Česko nesmí zastavit

Devět bodů pro nakopnutí motoru ekonomického růstu

Směr známe. Je na čase postarat se o motor a zařadit vyšší rychlost.

1. Střední třída je motorem růstu

Produktivní lidé si zaslouží jízdu bez překážek.

Každý stát je jen tak bohatý, jak bohatá je jeho střední třída. Právě vzdělaní lidé v produktivním věku, kteří se nebojí vzít budoucnost do vlastních rukou, jsou zdrojem největších finančních příjmů země. Paradoxně přitom na stát spoléhají nejméně ze všech. Chtějí jednoduchou věc. Aby jim státní správa co nejméně překážela. Jednoduchý a stabilní daňový systém bez komplikovaných výjimek. Funkční zdravotnictví. Kvalitní školství. Dopravní infrastrukturu, která je nebude brzdit v pohybu.

Právě střední třída je motorem ekonomiky.

A motor potřebuje kvalitní péči, palivo a chytrou řídící jednotku.

Chceme pokračovat v proměně Česka v moderní stát tak, aby z toho právě tenhle motor hospodářství profitoval co nejvíc a rozjel se na nejvyšší výkon. Vytáhne totiž naši ekonomiku z pomalého pruhu do rychlého.

Hlavně teď nesmíme zastavit!

2. Rychle rostoucí hospodářství zabrzdí dluhy státu

V úsporách jsme museli přibrzdit, ale zrychlíme růst ekonomiky.

Během ruské války na Ukrajině, rozběhlé energetické krize, která ještě rychleji roztočila inflaci, musela vláda udělat řadu rozhodnutí pod tlakem vnějších okolností. Abychom zemi nedostali do ještě větších obtíží, než v jakých se ocitla, museli jsme v konsolidaci slevit ze svých ambicí a vydat se v tomto směru volnějším tempem, mírněným podporou domácností v nouzi.

Také díky tomu je české hospodářství z nejhoršího venku. Klesají ceny potravin i pohonných hmot, Češi znovu nakupují a tím roztáčí ekonomiku v obchodech, krizi ustál i český průmysl a také díky tomu se těšíme přízni ratingových agentur, jejichž pozitivní hodnocení Česka zvyšuje důvěru v náš trh v zahraničí. Předchozí vláda nás přitom tlačila na cestu Orbánova Maďarska, které dokráčelo k rekordnímu dluhu a na pokraj energetického blackoutu.

Naštěstí se to nestalo. Ale to nestačí. Je na čase zase přidat.  Zrychlit tempo růstu ekonomiky až ke 3 % ročně. Rostoucí ekonomika znamená vyšší zisky firem, více peněz z výběru daní a tím pádem brždění dluhu veřejných rozpočtů.

Současná vláda je první po 19 letech, která přišla s promyšlenou hospodářskou strategií, která nám v budoucích letech, spolu s digitalizací, důchodovou reformou, ale i s okysličováním trhu a prorůstovými opatřeními typu investic do inovací, umožní rychlejší růst hospodaření. Pokud nechceme lidem a firmám zvyšovat daně, není jiná cesta.

Aktivní střední třída v tom bude hrát zásadní roli, a proto pro ni musíme připravit ty nejlepší podmínky.

Pokud možno tak, aby žádná vláda, která by se chtěla vrátit k rozhazování peněz z vrtulníku tam, kde vidí jen rychlý volební zisk místo budoucnosti celé země, nestihla tyhle změny zastavit.

3. Digitální země pro moderní lidi

Rozhýbat zadřené soukolí se neobejde bez skřípění zubů, ale digitalizaci musíme roztlačit.

Modernizovat digitální infrastrukturu českého státu je dřina. Ze státních IT zakázek se tu staly dojné krávy, systémy úřadů a institucí také díky tomu na mnoha místech zamrzly. Za minulých vlád nevzniklo nic nového vedle kontroverzního projektu EET a zpackaného e-shopu na dálniční známky. Teď se konečně posouváme do moderní doby. Někde to jde ztuha, ale v mnoha případech, se to již podařilo.

