Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Pěkný večer i ode mne. Ano, 39 dní neboli 936 hodin a začnou parlamentní volby. Davide, přepočítáš to ještě na minuty a vteřiny nebo půjdeme hned na téma?
David BOREK, moderátor
--------------------
Pojďme raději hned na téma. Zadlužení státu, schodek rozpočtu, splátky úroků a hrozí Česku dluhová past? Bude nutné osekávat rozpočet? Koho to bude bolet? Jaké jsou recepty politických stran? Takové je téma druhé Ekonomické inventury. Moje kravata má sice šedivou barvu, ale naše debata rozhodně šedivá nebude.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
A kdo se bude kromě nás dvou starat o to, aby debata ve studiu opravdu nebyla šedivá, ale pořádně barvitá, tady jsou naši hosté.
redaktorka
--------------------
Jan Mládek, svou kariéru začal jako odborný pracovník v Prognostickém ústavu v Praze. A vypracoval se až na prvního náměstka ministra financí. Pak usedl do Poslanecké sněmovny a krátce se objevil i v resortu zemědělství. Teď platí za nesmlouvavého a rázného ekonomického experta ČSSD.
Martin Kocourek, od roku 1992 byl poradcem tehdejšího premiéra Klause. Dvě volební období strávil i v Poslanecké sněmovně. Od roku 2006 je v čele dozorčí rady ČEZ a radí ODS v ekonomických otázkách.
Jiří Dolejš, přes Ústav prognózování se dostal až do čela pražské rady KSČM. Stál i v užším vedení komunistické strany. Byl jejím místopředsedou. Z funkce se po deseti letech stáhl po obvinění, že byl ochotný za milionový úplatek změnit loterijní zákon.
Miroslav Kalousek, přes ministerstvo obrany se stává šéfem státní kasy. Mezi lety 2003 a 2006 byl předsedou KDU-ČSL. Po zvolení Cyrila Svobody do čela strany se později od KDU-ČSL trhá. Zakládá novou stranu TOP 09 a vzápětí se stává jejím prvním místopředsedou.
A politickou diskusi doplní panel expertů, konkrétně Miroslav Křížek, podnikatel v oblasti jazykových a překladatelských služeb, zakladatel Jazykového institutu v Praze. Věrný zůstal i domovské Vysoké škole ekonomické. Skoro pět let už na ní vyučuje a zároveň sedí i v čele Institutu rozvoje podnikání.
Ondřej Jonáš, přes vyhlášené americké univerzity zamířil do banky Goldman Sachs. Ameriku později vyměnil za Britské ostrovy a působil jako investiční bankéř a finanční stratég v Salomon Brothers. Ve finančním poradenství a investičním bankovnictví se pohybuje dodnes.
redaktorka
--------------------
Ještě nikdy předtím se o dluzích před volbami tolik nemluvilo. Ještě nikdy předtím státní dluh nepřesáhl jeden bilion. Jen během loňska nabobtnal o 180 miliard korun. Než skončí tahle reportáž, zvětší se útrata budoucích generací o víc než 618 tisíc korun. Kde se dluhy vzaly a kdo za ně může, to je otázka, u které končí mnoho politických debat. A politici házejí vinu jeden na druhého.
Jiří PAROUBEK, předseda strany /ČSSD/ /ukázka z pořadu OVM z 11. 4. 2010/
--------------------
Devastaci veřejných financí tak za minulý rok, pane místopředsedo, to byl výsledek vašeho vládnutí, 286 miliard korun schodku.
Petr NEČAS, volební lídr strany /ODS/ /ukázka z pořadu OVM z 11. 4. 2010/
--------------------
Vy jste, pane Paroubku, pod vaším vedením jako premiéra, vy jste v době, kdy byl 6% ekonomický růst v roce 2006 vytvořil téměř 100 miliardový deficit. To není chyba, to je ekonomický zločin neuvěřitelného ražení, kterého vy jste se dopustili.
Jiří PAROUBEK, předseda strany /ČSSD/ /ukázka z pořadu OVM z 11. 4. 2010/
--------------------
Pane předsedo, nelžete, nelžete. Z 1178 miliard korun jste vytvořili téměř miliardu, jste vytvořili téměř 1 bilion 1 tisíc miliard vy. Vy vysvětlíte, vy vysvětlujte.
Petr NEČAS, volební lídr strany /ODS/ /ukázka z pořadu OVM z 11. 4. 2010/
--------------------
A toto je skutečnost, která jednoznačně ukazuje, že sociální demokracie je producent gigantického veřejného schodku. To, že v roce 2009 narostl veřejný dluh je způsobeno primárně ekonomickou krizí. Jak vysvětlíte české veřejnosti, že v době 6% ekonomického růstu jste měl 100 miliardový deficit? Ano, v době 4% ekonomického poklesu v loňském roce bylo 160 miliard.
redaktorka
--------------------
Rádoby vtipné a mediálně chytlavé osočování ve stylu kašpárek a večerníček končící vzájemným překřikováním jistě k rozřešení této vážné otázky příliš nepomůže.
