Schwarzenberg: Jedna strana blázni a druhá zloději

Co se to vlastně na Šumavě děje? Emoce už létají z obou stran.

Ano, rozumný dialog přestal. Je to jako bitva u Domažlic mezi křižáky a husity, každý je přesvědčen o své svaté pravdě a mlátí se hlava nehlava. Vím, že národní park za minulých vedení dělal chyby, ale co se tam děje teď, považuji za závažnou chybu, která nás těžce poškodí.

Jako že se kácejí stromy napadené kůrovcem?

V národním parku, pane! Zaprvé se kácí masově, což je blbost. Jestli chtějí vytěžit čtyři tisíce stromů v jedné lokalitě, no tak to bude pořádná paseka. Já jsem sám s kůrovcem bojoval celý život. Když pojedete na Orlík, uvidíte cestou tam či onde nějakou mýtinu, obyčejně nepravidelných forem, kde se vykácelo deset patnáct stromů a ostatní se nechaly stát. Druhá věc: u mě, když přijde hajný a hlásí, že na parcele 345 spatřil kůrovce, ihned, příští den, tam někoho pošlu. Tady v národním parku se to nechá uzrát, vylíhnout, aby se potom mohla utvořit velká výnosná paseka.

Odkud to víte?

Asi před deseti dvanácti lety jsem se na to jel podívat. Provedli mě terénem, já držel hubu a jenom se díval. Přišli jsme potom ve Vimperku do hospody a já jim říkám: zjistil jsem, že nastala genetická mutace. Z lýkožrouta, jehož vědecké jméno je Ips typographus, se vyvinula nová odrůda: Ips typographus geometricus. Ten tradiční brouk, kterého jsem znal ještě ze svých studií lesnictví v Mnichově, vytváří nepravidelná místečka. Ale na Šumavě se začal pást uvědoměle v obdélnících a čtvercích. Tak jsem zjistil, že tu jde o odvoz dřeva. Dneska už se objevuje volání, že má být celý národní park zrušen. No samozřejmě, pak se to celé může hezky vykácet. O to jde.

Není hlavním viníkem tohohle kácení Martin Bursík, který po orkánu Kyrill v roce 2007 nechal desítky tisíc popadaných stromů hnít, čímž umožnil ohromné líhnutí kůrovce?

To byla dle mého názoru Bursíkova závažná chyba. Měl se poučit z kůrovcové slávy před 150 lety, o níž píše Klostermann. Ta povstala z polomu asi tisíce stromů, které jsme tam nechali ležet, ale ne dobrovolně, nýbrž proto, že Šumava byla nedostupná a nebylo příliš možností je odvézt. Chyby se dělají. Když jsme to území obhospodařovali my, také se dělaly chyby, z neznalosti. V devatenáctém století se například ještě nedoceňovalo nebezpečí smrkové monokultury. Já nejsem jednostranný. Ale když jedna strana jsou blázni a druhá zloději, to je pak těžká volba.

Takže za ministra Bursíka na Šumavě vládli blázni a za jeho nástupce vládnou zloději?

Cum grano salis. Je to trochu přehnané. Ale Jan Stráský byl turistický funkcionář, který nemá znalosti ani lesníků, ani ochránců přírody. Byl ovšem jako bývalý ministr a posléze dlouholetý šéf úřadu hejtmana v Budějovicích přesvědčen, že to všechno ví lépe. Úředníků je tam habaděj.

Hm. A Bursíkovi odborníci nechali přemnožit kůrovce, což, jak vy sám říkáte, byla závažná chyba. Proč bychom o takovouhle odbornost měli stát?

Stráský se odmítá bavit s různými předními vědci v zemi, jejich názor ho nezajímá. Bursík zase nemluvil se zkušenými lesníky. I on dělal chyby, ale aspoň neporušoval zákon. Což se teď děje. Hlavně ale ta Bursíkova volovina před čtyřmi lety neospravedlňuje volovinu dnešní.

V národním parku se prostě nesmí zasahovat! Po celé Evropě spočívá smysl národního parku v tom, že se v něm vůbec nezasahuje.

Jan Stráský byl turistický funkcionář, který nemá znalosti ani lesníků, ani ochránců přírody. Bursík zase nemluvil se zkušenými lesníky.  Ale jeho voloviny nemohou omlouvat to co se děje nyní.

Na Šumavě se začal kůrovec pást uvědoměle v obdélnících a čtvercích. Tak jsem zjistil, že tu jde o odvoz dřeva. Z pošumavských lesů je velmi kvalitní dříví.

Co má teď ředitel Stráský ve svém boji s kůrovcem dělat?

Zaprvé: dodržet pravidla národního parku.

On tvrdí, že tu výjimku ke kácení, jíž se dožadují zelení, nepotřebuje, protože napadený les bude prořezávat a nebudou tam vznikat holiny.

