Na lávku pro cyklisty za 60 milionů korun, jež visí pod Radotínským mostem, povedou nájezdové rampy. Práce začaly včera. Otevře se nejpozději na jaře. Trvalo to dlouhé tři roky.
KOMOŘANY Tisíc čtyřicet šest dnů. Taková doba uplynula od chvíle, kdy koncem září 2010 vjela mezi jízdní pruhy na jižní části Pražského okruhu první auta. Stejný čas tu u Komořan visí pod dálničním mostem klenoucím se nad Vltavou osiřelá lávka pro cyklisty a chodce.
Za celé tři roky na ni nikdo vkročit nemohl, chyběly nájezdové rampy. To se konečně mění. Praha dořešila problémy s pozemky a sehnala potřebný obnos peněz.
„Dnes si místo prohlédnou projektanti se stavbyvedoucím a dělníci nastoupí zhruba za týden,“ uvedla včera Iva Vojtková z tiskového odboru magistrátu. Napojení na 225 metrů dlouhou ocelovou lávku zavěšenou pod Radotínským mostem vyjde na 20 milionů.
Jde přitom ani ne o polovinu původně předpokládané ceny. O třicet milionů ji dokázala srazit až soutěž na tuto zakázku. Podle primátora Tomáše Hudečka se o platby podělí pražský magistrát a Státní fond dopravní infrastruktury.
První cyklisté pak na ocelovou lávku vjedou nejpozději na jaře příštího roku. „Propojí velmi frekventované cyklostezky na obou stranách Vltavy u Komořan a Radotína, a to nejen pro cyklisty, ale i pro pěší či bruslaře,“ uvedl Tomáš Cach z Kanceláře veřejného prostoru při Útvaru rozvoje města.
Mostek ušetří až 10 kilometrů
Nyní se lidé přes Vltavu dostanou buď přívozem u modřanského nádraží, nebo po silničních mostech na Zbraslavi či v Braníku. Oba jsou však poměrně daleko a zajížďka je několik kilometrů. „Určitě to využijeme. Jezdíme z Modřanské rokle do Radotína či dál po Berounce. Takhle se mimo jiné vyhneme ulicím, kde jezdí auta,“ uvedl Jiří Bubník, který v létě vyráží na kole se dvěma malými dětmi. Přes Berounku se dostane hladce už dnes. Nad ní se totiž klene obdobná lávka a nájezdové rampy dávno má.
Proč to v Komořanech trvalo tak dlouho? „Zprovoznění mostku o tři roky zdržely spory o vykoupení pozemků a další procesní průtahy. Zahájení samotné stavby pak zpozdily i letošní povodně, kdy velká voda poškodila jedinou přístupovou cestu pro stavbu,“ vysvětlila mluvčí magistrátu Tereza Králová.
Majitel pozemků na pravé straně řeky nechtěl na podmínky města přistoupit. Požadoval, aby od něj odkoupilo celou parcelu, ačkoliv k napojení mostku byla potřeba pouze její třináctina. Praha nakonec ustoupila a v roce 2011 celý pozemek za 1,5 milionu vykoupila.
Sliby, posměch, údiv
Roky dohadování vyplnily vize politiků i úředníků o datu otevření. To se však stále dokola odsouvalo a levitující lávka odnikud nikam se mezitím stala „cyklistickým evergreenem“, terčem posměchu Pražanů i zdrojem údivu. „Pro všechny dotčené to bylo opravdu frustrující a jsem rád, že se věc konečně podařilo nasměrovat ke zdárnému konci,“ řekl včera primátor.
Konečně. Lávka za miliony už povede odněkud někam
„Do budoucna je ale nemyslitelné, aby město za desítky milionů vybudovalo lávku a další tři roky ji nebylo schopno zprovoznit,“ dodal primátor Hudeček.
Ocelová konstrukce byla pod most zavěšena během stavby Pražského okruhu. „Kdyby se tak tenkrát nestalo, patrně už by nikdy nebyla vůle lávku za desítky milionů vybudovat,“ podotkl Pavel Polák, který působil v magistrátní komisi pro cyklistickou dopravu.
Podle Technické správy komunikací (TSK) jde o vůbec nejdražší úsek cyklostezky v Praze v přepočtu na jeden kilometr. Zhruba dvě stě metrů stálo 60 milionů korun. Kilometr by tak hypoteticky vyšel na závratnou cifru pohybující se kolem sta milionů korun.
Druhá nejdražší je dlážděná cyklostezka podél Rokytky z Pelc-Tyrolky k usedlosti Kolčavka. Tam město za kilometr zaplatilo 25 milionů korun. Podle TSK ji prodražily mostky či osvětlení.
Zdroj: Mladá fronta DNES, 2.8.2013, strana 1, rubrika Praha, autor: Pavel Švec