Petr NEČAS, volební lídr strany /ODS/ /ukázka z pořadu OVM z 11. 4. 2010/
--------------------
Okamžitě se projevily v pozitivním ratingu.
Jiří PAROUBEK, předseda strany /ČSSD/ /ukázka z pořadu OVM z 11. 4. 2010/
--------------------
Vy nejste ekonom. Já se na vás nezlobím. Ale ty ratingy, ty se měnily jinak.
Petr NEČAS, volební lídr strany /ODS/ /ukázka z pořadu OVM z 11. 4. 2010/
--------------------
Pane předsedo, dovolte, abych vás trošku edukoval v té ekonomické.
Jiří PAROUBEK, předseda strany /ČSSD/ /ukázka z pořadu OVM z 11. 4. 2010/
--------------------
Ne nepotřebujete mě edukovat.
redaktorka
--------------------
Máme hodinu, pokusme se tedy dnes tuto část vynechat. Vykřičník je totiž za slovem budoucnost. Berme proto současný stav jako fakt. A ptejme se hlavně na to, co je možné realisticky s veřejnými financemi rychle udělat.
David BOREK, moderátor
--------------------
Ano, to je poselství reportáže, která právě skončila. Minulost nechme za námi, ať už je hořká nebo sladká, pokusme být v současnosti a samozřejmě budoucnosti, budoucích receptech politických stran. Teď už tedy mí hosté. Jen připomínám základní klíč pro jejich pozvání. Jsou to představitelé čtyř stran, které momentálně si vedou nejlépe v průzkumech preferencí, pánové, hezký večer. Pojďme odstartovat naši debatu možná trochu metodologicky. Jak hodně a jak vysoko ve vašich prioritách si právě téma schodku státního rozpočtu a státního dluhu ceníte, pane Kalousku. Je to třeba pro vás, když budu parafrázovat název vaší strany, součástí TOP 03 vašich témat?
Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda strany /TOP 09/
--------------------
Je to jeden z hlavních důvodů, proč TOP 09 jako strana vznikla vedle nekompromisní vlády práva a několika dalších priorit. Já nechci zneužívat prezentaci programu, ale ano.
David BOREK, moderátor
--------------------
V té trojce silné to je.
Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda strany /TOP 09/
--------------------
Zcela jistě.
David BOREK, moderátor
--------------------
Jak je to u ČSSD?
Jan MLÁDEK, ekonomický expert strany /ČSSD/
--------------------
Když mluvíte o trojce, tak samozřejmě ano. Pro ČSSD je důležitý hospodářský růst, nezaměstnanost, ale také stav veřejných financí.
David BOREK, moderátor
--------------------
Pardon, je to v tom pořadí, ve kterém jsem to zmínil?
Jan MLÁDEK, ekonomický expert strany /ČSSD/
--------------------
Já myslím, že ano, protože oddlužit, to uměl i komunistický diktátor v Rumunsku Nicolaj Causescau, který v roce 1985 řekl, že se oddluží. Oddlužilo se, ale stálo to i lidské životy, protože se nedovážely léky. Takže soustředit se v ekonomické politice na jeden cíl, to umí každý hlupák, ale sledovat několik cílů najednou, je daleko těžší.
David BOREK, moderátor
--------------------
Trochu jste teď porušil onen úzus, že nebudeme mluvit o minulosti, ale předpokládám, že Nicolai Causescau nesouvisí s diskursem současné.
Jan MLÁDEK, ekonomický expert strany /ČSSD/
--------------------
Ale to bylo úplně něco jiného, než co jste ukazovali jako pány předsedy.
David BOREK, moderátor
--------------------
Jak je to u vás, v KSČM, pane Dolejši?
Jiří DOLEJŠ, poslanec /KSČM/
--------------------
Akce na sociální cíle nesmí být v rozporu s ekonomickou realitou. Takže pro nás to spolu souvisí, a domníváme se, že ekonomika může fungovat i pro člověka, aby se v něm lidem dalo žít slušně.
David BOREK, moderátor
--------------------
Dobře, pokud je možné takto to matematizovat, tak je to opravdu někde mezi třemi hlavními tématy, která vaše strana považuje za nejvýznamnější?
Jiří DOLEJŠ, poslanec /KSČM/
--------------------
Rozhodně. Nakonec vždycky skončí u toho placení.
David BOREK, moderátor
--------------------
ODS?