Když čtu, že na jedné lokalitě pokácí čtyři tisíce stromů, tak mám o tom jisté pochyby. A v národním parku se prostě nesmí zasahovat! Po celé Evropě spočívá smysl národního parku v tom, že se v něm vůbec nezasahuje. On nemůže říkat: já, Stráský, rozhoduji proti všem předpisům, protože já vím všechno lépe, a protože já tady nechci vidět suché stromy, tak se tu bude řezat hlava nehlava. To nejde. On mlží, on říká věci, které jsou správné pro hospodářský les, ale ne pro národní park.

Blokáda a těžba se odehrávají v druhé, tedy zásahové zóně.

Částečně ale zasahuje i do první zóny. To jsou aspoň upřímní ti starostové obcí, jejichž zástupce navrhuje národní park zrušit.

Čím myslíte, že se ředitel Stráský při svém rozhodování motivuje?

Především to je a vždycky byl zástupce turismu. Všude budou upravené cestičky, všude to bude krásné... Ale na les ponechaný přírodě nebývá nutně hezký pohled. V Kanadě nebo v tajze často vidíte plochy s uschlými stromy. Stráský chce pohádkový park s hustými lesy. K tomu je tlačen i obcemi, které by chtěly národní park zrušit a zřídit tam sjezdovky, usadit tam developery. A s odpuštěním otázka: kdo je nejmocnější muž jihočeské ODS?

Myslíte Pavla Dlouhého z Hluboké?

Ano, jak říká Kalousek: ilegitimní hlubocký kníže. Ten dokázal, co my jsme nikdy nedokázali: i město Budějovice dostal pod svůj vliv. To bylo královské město, na které jsme nedosáhli ani my, ani Rožmberkové. Až teď se to konečně spojilo. Dlouhý má dlouhé prsty.

Dlouhého prsty dosahují až ke Stráskému?

Dosahují všude v jižních Čechách. Stráský je člen ODS...

Není. Byl v ODS do roku ’97, pak v Unii svobody a pak už nikde.

Byl to starý ódéesák a teď čile koresponduje s Klausem, což o to.

A Dlouhý má zájmy v těžařských firmách?

No samozřejmě. Z pošumavských lesů je velmi kvalitní dříví.

Máte o zájmech Dlouhého o dříví v národním parku nějaké důkazy nebo alespoň indicie?

Jak to tam přesně dělají, mě ani nezajímá, po pravdě řečeno. My jsme byli, jak známo, zbaveni starostí o Šumavu, a kdyby se to tak skandálně nevyvíjelo, tak bych se ani neozval. Ale v jižních Čechách se v lesnictví bez Dlouhého neděje nic. A když vidím, že jeho političtí spojenci se teď velmi silně postavili za kácení, tak to bylo trošku nápadné. Tam to funguje tak, že stačí pár telefonů. Padrino nepotřebuje smlouvy. Stačí telefon a pozvání do té jeho hospody na Hluboké Já mám opravdu starosti o šumavské hvozdy. Musíme tam rázně zakročit.

Park si na rozdíl od Lesů ČR dřevo prodává sám. Jak by se při tom prodeji Dlouhý mohl obohatit?

Člověk, bez něhož se v tomto oboru na jihu Čech nic nešustne, si obchod s tak dobrým dřívím nemůže nechat ujít.

Zaznamenal jste názor Petra Pitharta, jehož vláda kdysi národní park vyhlašovala? Pithart nemá rád, když Stráského někdo označuje za loutku těžařů. Prý ho zná třicet let jako poctivého člověka.

Já mu to rád věřím. Stráský sám v tom namočený být vůbec nemusí. Já jsem taky jeho jmenování původně vítal, protože ho považuji za čestného člověka. Ale nejsa lesník, neví, jak les funguje, a když mu nějaký správný poradce něco správného poradí, tak o tom nemusí mít nejmenšího šajna.

Okresní soud v Klatovech vydal předběžné opatření, jímž Duze blokádu zakázal. Vy jste ovšem řekl, že ti lidé mají na svůj protest právo.

V demokracii jsou demonstrace povoleny. Ať jsou to odboráři, anarchisté, Gay Parade, Národní strana, nebo třeba Hnutí Duha.

Mají právo demonstrovat na cizím pracovišti?

Krásná otázka, ale ošemetná. Na jedné straně je les pracoviště, na druhé straně máme do lesa volný přístup, ne?

A když se z demonstrace stane blokáda?

S odpuštěním - občas bývají demonstrace, při nichž se blokuje silnice, železnice

Když odboráři nedávno ohlašovali blokády v Praze, tak jim váš stranický kolega Miroslav Kalousek tím samým nástrojem, tedy předběžným rozhodnutím soudu, stávku a blokády překazil.

Já to rozhodnutí soudu v Klatovech neznám. V principu existuje právo na demonstrace.

Kdo té dřevařské firmě zaplatí škodu, která jí blokádami jistě vzniká?

