstatné pro to, aby regiony byly konkurenceschopné, aby z nich mladí lidé neodcházeli, což je důležité pro kvalitní přežití těchto regionů.
Pan premiér uznal, že má Česká republika má velké zpoždění z pohledu digitalizace státní správy. Současně řekl, že Česká republika se řadí na jedno z posledních míst, pokud jde o elektronizaci státní správy. Současně nás pan premiér Sobotka informoval, že Národní plán rozvoje sítí nové generace zatím neprošel meziresortním připomínkovým řízením a nebyl předložen na vládu v takové podobě, aby ho vláda mohla definitivně schválit, protože mu chybí aktuální data poskytnutá Českým telekomunikačním úřadem.
Chtěl bych k tomu říct, že Ministerstvo průmyslu a obchodu předložilo v lednu, tuším, už osmou verzi tohoto plánu. Co pan premiér Sobotka nezmínil, bylo, že plán nečeká jen na data o pokrytí internetovým připojením, která má dodat Český telekomunikační úřad. Sběr dat by měl být ukončen v červnu 2016. Hlavní důvod, proč není plán ještě schválen, je nízká kvalita materiálu, kterou předložil právě ministr průmyslu a obchodu Mládek.
Všichni si, prosím, uvědomme, a byl to také důvod mé interpelace na pana premiéra, že v okamžiku, kdy Česká republika nebude mít zpracován národní plán, nemůže dostat slíbených 14 miliard korun na podporu broadbandu. Tedy výstavby sítě vysokorychlostního internetu. Chci upozornit, že se jedná o natolik závažný problém, že by se mu měl věnovat předseda vlády, nikoliv jednotlivá ministerstva, protože ta kompetence se tam dělí mezi Ministerstvem vnitra a Ministerstvem průmyslu a obchodu. Proto interpelace na předsedu vlády.
Čím mě pan premiér nepotěšil? Sice řekl, že malí poskytovatelé na trhu se nemusejí bát toho, že by při rozdělování dotací na dotace nedosáhli, protože tam byla samozřejmě obava, že na dotace dosáhnou jenom dva nebo tři největší poskytovatelé, kteří budou schopni splnit podmínky zadávání a dotaci získat. Pan premiér sice řekl, že malí poskytovatelé se nemusejí bát, ale v dalších větách doporučil menším subjektům, aby se sdružovaly do konsorcií, aby se vyrovnaly těm velkým. Věřím, že tamto bylo spíše jenom z pohledu nějakého doporučení, nikoliv nutné podmínky, že pouze ti velcí poskytovatelé dosáhnou na dotace.
Chtěl bych vyzvat pana předsedu vlády Sobotku, aby dohlédl, že dotčená ministerstva předloží národní plán, abychom dosáhli na 14 miliard korun dotací a aby na ně dosáhli i malí poskytovatelé, nikoliv ti velcí, kteří se na ně v současné době chystají.
Michal Kučera, poslanec TOP 09