Martin KOCOUREK, ekonomický expert strany /ODS/
--------------------
Tak ODS vždy byla vlajkovou lodí a nezadlužená budoucnost, zdravé veřejné finance a pro nás to téma se stalo ještě větší prioritou, když jsme si uvědomili, v jaké situaci jsme, ale zejména, co nám do budoucnosti hrozí, to je ona dluhová past.
David BOREK, moderátor
--------------------
A ona posloupnost, kterou zmiňoval zástupce ČSSD, tedy ano, likvidace dluhů, ale možná až na třetím místě po hospodářském růstu a tuším nezaměstnanosti.
Martin KOCOUREK, ekonomický expert strany /ODS/
--------------------
U nás je to přesně naopak. U nás my máme strategický plán, jak vyrovnat veřejné finance do budoucna. Nicméně zároveň udržíme také další dvě priority, což je ekonomický růst a zároveň udržení životní úrovně.
Jan MLÁDEK, ekonomický expert strany /ČSSD/
--------------------
A je tam ještě jedna věc, já bych možná nemluvil ani tak udržitelnosti veřejných financí jako o širším cíli zavedení eura v roce 2015 a 2016 a do toho implicitně spadá třeba i dát do pořádku veřejné finance.
Martin KOCOUREK, ekonomický expert strany /ODS/
--------------------
V tom se budeme lišit, protože u nás je to přesně opačně, nejdříve ozdravit veřejné finance, a potom je na řadě euro.
Jan MLÁDEK, ekonomický expert strany /ČSSD/
--------------------
Ale já jsem rád, že už jste aspoň pro to euro, pane kolego.
Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda strany /TOP 09/
--------------------
Já myslím, že přestože jsme pravděpodobně všichni pro euro, tak ty veřejné finance chceme dát do pořádku především kvůli sobě, nikoliv proto, že to po nás chce Brusel.
David BOREK, moderátor
--------------------
Tak hlas politiků jste alespoň částečně slyšeli. Co hlas lidu, Danielo?
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Skoro 70 % Čechů hodnotí současnou ekonomickou situaci špatně. Alespoň to vyplývá ze zprávy centra pro výzkum veřejného mínění, která byla zveřejněna na konci února. Pesimismus lidí roste a veřejné finance jsou samozřejmě klíčovou součástí velké skládanky zvané česká ekonomika. My jsme vyrazili do Krnova a okolí, a také tamní malý vzorek naznačuje, nakolik jsou lidé hospodařením státu frustrovaní.
Růžena GALVASOVÁ, důchodkyně
--------------------
Takoví ti pohlaváři by si měli opravdu snížit ty platy a ne jen tady na nás na důchodcích. My počítáme každou korunu. Jinak já nevím, já bych to všechno vyházela, vyházela bych to tam odsud všechno, ať jdou taky zkusit za ty koruny dělat jako my. Banda.
Zdeněk KRMÁŠEK, Technické služby, Krnov
--------------------
Je třeba, aby na tom zapracovali jiní, ne my. Jestli by se ty daně nějak moc zvyšovaly, tak by to nebylo moc dobré, ale pokud by to bylo jiným způsobem, tak byl bych ochotný s tím něco dělat.
Miroslav CESNEK, živnostník
--------------------
Že se stále zvyšuje dluh, mě trápí hodně. Z toho důvodu, že se vyplácí zbytečně sociální dávky těm sociálně slabším a lidem, kteří si to vůbec nezaslouží, kteří by mohli pracovat a nechce se jim a stát jim dává takové peníze. Malí soukromníci musíme na ty prachy třeba dělat já nevím měsíc a nedostaneme tolik peněz, co on.
Jaroslav BŘENEK, zemědělec
--------------------
Prostě je to lidově jak se řekne, nechci být sprostý, ale bordel. Takže určitě ta politika toho státu se musí změnit.
Martin MRÁZEK, obyvatel Brantic
--------------------
My na důchod už mít nebudeme, ani se nedožijeme, a když to budou platit, tak budou.
redaktorka
--------------------
A nevadí vám, že ty děti a ty vnoučata to budou.
Martin MRÁZEK, obyvatel Brantic
--------------------
Tak vadí mi to, ale já už tady nebudu.
Miroslav DUDA, důchodce
--------------------
Ať se naučí hospodařit pořádně.
Martin SYNEK, obyvatel Zátoru
--------------------
Já mám pocit, že státní úředníci a vůbec celý aparát nemá žádnou zodpovědnost. Tady nemá nikdo za nic zodpovědnost. Protože si každý umyje ruce. Já jsem byl jen v tom volebním období a co bylo přede mnou, ti to udělali špatně a teď já to dělám dobře a pak zase ti, co po nich naskočí do parlamentu a do Senátu, řeknou, že zase ti před nima to udělali špatně, a tak je to pořád dokola. To je marné. Marný boj.