Zase: kdo zaplatí škodu, když při stávce shnije zelenina v náklaďáku? To má řešit zákon, ale kdybychom to právo na odškodnění vykládali příliš velkoryse, tak tím znemožníme všechno.

Během dovolené premiéra Nečase jste výkonným předsedou vlády. Nedostal jste se do situace, že jako premiér podporujete někoho, kdo ignoruje nařízení soudu?

To bych neřekl. Já jsem taky vědomě k Šumavě nemluvil z budovy ministerstva nebo Úřadu vlády, ale šel jsem do našeho stranického sídla.

Ani ve stranické centrále snad nepřestáváte být předseda vlády.

Ne, myslím, že to není problém. A přece i předseda vlády by měl mít právo se vyjádřit. I Nečasovi musíte přiznat právo se vyjádřit, když bude chtít.

Od předsedy vlády by člověk čekal, že bude trvat na tom, aby se naplňovala vůle soudu.

To ano, ale anžto nevím, jaký je přesně text rozhodnutí soudu, tak teprve potom o tom můžeme diskutovat, až ten rozsudek přinesete.

Když se k tomu jako předseda vlády vyjadřujete, tak o něm musíte vědět, ne?

Ale já jsem mluvil jen obecně o právu na demonstraci. O jednotlivých krocích blokády, o zavěšování se do korun stromů jsem nemluvil. Hlavní message mojí tiskovky byl: mějme rozum, přestaňme s těmi demonstrativními akty, přestaňme blbnout. Duha dokonce slíbila, že když se podaří usednout ke stolu, s těmi akcemi přestane.

Pojďme k vládě. Tato sestava má za sebou rok, jaký z ní máte pocit?

Ale jo. Image sice opravdu máme prachmizernou, nicméně se udělal pořádný kus práce. Velká část reformních zákonů se dotáhla, v resortech se bolestně šetří, musíme ještě víc zatlačit na pilu v boji proti korupci. Podle mého soudu se musíme vrátit k myšlence služebního zákona. Jinak ale ta vláda ujde.

Vám vláda teprve na druhý pokus schválila koncepci zahraniční politiky.

Já jsem ale neuhnul (smích -pozn. red.).

Proč měli při prvním pokusu premiér Nečas a ministr obrany Vondra námitky, aby vám koncepci na druhý pokus bez větších změn pustili?

Premiér se moc nevyjadřoval, jenom tak pobrukoval, přenechal to na vládě Sašovi. ASaša měl stranický úkol mě trošku sprdnout, no. A jestli to dělal z vlastní vůle, tak to by mě udivilo. Já jsem se k Bílé knize armády neozval, poněvadž to je jeho záležitost.

On se vyjadřoval i prezident Klaus

No jo, že mě prezident sprdne, to jsem věděl od začátku.

Jeho výtka, že v koncepci ignorujete, co se v EU poslední dva roky děje, ale dává smysl, ne? Eurozóna je v krizi a ta krize může v celé Unii spustit velké změny.

Euro není otázka zahraniční, nýbrž finanční a hospodářské politiky.

Česká republika ale má politický závazek přijmout euro.

Ten závazek existuje, jenže nemá stanovené datum. I kdybychom chtěli, nutných předpokladů pro vstup nedosáhneme před rokem 2015. Takže to pro mě není aktuální. Co se týká osudu eura do roku ’15, jsou dvě možnosti. Buď se euro osvědčí, krizi překoná, pak o něm můžeme uvažovat. Nebo se naplní pesimistický výhled, že ta koncepce ztroskotá. A ano, já jsem trošku skeptický. Myslím, že se dělaly chyby, že razantní akce na záchranu eura měla přijít mnohem dřív, že Merkelová ztratila strašně moc času. Pokud to ztroskotá a euro bude měnou nějakého tvrdého hospodářského jádra, je na diskusi, jestli k němu chceme patřit, nebo ne. Obojí má svoje výhody i nevýhody. Bezpochyby mít vlastní měnu má výhody, na druhé straně jsme tak závislí na eurozóně, že samotné Bavorsko je pro nás důležitější zákazník než Rusko, Čína, třetí svět.

Když se před rokem dohadovala koaliční smlouva, chtěl jste prý do ní zakotvit datum, kdy přijmeme euro. Jste dnes ostražitější?

To nebylo úplně tak. Víte, že část českého průmyslu na přijetí eura tlačí velmi výrazně, já jsem tedy jenom řekl: aspoň o té otázce pojďme diskutovat. Mezitím se ovšem objevila eurokrize.

Hypoteticky: kdybychom do eurozóny vstupovali za nynějších podmínek, museli bychom do evropského záchranného fondu vložit přes 200 miliard korun. K tomu byste byl ochoten?

Teď na to ještě nemám ani první názor. Téma pochopitelně přenechávám spíše kolegovi Kalouskovi, kterého toho času skutečně považuji za jednoho z nejlepších ministrů financí v Evropě. Pak bych se asi držel jeho rady.