Digitalizace na ministerstvu zdravotnictví je úspěšná, funkční a efektivní, neprovází ji průšvihy. Transformace aplikace Tečka v EZ kartu stála minimum možného a postupně se vyvíjí dobrým směrem.

Elektronizace zdravotní karty umožní reálnou digitalizaci systému, což přinese úspory jak na úrovni lidských zdrojů ve zdravotnictví, tak na úrovni čerpání lékařské péče díky posílení prevence a nižším nákladům na léčbu pacientů.

To se ale teprve zahříváme. Stát by se měl lidem klidit z cesty. Zejména při placení daní.

Zkušenosti s elektronizací zdravotnického systému hodláme zhodnotit při digitalizaci daňového systému.

Vytvoříme systém elektronické fakturace (e-invoicing), který plně nahradí reportovací povinnosti firem o svém obratu. Tím se sníží chybovost a zvýší efektivita. Celý proces se zjednoduší a zlevní.

V souladu s programovým prohlášením vlády trváme na co nejdřívějším vzniku jednotného inkasního místa, kde budou občané, podnikatelé a firmy moci uskutečnit všechny zákonné poplatky vůči státu – jak daně, tak zdravotní a sociální pojištění a další platby typu cla.

Jednotné inkasní místo výrazně usnadní a zlevní samotný výběr, ale také zásadně zefektivní kontroly či vymáhání tam, kde státu skutečně unikají peníze. Státu to také umožní vyhodnocovat přesněji efekty změn v oblasti daňové, zdravotní a sociální politiky, a tedy tyto změny plánovat rozumněji a citlivěji.

Minulé vlády byly v digitalizaci neúspěšné a nedoručily v tomto směru nic většího než projekt EET. Řadu jejich digitalizačních projektů provázely průšvihy. Např. u nástroje pro administraci a zadávání veřejných zakázek Ministerstvo pro místní rozvoj pod ANO opakovaně porušilo zákon, za což dostalo 3 pokuty, EU odmítla uhradit část nákladů a cena se postupně zečtyřnásobila.

Jednoduché to není, ale naší úlohou je dodat Čechům funkční digitální státní správu.

4. Když dotace, tak pro střední třídu a inovativní průmysl

Dotace mají hýbat inovacemi, ne udržovat při životě fosilie.

Dotace mají smysl jen tehdy, když se jimi podporuje to, co roste a inovuje. Ne podpora dávno přežitého průmyslu, který by na volném trhu sám o sobě nepřežil.

To se ale v Česku neděje. Malí a střední s velkým potenciálem růstu na podporu nedosáhli vinou špatně nastavených parametrů – vzhledem ke svým limitovaným možnostem nemohli doručit projekt tak vysoké ceny, na kterou se dotace vztahovaly, a zvýhodněni byli paradoxně ti silnější, kteří jsou v dotační politice zběhlí a pro něž větší projekty nebyly problém.

Podobný princip bylo možné sledovat i na úrovni dotací pro běžné občany, ať už jde o dotace na rekonstrukci domů nebo třeba pořízení elektromobilu.

Z veřejných zdrojů se tak zbytečně vyplácely peníze těm, kteří to nepotřebovali.

Ať už jde o dotace, nebo jiné formy veřejné podpory typu úlev, musíme ji směřovat jen tam, kde bude dávat smysl. A to nejsou ani velké podniky, které investují jen do rozšíření vlastní výroby, ani zemědělské či potravinářské koncerny, pro které špatná úroda znamená menší, rozhodně ne však likvidační zisk.

Jsou to ti, kteří podporu potřebují proto, aby mohli být ohleduplní ke krajině a k ovzduší, investovali do inovací pro produkci s vyšší přidanou hodnotou a do dalších oblastí, která se státu vrací nazpět – na životním prostředí, kvalitě života v daném regionu nebo na konkurenceschopnosti a růstu české ekonomiky.