David BOREK, moderátor
--------------------
Tak jsme slyšeli hlas lidu. Doufejme, že následující minuty nebudou marným bojem se od politiků dozvědět reakci na hlas lidu. Samozřejmě žádnou statistickou sociologickou vypovídající hodnotu to příliš nemá, ale snažili jsme se oslovit občany města, které evidentně není ekonomickým centrem této země, tedy Krnov. Pánové, tak slyšeli jsme názor některých oslovených lidí. Mě tam zaujala jedna věta: Je třeba, aby na tom zapracovali jiní, ne my. Pane Mládku, je součástí oné priority ČSSD k vyrovnání nebo ke stabilizaci státního rozpočtu i to, že to bude bolet opravdu všechny? Je nutné, aby to bolelo všechny?
Jan MLÁDEK, ekonomický expert strany /ČSSD/
--------------------
Já bych jenom chtěl uvést některá statistická čísla, protože ve veřejném prostoru českém koluje mnoho neuvěřitelných desinformací. Státní dluh České republiky za rok 2009 bude pravděpodobně 30,4 % HDP, což je číslo, které ministerstvo financí poslalo do Bruselu a které bude takzvaně notifikováno nebo mírně upraveno. Dluh na konci roku 2010, když všechno půjde docela špatně, jak se předpokládá, bude 39 %, čili v této chvíli je nepříjemný, že je tady růst toho deficitu. Já z toho nemám žádnou radost. Ten růst je způsobený částečně hospodářskou krizí, ale částečně je také daňovým populismem předchozí vlády, protože, kdyby nesnižovaly daně, tak ten deficit byl o 80 miliard menší, a ten problém by nebyl na úrovni 39 %, ale pravděpodobně někde na úrovni 36 %.
David BOREK, moderátor
--------------------
Ano, tak ale to jste zase unikl do minulosti. K té současnosti a budoucnosti. Jak budete k voličům mluvit.
Jan MLÁDEK, ekonomický expert strany /ČSSD/
--------------------
Ne, prosím pěkně, pane redaktore, já mluvím i o konci roku 2010, což je budoucnost.
David BOREK, moderátor
--------------------
Ale pojďme k tomu, na co jsem se ptal. Tedy nutnost vysvětlit voličům, pokud to platí ta premisa, že srovnání státního rozpočtu bude bolet možná všechny, včetně lidí, kteří si myslí, že se to dá řešit jinak.
Jan MLÁDEK, ekonomický expert strany /ČSSD/
--------------------
Ano, srovnání to, co potřebujeme. My potřebujeme dosáhnout toho, aby ten deficit spadnul z těch 5,9 % v roce 2009 někam ke třem procentům v roce 2013 a my říkáme, že to bude bolet na obou dvou stranách, že je třeba zvýšit některé daně a že je třeba zvýšit některé výdaje. Samozřejmě, největší prostor vidíme v předražených veřejných zakázkách. Ale předpokládám, že tady bude prostor pro to vysvětlení. Čili ano, já bych chtěl říci.
David BOREK, moderátor
--------------------
A bude to opravdu bolet všechny, protože zvýšení daní?
Jan MLÁDEK, ekonomický expert strany /ČSSD/
--------------------
Ne, ne, to co vidí sociální demokracie jako svoji naprosto klíčovou věc, my jsme za udržení takzvané sociální soudržnosti. To znamená, aby to mohlo fungovat v této společnosti, tak to nesmí být na úkor střední třídy, nesmí to být na úkor chudších, jak nám předkládá naše konkurence. Protože musí to skutečně nést ty náklady celá společnost. A pokud tomu tak nebude, tak bude v této společnosti špatná nálada.
David BOREK, moderátor
--------------------
Ale rozumím tomu správně, že když náklady má nést celá společnost, tak jste teď schopen veřejně říci, že to bude bolet svým způsobem i nízkopříjmovou část obyvatelstva?
Jan MLÁDEK, ekonomický expert strany /ČSSD/
--------------------
Samozřejmě, jestliže říkáme, že bude zvýšena daň z lihovin, tak to samozřejmě bude bolet všechny, kteří pijí lihoviny včetně těch chudých jako.
Martin KOCOUREK, ekonomický expert strany /ODS/
--------------------
Tak já bych chtěl říci, že to bude bolet úplně všechny, pokud neuděláme nyní nic a pokud budeme věřit těm slibům, které se zde dávají od rána do včera, že dáme všem všechno, protože jakmile spadneme do dluhové pasti, příklad Řecka je toho příkladem, tak prostě to odnesou úplně všichni.
