Kraje a stát: Pro likvidaci železnice uděláme vše…
Železniční doprava v České republice prochází v současné době mnoha změnami. Po naprostém ignorování v 90. letech se zjišťuje, že železnice stále plní svojí dopravní funkci. Na rozdíl od zahraničí se zde však dělá vše pro její likvidaci. Nejdříve se zastavily investice do vozového parku s tím, že dopravci si musí na sebe vydělat sami. Po několika letech se zjistilo, že v ČR se vozidla dříve samovolně rozpadnou, než jejich provoz vydělá na nové.
Začala éra dotované dopravy. EU však prosazuje otevírání trhu. Aby konkurence neměla šanci, uzavírají kraje a stát dlouhodobé smlouvy na zajištění obsluhy území železniční dopravou s Českými Drahami, které tak mají možnost provozovat vozidla nevyhovující požadavkům moderní dopravy, které nabízeli soukromí dopravci za ceny obdobné. Ti na truc zahajují riskantní nedotovaný provoz – v minulém roce RegioJet, letos se dočkáme Leo expresu a Arrivy. ČD ve spolupráci s objednavateli dopravy kontrují zaváděním dalších spojů – dochází tak k zahuštění dopravy, takže noví dopravci mají problém najít volné místo pro své vlaky. Ve výsledku jezdí na některých relacích vlaky co deset minut. Zastaralá infrastruktura, která není připravena na tak vysokou zátěž, doslova úpí – je omezována údržba, aby vlaky projely. Na některých úsecích jsme si toho nemohli nevšimnout díky zpravodajství celostátních televizí.
Konkurenční boj začínají odnášet také nákladní dopravci, kteří jsou nuceni postávat ve stanicích a čekat, až je předjedou vlaky pro dopravu osob. Ztrácejí tak konkurenceschopnosti a proklamovaná hesla „kamiony na koleje“ se stávají snem politiků a jejich volebních programů. Je proto důležité uvědomit si, že abychom železnici zachovali konkurenceschopnou, musíme konkurenci povolit takovým způsobem, aby nedocházelo ke konfliktům zájmů všech zúčastněných – cestujících, objednavatelů služeb a dopravců.
V případě, že nebudou podniknuta žádná opatření, budou dopravci soupeřit mezi sebou. Po počátečním nadšení cestující zjistí, že omezení využívat služeb jednoho dopravce je natolik omezující, že začnou volit jiné možnosti. Začnou klesat počty cestujících a v reakci dopravců lze očekávat pokles nabídky spojů. Cestující budou mít možností ještě méně, budou hledat jiné způsoby dopravy… Obdobu můžeme vidět v autobusové dopravě. Bude nám stačit kapacita silnic?
Druhou možnost má stát a kraje v omezení volné (nedotované) konkurence, ale zároveň v otevření trhu v dotované dopravě. Pro zachování možností cestovat na jednu jízdenku zavede obdobu integrovaného dopravního systému (IDS), které známe z některých krajů. Zkušenosti ukazují, že jednoduchá tarifní politika vede k zatraktivnění dopravy. Soutěž dopravců bude zajištěna díky objednavatelům služeb – krajům a státu. Kraje a stát stanoví buď přímo, nebo prostřednictvím koordinátora dopravní obslužnosti četnosti spojů poskytovaných služeb pomocí plánů dopravní obsluhy vycházejících z již zpracovaných dokumentů. Oproti současnosti objednavatelé stanoví také základní kritéria v podobě minimální technických parametrů služeb (stáří vozidel, množství míst v soupravách, minimální rozteče mezi sedačkami, rozsah informačních systémů,…). Soutěže budou vypisovány takovým způsobem, že nebude rozhodovat jen cena, ale také další služby (např. občerstvení, denní tisk, připojení k internetu, výše odškodnění při nesprávném plnění přepravní smlouvy,…) Nejvýhodnější dopravci získají objednávky a budou mít podíl na přepravním trhu. Do smluv s dopravci musí být zapracovány účinné nástroje pro případ neplnění závazků - od pokut za menší provinění až po vypovězení smlouvy pro hrubá porušování. Trh veřejné dopravy se tímto stabilizuje a nikdo nebude poškozen.
Jakou cestu si vybereme? Další podepisování smluv bez výběrových řízení, nebo transparentní soutěže s jasně definovanými požadavky a závazky? I vymůžete svým hlasem ve volbách rozhodnout.
člen TOP 09 a odborník na dopravu