5. Vzdělávací systém, který necouvá

Chceme školy, kam dává smysl chodit.

Zrychlit dnešní školství znamená zrychlit ekonomiku v nejbližší budoucnosti. Nestačí přitom jen tankovat do něj další galony financí – musíme ho zbavit balastu.

Usilujeme o to opatřeními proti zbytečným odkladům docházky, která už fungují v pilotním projektu, reformou samospráv, která podnítí vznik sdílených škol na venkově, podporou předvídatelného řízení posílením pozice ředitelů, zavedením podpůrných profesí a změnami v maximu odučených hodin, i zaváděním nových trendů a technologií včetně AI.

Na financování výdajů českých studentů, kteří chtějí studovat v zahraničí, zajistíme výhodné půjčky, které budou moci splatit po ukončení studia. Půjčky budou motivovat k návratu do ČR.

Velký prostor pro posílení ekonomiky vidíme i ve zvýšení dostupnosti předškolní péče. V návaznosti na již fungující daňové zvýhodnění kratších úvazků to umožní zkrácení doby pobírání rodičovského příspěvku. To bude rodiče motivovat k dřívějšímu návratu do zaměstnání, což posílí pracovní trh a výkon ekonomiky.

6. Věda a výzkum palivem růstu

Jednoduché investice do startupů, víc globálních patentů a propojení inovací s tradičním průmyslem.

Nejsme malá země. A už vůbec ne hloupá. V poslední době v Česku vznikají nejen IT startupy, které se prosazují na globálním trhu. Naším cílem je, aby velké firmy mohly snadněji investovat do nových mladých startupů. Aby rostlo procento objevů a patentů, které zamíří do komerční sféry z laboratoří vysokých škol a výzkumných ústavů. Abychom měli více světových patentů. Stát na tom vydělá i ušetří: Laboratoře zvýší konkurenceschopnost firem, které za to laboratořím zaplatí; jen u podniků typu Škoda Auto může jít o miliardy, které podpoří českou vynalézavost, což zase podpoří podniky. Výsledek? Rychlejší ekonomický růst. Vyšší výběr daní, nižší schodek státního rozpočtu.

Lepšího propojení výzkumáků a laboratoří se soukromým sektorem dosáhneme zákonem o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí. Ten se již nějakou dobu připravuje.

Mnoho českých vědců a výzkumníků utíká za lepším do zahraničí, což oslabuje konkurenceschopnost Česka na mezinárodním trhu. Ale už to měníme.

Vědecké úspěchy jsou lépe finančně hodnoceny. Modernizujeme vědecké zázemí a doktorandům se snažíme vylepšit pracovní podmínky. Včetně snazšího sladění pracovního, studijního a osobního života. Zrušili jsme také studijní poplatky pro zahraniční talenty. Každé palivo totiž potřebuje okysličit. Na rok 2024 se podařilo vyjednat historicky nejvyšší rozpočet pro vědu, výzkum a inovace za posledních 7 let.

Věříme, že systematickou prací zvrátíme trend odlivu mozků do zahraničí, a naopak přilákáme špičkové vědce ze zahraničí do Česka.

7. Podnikání a práce bez zbytečných retardérů

Jednoduše potřebujeme podnikavé lidi. Ti ale nepotřebují komplikované papírování a složité zákony.

Dělat to, co vás baví. Rozjet vlastní byznys. To je to, co střední třídu motivuje. Co ji demotivuje je naopak přetrvávající byrokratická zátěž v zemi. Naše firmy přitom nesmí být administrativou a dalšími povinnostmi více zatížené než jejich konkurenti v EU. A zaměstnanci či drobní podnikatelé se mají soustředit na to, co je na práci baví, a ne na nesmyslné papírování.

Byrokracie se již postupně zbavujeme. Například zrušením tzv. potravinářských průkazů a dalších podobných dnes již zbytečných lejster. Za intenzivní spolupráce s odborníky a legislativci jsme škrtli desítky byrokratických přežitků, které zbytečně brzdily podnikatele a firmy, a tedy i naši ekonomiku. Hodláme v tom pokračovat dalšími antibyrokratickými balíčky.