David BOREK, moderátor
--------------------
Dobře, ale naznačujete tedy, že když to začnete vy řešit po volbách po svém, tak to nebude bolet všechny?
Martin KOCOUREK, ekonomický expert strany /ODS/
--------------------
Já bych chtěl v první řadě říci, že naše opatření budou bolet ty, kteří plýtvají a zneužívají veřejnými prostředky. Tam se zaměříme jako první.
David BOREK, moderátor
--------------------
Ale není to pravdu příliš optimistický scénář? Není to tak, že srovnání veřejných financí znamená, že ta bolest, úspory, škrtání, omezování, se bude týkat daleko širšího spektra lidí, než jsou nemakačenkové, o kterých evidentně jste mluvil?
Martin KOCOUREK, ekonomický expert strany /ODS/
--------------------
To je jedna stránka věci, to jsou ti, co to zneužívají, ale potom jsou také ti, co plýtvají státními penězi a ty nám také velmi chybí. Myslím si, že spousta těch opatření tam směřuje. Tam je potřeba se zaměřit v první fázi a samozřejmě, co je potřeba je naprosto nastolit rozpočtovou disciplinu a dát našim veřejným financím nějakou strategii, nějaký cíl a tím se prostě do budoucna řídit, to je náš největší nedostatek.
Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda strany /TOP 09/
--------------------
Víte, bez ohledu na to, zda je či není ekonomická krize, tak české veřejné rozpočty jsou nemocné něčím, které nazýváme strukturální deficit. To znamená, tím, že výdaje, které jsou ze zákona povinné, jsou nastaveny tak, že generují deficit přesto, že je hospodářský růst. Není až takový problém, když je deficit v době krize, to může být dokonce žádoucí. Problém je, že ani v době hospodářského růstu nejsme schopni sestavit vyrovnané rozpočty. Je to stejné, akorát přirovnávám na rodinném rozpočtu. Je to stejné jako když rodina, jejíž čistý měsíční příjem je, řekněme, 40 tisíc měsíčně, pokud se zaváže k tomu, že každý měsíc zaplatí složenky a dlouhodobé platby ve výši 20 až 25 tisíc měsíčně, tak za těch zbývajících 15 se nají, obleče, dopraví se do zaměstnání. Jestli se ale zaváže k tomu, že platí každý měsíc 36 tisíc na těch složenkách, tak za ty 4 tisíce se nenají, neobleče, nedopraví se do zaměstnání. Na to si musí půjčovat, po tu dobu, než přijde exekutor a oni tvrdě doplatí na ten krátkodobý blahobyt na dluh. A přesně ve stejném problému jsou české veřejné rozpočty. Jinými slovy, vrátit je někam ty složenky, ty ze zákona povinné, každoměsíční a každoroční výdaje co nejblíž zhruba k 50 % příjmů, abychom si nemuseli půjčovat na ten zbytek a abychom již při velmi mírném růstu zhruba 2% si nemuseli půjčovat na svůj běžný provoz.
David BOREK, moderátor
--------------------
Co říkáte na to psychologické vyznění reportáže, myslím ona anketa z Krnova, kde byla cítit chvílemi z zloba, zloba proti politikům, možná trochu paušální, ale přece jen berete to, jak se říká, vnímáte to jak problém?
Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda strany /TOP 09/
--------------------
Já myslím, že to není možné nevnímat. To znamená, šetří-li se, musí se šetřit i u politiků, to znamená, snižují-li se výdaje, musí se snižovat i odměny politikům, popřípadě příspěvky politickým stranám. Ne že by to ten rozpočet zachránilo, ale má to svůj hluboký symbolickým význam.
Jan MLÁDEK, ekonomický expert strany /ČSSD/
--------------------
A zrušíte rovnou daň, pane místopředsedo?
Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda strany /TOP 09/
--------------------
Já jsem vám také neskákal do řeči a žádnou rovnou daň nemáme, pane, až na vás přijde, řada, tak mluvte. Ale znovu říkám, to co je klíčové, je, abychom si nemuseli půjčovat na svůj běžný provoz. Abychom si mohli půjčit někdy na výjimečnou situaci, ale ne na běžný provoz.
David BOREK, moderátor
--------------------
Dejme slovo KSČM. Stejná otázka, nepopulární věc se jménem srovnání veřejných financí, nepochybně bude někoho bolet, bude bolet všechny. Jste schopni říci i voličům z těch skupin, které volí třeba i vás, že možná i oni budou postiženi, anebo to takto vlastně býti nemusí?
Jiří DOLEJŠ, poslanec /KSČM/
--------------------
Když poslouchám sliby jak drakonická opatření budou dopadat na každého, zejména od pana Kalouska, tak si musím říct, že asi opravdu příliš nevnímá, jak žijí obyčejní lidé. Protože ti už dneska trpí tím, že je vysoká nezaměstnanost, že se nevalorizují důchody, že rostou náklady na bydlení, čili tím trpí už dneska.
