Schwarzenberg: Babiš je podobný případ jako Benito Mussolini

Podle všech průzkumů je česká pravice, slušně řečeno, v háji. Proč?

Zajisté trpíme pod dvěma základními tlaky. Byli jsme členy koaliční vlády, bohužel selhání Věcí veřejných a části ODS se odrazilo i na nás. Nám se stala taky chyba na ministerstvu sociálních věcí. Vláda byla nepopulární, ačkoli dělala správnou politiku. Byla hospodářská krize, tehdy se lidi neptají na pravé důvody, vláda na to vždycky doplatí.

Není pak poněkud sebevražedné vaše volební heslo „Víme, kam jdeme“?

Víme to naprosto přesně. Když se dívám na vývoj v republice, vydáváme se na opravdu nebezpečnou cestu. Mám obavy o Českou republiku.

V čem spočívají?

Už od roku 1990 je u nás zásadní chyba, že jsme nedbali o právo. Ať to bylo tvrzení, že není rozdíl mezi čistými a špinavými penězi, nadávání na Ústavní soud, vydávání ústavních zvyklostí za idiotské. Je přece hrozné, když si hlava státu dělá, co chce, a nedbá o právo. Podkopává tak základy státu. Nerespekt k právu je pro mě největší chyba tohoto státu a všichni na to doplácíme.

S heslem „vláda práva“ jste šli do koalice už po volbách v roce 2010, a nic.

Něco se ale přece jen podařilo. Vláda konečně osvobodila státní zastupitelství i policii, takže teď už zasahují do nejvyšších pater. Někdy to sice teatrálně přeženou, ale celkem vzato aspoň už lidi mají dojem, že nikdo není imunní.

Když to podle vás státní zastupitelství teatrálně přehání, znamená to, že byste jim zatnuli tipec, kdybyste byli u vlády?

Ne, žádný tipec. Nejsem ministr spravedlnosti, jde o můj osobní názor. Mně šlo hrozně na nervy, když paní Nagyovou (spolupracovnici, přítelkyni a nynější manželku expremiéra Petra Nečase – pozn. red.) předvedli v okovech, slabou ženu.

Zaměstnanci na Úřadu vlády naopak říkali, že jde o poměrně silnou ženu.

Já vím, ale není to tak, že by přemohla dva policisty. Mám rád policii, která je efektivní, ale nepředvádí se.

Proč nechcete jít s ČSSD? V Německu se pravolevá koalice stává realitou.

U nás to prozatím není možné. Aby mohla být koalice funkční, strany musejí být zhruba stejně veliké. Jakmile se do koalice vydá strana mnohem slabší, zničí ji to. S naší sociální demokracií spojenectví udělat nejde, protože ani nevím, s kým by se tam člověk měl domlouvat, jestli s panem Haškem, Sobotkou, nebo přímo s Milošem Zemanem.

Kdo je tedy váš potenciální koaliční partner? Jenom ODS?

Nikdo. ODS se rozpadá a není nikdo tak silný, s kým bychom mohli udělat vládní koalici. Tudíž se připravujeme, že budeme v opozici.

Zdá se, že se splní váš sen a TOP 09 bude dominantní silou pravice. Není to poněkud hořké vítězství?

Všichni, kdo nejsou na levici, teď trpí. Především se tady objevila strana, jejíž program je naprosto neznámý, ANO 2011. Nevíme, co jsou zač, kromě pana Babiše. Program si protiřečí, částečně je opsaný z jiných programů. Babiš sám udělal úspěšnou cestu od agenta k velkopodnikateli. Nevím, o co mu jde. S ANO se také nedá dělat koalice, snad až po několika letech, až se ta strana osvědčí a budeme vědět, co to je.

O čem Babišův úspěch svědčí?

Demokratické povědomí tu ještě není moc vyvinuté. Děláme stejné chyby jako v Itálii nebo v Německu ve 30. letech, v době hospodářské krize, propadáme hnutím, která jsou určená vůdcem, nikoli programem nebo politikou.

Srovnáváte Babiše s Mussolinim nebo Hitlerem?

S Hitlerem ne, ale s Mussolinim proč ne? Kdyby Benito Mussolini zemřel v roce 1936, platil by za nejúspěšnějšího politika země. Tehdy v Evropě nastoupila všude hnutí, která slibovala, že nebudou jako politické strany a dají zemi do pořádku. Vždycky jsou to stejné populistické slogany, demagogie a postavení na osobě vůdce. Jako teď.

Je Babiš pro demokracii nebezpečný?

To ještě nevíme, uvidíme, prozatím je to zajíc v pytli. Což byla obyčejně kočka a toto smrdí kočičinou.

Předpokládejme, že skončíte v opozici. Povedete stranu celé volební období?

No jistě, dá-li pánbůh i zdraví. V mém věku člověk neví, ale prozatím se cítím bezvadně.

Dovedete si představit Miroslava Kalouska v opozici? Je to exekutivní politik.

Ano, ale nesmíte zapomenout, že je taky břitký polemik. Kdo ho sledoval ve sněmovně, jeho střety s Rathem či Sobotkou, členy Věcí veřejných – ve svých docela vtipných formulacích se v těch bojích vyžíval. Má z toho potěšení. Ovšemže každý radši vládne, než je v opozici, ale patří to k demokracii.