V odstranění papírování chceme ale šlápnout na plyn ještě víc. Chystáme revizi obchodního práva tak, aby ti, co chtějí podnikat, nečelili zbytečným překážkám.

Zaměříme se na zjednodušení procesu pracovních povolení, čímž usnadníme cestu odborné pracovní síly ze zahraničí na náš trh a zároveň zvýšíme zájem zahraničních investorů.

Zrychlíme také rozhodování v oblasti veřejné podpory investic, abychom nezaostávali za ostatními evropskými zeměmi. Pro investory se strategickými projekty vytvoříme jedno kontaktní místo, které zajistí dodržování lhůt a bude mít potřebné pravomoci.

8. Čipy, jádro, reaktory

Můžeme být jednou z mála zemí, která pohání svět čipy. A rozjet čistou energii z jaderných reaktorů.

Právě teď je výjimečná šance změnit se z levné montovny ve váženého partnera pro zahraniční obchod a investory. Hlad po strategických technologiích – polovodičích, čipech, kvantu nebo AI – jsou příležitostmi, které při našem know-how technicky orientované země a kvalitě české pracovní síly můžeme přetavit v obří úspěch. A už se to děje. Důkazem je příchod americké firmy onsemi, která u nás investuje do výroby čipů 44 miliard.

Ale tím nekončíme. Vyjednali jsme více peněz pro resort vědy a inovací, prosadili aktualizaci národní strategie pro AI, spřátelený Tchaj-wan nám pomáhá rozvinout funkční ekosystém zabývající se výzkumem a výrobou čipů.

Chceme postoupit v projektech české „Silicon Valley“ pro rozvoj polovodičového průmyslu a také bateriové gigafactory, která v kombinaci se silným automobilovým průmyslem v naší zemi a se sílícím trendem elektromobility může naší ekonomice přinést konkurenční výhodu globálního významu.

Strategickou výhodou pro nás musí být i chytřejší přístup k energetice, jejíž ceny ovlivňují nejenom kupní sílu českých občanů, která se do ekonomiky promítá, ale také konkurenceschopnost českých podniků, zejména v oblasti průmyslu.

Po nekonečných vytáčkách svých předchůdců jsme na vládě dokončili tendr na Dukovany, finalizujeme státní energetickou koncepci, naši lidé iniciují ve spolupráci s firmou ČEZ vývoj a stavbu malých modulárních reaktorů. Výrazně podpoříme další rozvoj „nové energetiky“ s důrazem na udržitelné zdroje čisté a levné energie. K rychlé modernizaci v této oblasti chceme pozitivně motivovat i firmy, a to časově limitovanou možností „superodpisů“ v případě strategických a zelených investic.

9. A nakonec Euro. Konečně

Rychlejší cesta k hospodářství rozjetému na plné obrátky.

Odmítáním eura si sami šlapeme na brzdu. Prodražuje to obsluhu státního dluhu, ale také půjčky podnikatelů a firem, odhání to velké investory, komplikuje obchodní styk s Evropou, na němž je naše ekonomika závislá, a v neposlední řadě to oslabuje pozici naší země při rozhodování Unie.

Proto podporujeme každý krok, který nás přiblíží eurozóně. Firmám jsme umožnili účtovat v evropské měně, aktivně otevíráme debaty o jejích výhodách, a hlavně: zodpovědným hospodařením úspěšně směřujeme k tomu, abychom splňovali kritéria pro vstup do kurzového mechanismu ERM II, který je nejen podmínkou pro přijetí eura, ale také na něj navazuje kurz domácí měny.

České firmy, které obchodují se zahraničím, si euro přejí. V zemích, které euro mají, je silná podpora této měny také mezi občany.

Takovou příležitost Česko nemělo desítky let. Tentokrát si ji nenechme ujít.

Chcete ZNÁT nejnovější TOP zprávy?
odebírejte náš
newsletter
TOP 09
Děkujeme