David BOREK, moderátor
--------------------
Ale nepochybně zatím roste stále zadlužení státu, kdyby se to mělo zpomalit.
Jiří DOLEJŠ, poslanec /KSČM/
--------------------
Ti, kteří rozfofrovali rozpočtové peníze, ti se mají zatím dobře stále.
David BOREK, moderátor
--------------------
Zůstaňme u budoucnosti, pane Dolejší. Když se tedy má kromě těch břemen v podobě vysoké nezaměstnanosti a dalších věcí přidat ještě další břemeno v podobě srovnávání státního dluhu, bude to tedy bolet i potenciální voliče KSČM?
Jiří DOLEJŠ, poslanec /KSČM/
--------------------
Já se k tomu dostanu, protože si myslím, že ta bankrotářská rétorika trošku jaksi mi naznačuje, že řešení je jen jedno, a to škrtat, škrtat, škrtat a to na každém. Ale ono to není pravda. Ty řešení v principu jsou tři. Jednak je to efektivnější struktura státního rozpočtu jak na příjmové tak na výdajové stránce, to za prvé. Za druhé podpora růstu, z domácí scény co pro to můžeme udělat, oživuje růst ve světě, takže je otázka, jestli bude růst 2% nebo 4% z vyššího růstu samozřejmě se budou platit vyšší daně a když k tomu přidáme i přiměřené daňové novely, přiměřenou progresi, tak si myslím, že tady se také zhojíme a neměli bychom zapomenout na Evropskou unii, které jsme členem. Pardon, jenom dokončím jednu větu. My jsme na období 2007 až 2013 dostali 800 miliard. Za první tři roky jsme vyčerpali pouhých 100 miliard. Z toho mi vyplývá, že když budeme schopni čerpat, což jsme zatím příliš schopni nebyli, tak budeme daleko výrazněji čistým příjemcem těchto peněz a i ty peníze mohou pomoci sanovat veřejné finance.
David BOREK, moderátor
--------------------
Ale z toho, pane Dolejši, co říkáte, tak to na mě působí dojmem, že jako volič KSČM od vás teď získával neprůstřelné ujištění, že ani po volbách ani nikdy v příštích měsících mu nehrozí újma na jeho životní úrovni? Tak to opravdu je?
Jiří DOLEJŠ, poslanec /KSČM/
--------------------
Ano, já chci přesně toto říci, že ti nejchudší už nemají kam couvnout. A tudíž mají od nás ujištění, že na jejich úkor to být prostě nemůže. Chudý člověk se nemůže vystěhovat z bytu pod most, nezaměstnaný nemá z čeho platit své závazky, člověk, který má minimální mzdu dneska 8 tisíc a nedejbože má dítě, tak z toho samozřejmě nemůže žít. Vůči těmto lidem se nemůžeme hojit?
David BOREK, moderátor
--------------------
Dejme slovo Martinu Kocourkovi z ODS. Stejně nečeká voliče ODS i po případných i třeba vyhraných volbách v režii občanských demokratů překvapení, že tam je ještě něco bolestivého? Jejich strana chystá pro ně?
Martin KOCOUREK, ekonomický expert strany /ODS/
--------------------
No, tak určitě to bude bolestivé pro ty běžné výdaje, které musíme též zredukovat, to znamená, změnit programy státu a které se týkají ostatních běžných výdajů, ne těch povinných. Nicméně já myslím, že pan Dolejš straší nějakými drastickými dopady. Já bych chtěl říci, že všichni ti, kteří jsou aktivní, všichni ti, kteří se snaží svou situaci řešit, těm se nestane vůbec nic. Naopak já mám pocit, že díky tomu, že ty dávky můžeme zracionalizovat, se jim ještě mohou zvednout. O kom my mluvíme, jsou ti, kteří se jen vezou, ti kteří zneužívají systému.
Jiří DOLEJŠ, poslanec /KSČM/
--------------------
To myslíte těch 10 % nezaměstnaných? Je jich kolik? Vy děláte, jako kdyby to byl hlavní problém této ekonomiky, ale většina lidí tu práci opravdu nemůže najít?
David BOREK, moderátor
--------------------
Prosím ještě pana Mládka z ČSSD. Na co jsem se ptal. Je teď přístup ČSSD, možná přístup jiných stran, ale ptám se samozřejmě vás, férový v tom smyslu, že říkáte voličům plnou pravdu o tom, jak bolestivé bude řešení státních dluhů?
