Langšádlová: Neznalost neomlouvá ani příštího ministra

Zastavme se nejprve u zvýšení daně z přidané hodnoty, které pan Babiš považuje za hlavní příčinu nedávné „krize“ prostřednictvím snížení domácí spotřeby. Pokud by se podíval na vývoj daňového inkasa v roce 2012, zjistil by, že k výraznému poklesu spotřeby došlo nikoli u snížené sazby DPH, která se zvyšovala, ale u zboží a služeb v základní sazbě, která se v minulém roce neměnila. Panem Babišem zmiňovaný růst nákupů v zahraničí, hlavně v Německu, tak nelze přisuzovat změnám v DPH, protože lidé v zahraničí kupovali více položky v základní sazbě. Ta se přitom od té německé významně neliší. Za nižšími cenami v zahraničí lze vidět především rozdílnou cenovou politiku obchodníků a rozdílnou výši jejich marží ve srovnání s Německem.

Z údajů o daňových výnosech navíc vyplývá, že změny v DPH měly vliv na snížení spotřeby asi jen z desetiny. Drtivou většinu musíme přisuzovat opatrnostním motivům, růstu nedůvěry ve vývoj domácí ekonomiky i situaci v eurozóně. A že se úspory obyvatelstva skutečně zvýšily, lze vysledovat ze statistik struktury aktiv domácností, včetně vyšších úložek pro zajištění na stáří. Což rozhodně nelze považovat za negativní vývoj. Udržitelný a dlouhodobý růst totiž stojí na investicích z úspor, nikoli na krátkodobém zvyšování spotřeby na dluh. Není pravdou ani věta, že „TOP 09 říkala, že nenavýší daně“. Pokud by pan Babiš zalistoval jejím volebním programem, zjistil by, že se zde slibuje snížení deficitu důchodového pojištění mimo jiné také vyšším zdaněním spotřeby, tedy DPH. A skutečně, díky změnám v DPH se podařilo tento deficit snížit o více než 14 miliard korun jen v roce 2012. Považujeme to stále za lepší řešení než zvyšovat zdanění práce či si tuto částku půjčit, a svalovat tak naše dnešní problémy na budoucí generace. To ostatně odpovídá přístupu ANO 2011, která se dle svého programu chystá zaseknout do veřejných rozpočtů další sekyru v částce vyšší než 100 miliard korun ročně.

Andrej Babiš dále mylně uvádí, že spotřební daně na pohonné hmoty zvyšoval („udělal“) Kalousek, přitom se jednalo o opatření Fischerovy vlády. Ministerstvo financí za působení Miroslava Kalouska provedlo důkladnou analýzu, zda existuje prostor tuto daň snížit. Na základě mezinárodního srovnání a odhadu poptávkových elasticit došla analýza k závěru, že nelze předpokládat tak masivní růst poptávky po naftě a benzinu, který by kompenzoval ztrátu pro veřejné rozpočty při snížení sazeb. Přednost tedy dostala rozpočtová odpovědnost a cíl stabilizace veřejných financí, který se stal hlavním a splněným slibem minulé vlády.

Další nepravdivá tvrzení Andrej Babiš prohlásil v souvislosti s důchody a sociálními transfery. Nečasova vláda důchody nezmrazila, jak mylně uvádí, ale v rámci úsporných kroků dočasně zmírnila jejich valorizaci (navyšování). A to na rozdíl od mnoha jiných evropských zemí, které důchody skutečně zmrazily, nebo dokonce snížily. Ani předchozí vláda, ani Kalousek „nevzali rodičovskou“, jak chybně tvrdí předseda ANO, došlo sice k úpravám příspěvku, nicméně celková vyplacená částka nijak výrazně nepoklesla. Stále platí, že české rodičovské příspěvky jsou jedny z nejštědřejších v Evropě, především z hlediska délky pobírání.