Kdy přestane Prahu zamořovat tranzitní doprava?
Dobudování jihozápadní části Pražského okruhu
V čem spočívá výstavba JZ části Pražského okruhu?
Předmětem projektu je výstavba dálničního spojení v rámci Pražského okruhu, odvádějící tranzitní dopravu mimo zastavěné území Prahy a spojující 2 nejintenzivněji využívané dopravní tahy v České republice - D1 a D5. Tyto dopravní tahy jsou hojně využívané kamionovou dopravou (která dnes tvoří páteř evropské nákladní přepravy) v rámci jednoho z nejdůležitějších evropských, západo - východních silničních koridorů. Průměrná denní intenzita dopravy dosahovala podle posledního Sčítání dopravy ŘSD z roku 2005 na D1 a D5 před hranicemi Prahy cca 90 tis., resp. přes 45 tis. motorových vozidel. Městským okruhem na Jižní spojce, která supluje roli (vnějšího) Pražského okruhu, projíždí v pracovní den téměř 140 tisíc automobilů, což ji pasuje na jednoznačně nejvíce využívanou komunikaci v zemi. Tato situace mj. v důsledku nemimoúrovňových křížení Městského okruhu zapříčiňuje občas kolaps a paralyzaci celé silniční dopravy v Praze. Přitom oblast okolo Jižní spojky patří mezi nejvíce obydlené regiony v České republice, v pásu několika kilometrů od Městského okruhu bydlí statisíce Pražanů.
Hlavním cílem výstavby (nejen) jihozápadní části Pražského okruhu, který má mít ve finální podobě cca 83 km, je odvést tranzitní dopravu z Prahy, zajistit rychlý a plynulý provoz jak na (vnitřním) Městském okruhu, tak i na tranzitním Pražském okruhu, snížit nehodovost a eliminovat negativní dopady neúnosné intenzity dopravy na místní populaci a životní prostředí. V okolí dojde k významnému snížení hlučnosti, prašnosti, exhalací a vibrací.
Proč již tedy tento projekt nebyl dávno realizován?
Intenzita dopravy v řešeném území neustále stoupá s rostoucím blahobytem a motorizací obyvatel Česka a s integrací země do evropských hospodářských a politických struktur. Na druhou stranu vertikálně velmi členitý reliéf (jižního okraje) Prahy a další geomorfologické překážky v podobě širokého údolí Vltavy a Berounky vyžadovaly technicky a finančně velmi obtížné řešení. Technické řešení spočívalo v překonání kopců pomocí radotínského a komořanského tunelu a v překonání vltavského údolí pomocí dlouhého mostu, tzv. Lahovické estakády. Obrovské finanční zdroje byly zajištěny až se vstupem Česka do Evropské unie. Kromě toho se na obou stranách údolí nacházejí přírodně cenná i chráněná území, která stavbu komplikovaly a prodražily.
Nejdůležitější technické parametry zejm. staveb 512, 513 a 514 jsou následující:
- Délka 23,1 km,
- Lahovická estakáda přes Vltavu bude 236m dlouhá, postavená technologií 2 samostatných konstrukcí s vedením nosných kabelů v nosné konstrukci).
- 2 tunely, 1,9 km (nahoru 3 pruhy, dolů 2 pruhy), 70 m navazující sypaný tunel v úseku 513 a 1,66 km dlouhý tunel v úseku 514,
- 3 biomosty a zemní práce - výkopy o objemu 5,96 mil. m3.
Jaké budou přínosy JZ části Pražského okruhu pro jednotlivé městské části?
Hlavní přínosy Pražského okruhu budou celopražského charakteru a největší efekt bude logicky patrný u čtvrtí nejvíce postižených tranzitní dopravou (např. na Barrandově). Územím Prahy 12, která představuje svými rozlehlými lesními plochami zelené plíce Prahy, bude velká část stavby 513 procházet, přestože nebude tato městská část patřit k hlavním beneficientům projektu. To bude platit obzvlášť po dobu, kdy nebude vybudováno plnohodnotné napojení čtvrti na okruh. Naopak se musela Praha 12 vypořádat s celou řadou nástrah a problémů, které se stavbou 513 souvisely. Díky aktivitě a iniciativě současných členů TOP 09 a jejich příznivců jmenovala rada v Praze 12 speciální Komisi na dohlížení nad významnými stavbami (v daný moment výhradně nad stavbou Pražského okruhu), která měla za cíl monitorovat stavbu 513, včas a vhodně komunikovat s investorem a zmírňovat dopady realizace stavby na kvalitu života místních občanů v okolí stavby a na životní prostředí.
Konkrétně se podařilo dosáhnout následujících opatření a výsledků:
- bylo vyjednáno omezení počtu mezideponií a zabráněno tvorbě většího počtu černých deponií v přírodním parku u letiště Točná a v jeho okolí,
- vytyčení a ohrazení v terénu přírodně cenné lokality s vysokou biodiverzitou a ohroženou faunou a flórou poblíž vyústění tunelu u Vltavy u lokality Šabatka, čímž nedošlo k jejímu poškození či zničení v průběhu výstavby. Následně bylo požádáno o registraci lokality jako chráněného území,
- byla realizována myšlenka trvalého kontaktu s rezidenty v okolí stavby mj. za účelem monitoringu a přenesení řešených problémů (hluk, znečištění silnic apod.) na investora.
Vedlejší funkcí Pražského okruhu bude i městská doprava zejména mezi okrajovými částmi Prahy, díky čemuž nebude tolik zatěžováno vnitřní město silniční dopravou. Této výhody budou moci využít občané Prahy 12 až za několik let, po vybudování plnohodnotného napojení čtvrti na Pražský okruh pomocí nové (4proudé) komunikace, která povede podél Vltavy obchvatem kolem Komořan. Stávající komunikace přes Komořany bude zaslepena, zklidněna a bude ji možné hojně využívat cyklisty, čímž dojde k odlehčení v letních měsících přetížené vltavské cyklostezky.
TOP 09 považuje co nejrychlejší dokončení vnějšího Pražského a vnitřního Městského okruhu za dopravní prioritu Prahy pro následující volební období. Zároveň prosazuje a zdůrazňuje, že zejména dopravní stavby je nutné stavět efektivně, za ceny v místě a čase prokazatelně obvyklé tak, aby bylo možné realizovat co nejvíce potřebných projektů.