Jan MLÁDEK, ekonomický expert strany /ČSSD/
--------------------
Ale my říkáme, samozřejmě, že plnou pravdu. Musím odmítnout jedno. Vy jste tady zakázal jít do minulosti, ale samozřejmě to je výhodný tady pro voliče ODS, kteří ty nejbohatší dostali nadílku díky jejich daňové reformě, kdy nejméně platí ti, co mají příjmy z kapitálu, protože ti platí skutečně 15 %, příjemci jsou na tom nejhůř a někde mezi tím jsou OSVČ. Takzvaná rovná daň skutečně není rovná. Je tam mnoho špatného a oni neřekli, že s tím něco udělají.
David BOREK, moderátor
--------------------
Dobře, ale to jsme si řekli jasně na začátku, že toto rozebírat nebudeme, minulost.
Jan MLÁDEK, ekonomický expert strany /ČSSD/
--------------------
Ale tahle minulost má zásadní souvislost i s budoucností, protože sociální demokracie jasně řekla, že pro ty nejbohatší bude progresivní daň jako výraz elementární spravedlnosti ve společnosti.
David BOREK, moderátor
--------------------
A já se ptám na to, jestli i volič ČSSD od vás teď může získat férové ujištění, že nic bolestivého pro něj se nechystá.
Jan MLÁDEK, ekonomický expert strany /ČSSD/
--------------------
Já jsem, pane redaktore, říkal, že sociální demokracie se samozřejmě bude snažit pro to, aby lidé práce příliš na tom netrpěli, ale že nebudou trpět vůbec, to se slíbit neodvažuje. Už jsem říkal, že minimálně ti co pijí tvrdý alkohol samozřejmě budou platit vyšší daně, to je i v našem programu.
David BOREK, moderátor
--------------------
Nechme na toto kolo naší debaty zareagovat odborníky. Danielo, máš slovo samozřejmě spolu se svými hosty.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, já jsem ráda, že můžu v našem vysílání, ve vysílání ekonomické inventury přivítat naše dva experty, které jsme si dnes pozvali. Ještě jednou Miroslav Křížek, pěkný večer a vítám také Ondřeje Jonáše, i vám pěkný večer. Pánové, slyšeli jsme celou šálu názorů o tom, zda napravit současné veřejné finance bude bolestné nebo nebude bolestné. Rozřešte to, jaký je váš názor?
Ondřej JONÁŠ, investiční bankéř
--------------------
Já bych v prvé řadě řekl, že vítám vlastně otevřené přiznání, že veřejné finance jsou důležité. To myslím, že vlastně všichni čtyři narovno řekli. Je zajímavé poslouchat názory a vlastně takové to přetahování. Ale je třeba také na rovinu říct, že se to děje v situaci, kdy zde neexistuje profesionální, nezávislý názor, který by vlastně pomohl voličům orientovat se v dopadu na státní rozpočet konkrétních nápadů nebo konkrétních programů. A to si myslím, že je velká chyba. To je jedna chyba, kterou udělalo Řecko a Česká republika sestavuje svůj rozpočet velice podobným způsobem, jako to dělalo Řecko. Mezinárodní měnový fond i Evropská unie Řecku nařídily, že musí zřídit úřad pro rozpočet tak, aby právě i tyto debaty byly strukturovanější, tak aby efektivnost a dopad konkrétních programů na rozpočet nebylo možné zpolitizovat a vlastně vést diskusi máváním rukou, kdy je velice obtížné chytit se i toho. Protože není deficit jako deficit, nejsou výdaje, některé jsou efektivní, někdy je správné se zadlužit a někdy to není správné. Já celkem shledávám mnoho sympatických názorů mezi těmi, které jsme slyšeli.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
A které to jsou, buďte otevřený.
Ondřej JONÁŠ, investiční bankéř
--------------------
Ale chybí mi, tak zdanění alkoholu, myslím, s tím nelze polemizovat, v té rovině obecných principů tak jak je formulují pánové napravo spektra jak pan Kalousek, tak jeho kolega z ODS. V tom shledávám mnoho bližšího. Osobně považuji za nevkusné, že vůbec v této debatě sedí komunistická strana, tak jako bych shledal za nevkusný, kdyby tam seděli nacisti, ale to je můj osobní problém.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale my jsme šli podle klíče, který opravdu preferuje komunisty coby čtvrté vítěze voleb.
Ondřej JONÁŠ, investiční bankéř
--------------------
To je věc, kterou shledávám velice obtížně stravitelnou.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme teď zpátky k tomu tématu zásadnímu. Jak vám se zdá dosavadní debata, která se vyvíjí, bolestivá reforma veřejných financí ano, ne, koho by to případně postihlo úplně nejvíc?