Není načase uvažovat o integraci pravice?

Integrace závisí na lidech. Já ani nevím, kdo tu nešťastnou ODS bude vést v příštím období, s pověřencem novodobého knížete z Hluboké se můžu těžko dohodnout. Navíc je jeden z mnoha omylů české politiky, že ODS byla pravicová. Ve skutečnosti byla jen část, ale velká část jsou duchovní dědicové starých národních socialistů. Z toho pochází jistý antiklerikalismus, silný nacionalismus, nerespekt k právu. Typické je, že počínaje zakladatelem by spousta z nich radši volila Zemana než mě. O pravici mi nevyprávějte, ona u nás vlastně není.

A proč ji nezkusit sjednotit?

Nemá smysl se s těmi spolky dohadovat. Dvě až tři strany nakonec vymizí, musí se to vyčistit přírodní cestou.

Tedy vaše teze je, že ODS musí zahynout a vy jí přeberete voliče?

Jenom část, část půjde úplně jinam. Už dnes vidíte, že voliči ODS tíhnou spíše k ANO, protože populismus mnohem více odpovídá smýšlení ODS než my, kteří jsme konzervativní strana.

Je česká společnost v principu levicová?

Myslím, že ano. Jen se to po komunismu na čas vychýlilo. Roli hrála i zajímavá osobnost Václava Klause, který až v posledních letech ztratil glanc. Tím, jak se angažuje v kampani Jany Bobošíkové, ukazuje, že se už úplně pomátl.

Takže pravice v Česku je už odsouzena k věčné opozici?

Pomalu se to ale může měnit. I u nás přibývá blahobytu, to se za nějaký čas projeví. Jsme pilný a šikovný národ. Když vyjedete z Prahy, vidíte aktivitu, z toho čerpáte naději. V téhle zemi se něco děje. Mladí lidé se vrací ze studií v Anglii, v Americe. Země se mění mnohem lépe a mnohem rychleji než ta pitomá politická scéna v Praze.

Jak dlouho to bude trvat?

Nevíme, jak se bude vyvíjet hospodářství, nevíme, jak blbé vlády budeme mít. To všechno může vývoj zbrzdit.

Hodně lidí si evidentně myslí, že blbá byla právě vaše vláda.

Tak to ne. Stabilizovali jsme zadlužení, máme nízké úroky, nízkou nezaměstnanost. Export roste, situace není špatná. My celou dobu remcáme, jak je zle, ale není to pravda.

Ale to jste přece byli vy, kdo lidi strašil špatnou situací, až přestali utrácet a ekonomika se potopila.

No bohudíky, že přestali utrácet! To bylo jedině rozumné. Nemá smysl vyhazovat peníze, když celková hospodářská situace jde dolů. Podívejte se na německé šrotovné. Možná to pomohlo Škodovce, ale německému hospodářství ne. Celý ten projekt šel naprosto do háje.

Promiňte, ale když strašíte lidi, tak neutrácejí, nemá kdo kupovat výrobky, firmy nevyrábějí a HDP jde dolů. To jste chtěli?

Trvám na tom, že naše politika byla správná. V krizových dobách musíme počkat, až se dosáhne dna, a pak ve správný moment investovat. Když to uděláte ve špatný moment, zkrachujete.

Už je čas utrácet?

Ne utrácet. Rozumně investovat. Rusnokova vláda zvyšuje deficit a k mému zděšení škrtla ve vzdělání, vědě a výzkumu. To je politika rozfofrování peněz. On sice tvrdí, že šetří na Akademii věd, protože zkoumá pitomosti, ale to je nesmysl. Je to stejně krátkodobé myšlení, které je vlastní ODS – smysl má prý jen aplikovaný výzkum, a ne základní. Ale jeden typ výzkumu bez druhého nemá smysl. Stát by neměl vědcům nařizovat, o čem mají vědci bádat. Vědci to vědí lépe. Stát nemá být inženýrem lidských mozků. Další věc je, že ve školách by se měly zvýšit platy. Když se podíváte, co dostává český kantor zaplaceno, je to ostuda.

Kolik by měl mít?

Určitě víc než průměrný plat. Takže přes 25 tisíc korun. Lidi jsou lidi. Představte si základní školu v Dolních Prčicích, kde je poctivý kantor a má zlobivého žáka. Pak přijede otec toho rošťáka v bavoráku a vysměje se učiteli, že nemá ani na pořádné šaty a chce trestat jeho dítě. Učiteli nesmí být opovrhováno.

Jak chcete pomoci firmám?

Chceme, aby se nemusely bát nabírat lidi. To znamená zjednodušit propouštění a tím i přijímání zaměstnanců. Vy řeknete, že nebudou chráněni zaměstnanci. Ale víte, kde před padesáti lety byli nejlépe ochráněni zaměstnanci? Ve Frankově Španělsku! Tam bylo fakticky nemožné někoho propustit.

To byl ale korporativistický stát, což se nás snad netýká…

Korporativistický stát to byl, ale my teď tady máme náznaky jeho jisté inkarnace.