Pro stabilní a předvídatelné financování života a rozvoje obcí navrhne vláda nový zákon o rozpočtovém určení daní. Vláda návrh předloží na základě intenzívní diskuse se zástupci samospráv - Svazu měst a obcí, Spolkem pro obnovu venkova, Sdružením místních samospráv a dalšími. Východiskem bude pečlivá analýza nákladů výkonu státní správy na obcích všech stupňů. Dále bude vláda diskutovat dosud nezohledňované parametry pro podíl obcí na sdílených daních, jako jsou existence školy, nadmořská výška či negativní zátěž životního prostředí. Zájmem vlády je rovněž zvýšit finanční motivaci obecních zastupitelstev na příznivém podnikatelském prostředí v obci. Cílem pak je dlouhodobá stabilní dohoda, která formou zákona stanoví příjmy obcí tak, aby se snížil současný diskriminační rozdíl příjmů na obyvatele mezi „nejchudší" a „nejbohatší" obcí. Současný rozdíl je zhruba 4,5 násobek příjmů na obyvatele, cílový stav vláda stanoví v intervalu 2,5 - 3 násobku. To zcela odpovídá i situaci ve vyspělých zemích Evropské unie. Příjmová základna obcí bude posílena zejména na úkor celostátních dotačních programů, ze kterých jsou doposud centrálně a tudíž málo efektivně financovány rozvojové projekty v obcích. Na výdajové straně pak bude možno mobilizovat finanční prostředky důsledným zjednodušením, popř. rušením, nákladných administrativních agend. Pro příští fiskální periodu EU předpokládá vláda vyjednání výrazně jednoduššího systému operačních programů a čerpání finančních prostředku z nich. Současný počet 24 programů je neblahým dědictvím, které významně komplikuje rychlé a efektivní čerpání finančních prostředků z EU.
Vláda chce důsledně sledovat princip subsidiarity ve správním rozhodování. Hodlá proto navrhnout posílení rozhodovacích pravomocí obecních zastupitelstev zejména v následujících oblastech:
Vláda je přesvědčena, že posílení prvků přímé demokracie zvýší zájem občana o veřejný život, zejména o účast ve volbách. Navrhne proto přímou volbu starostů, primátorů a přímou volbu prezidenta republiky.