Miroslav KŘÍŽEK, ředitel, Institut rozvoje podnikání při VŠE v Praze
--------------------
Tak já na začátek bych velmi se vyhradil proti tomu, že ta debata by podle mého názoru měla být vyvážená, je jednoznačně dobře, že komunisté mají možnost říct svůj názor, byť třeba osobně s nima absolutně nesouhlasím, ale je dobře, to k té demokracii koneckonců patří. Nicméně s celou řadou věcí, které tady řekl jak kolega, tak někteří političtí představitelé ve studiu mi nezbývá než souhlasit. Kolega tady naznačil cosi jako nějakého arbitra, rozpočtového arbitra, nebo nějaký legislativní rámec na sestavování toho rozpočtu. A vůbec nějaké rozpočtové kázně politiky a tak dále, to je něco, co má velký smysl. Něco v čem Česká republika má značný, a teď to řeknu nadneseně, deficit. Něco, co nám velmi pomůže ukrotit naše veřejné finance do budoucna a pojďme diskutovat o tom, jak by to mělo vypadat, za jakých podmínek to schválit a které přesně úlohy by to mělo splňovat takový arbitr rozpočtový. V té debatě také zaznělo nebo padla otázka, jestli ta opatření na konsolidování českých veřejných financí budou bolet. Samozřejmě, že budou bolet, budou nás ale bolet úplně stejně jako některé další národy, které musí a nejen v Evropě konsolidovat svoje veřejné finance.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
A máte pocit, že by postihli určitou skupinu daleko více? Mohl byste to rozčlenit, nebo máte pocit, že můžou dopadnout tyto změny systému veřejných financí na všechny?
Martin KŘÍŽEK, ředitel, Institut rozvoje podnikání při VŠE v Praze
--------------------
Tak já se tady nechci podle mého názoru neexistuje způsob že by nedopadly na všechny. Jistě na všechny dopadnou. Otázka míry, na které skupiny dopadnou více či méně, jakým způsobem dojde k tomu přerozdělení, to už je otázka nějaké politické debaty a tam já bych se jako nezávislý ekonom nerad pouštěl. Ale znovu říkám, opakuji, tak opatření nás budou bolet stejně jako Brity, jako Němce, jako Francouze. Nedejbože, ale aby nás bolely stejně jako Maďary nebo Řeky.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Pánové, prozatím děkuju, pojďme se posunout dál.
David BOREK, moderátor
--------------------
Otázka deficitu, schodku rozpočtu už za několik měsíců bude mít zcela konkrétní podobu při sestavování rozpočtu na rok 2011.
Hana VORLÍČKOVÁ, redaktorka
--------------------
Konec roku 2009 a poslanci schvalují schodek státního rozpočtu na letošní rok. Neměl by překročit 163 miliard korun. První čtvrtletí 2010 a nejhorší výsledek v bilanci rozpočtu za posledních 10 let. Stát stačil utratit téměř o 46 miliard korun víc, než mu do státní kasy přiteklo. Loni se přitom deficit rozpočtu za první tři měsíce vyšplhal na 2,3 miliardy korun.
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Určitý problém je s přímýma daněma, ale a to zdůrazňuji, tam budeme chytřejší až budou podávat daňová přiznání subjekty, které mají daňové poradce, protože podle výsledků daňových přiznání, někdy v červencových číslech poznáme, jak jsme na tom s plněním daně z příjmu právnických osob.
Hana VORLÍČKOVÁ, redaktorka
--------------------
Šance na vyšší daňové příjmy tu přitom je. Například tuzemské banky měly i v době krize miliardové zisky. A úspěšný byl i elektrárenský gigant ČEZ.
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Co se jeví jako problém, je pojistné. Pojistné určitě tam bude nějaký propad, protože to souvisí s nezaměstnaností, ale i s poklesem mezd.
Hana VORLÍČKOVÁ, redaktorka
--------------------
Politické strany ale tvrdí, že mají na zvýšení příjmů do státní kasy recept. Například ČSSD chce zavést progresivní zdanění. Příjmy nad 100 tisíc měsíčně by se danily 38 %, ale nejde jen o příjmy, musíme víc šetřit, tvrdí ekonomové, jinak se do plánovaného schodku nevejdeme. Některým politikům se ale do snižování výdajů nechce. Už koncem roku ustoupili tlaku zemědělců nebo státních zaměstnanců a oproti původním plánům ministerstva financí jim poslaly miliardy navíc. Nejnovějším důkazem většího utrácení je i veto Senátu k novele zákona o nemocenském pojištění. Návrh má zvýšit mateřskou na úroveň loňského roku. Jeho součástí je také opětovné proplácení ošetřovného v prvních třech dnech nemoci.
Michaela ŠOJDROVÁ, místopředsedkyně strany /KDU-ČSL/
--------------------
Je důležitá ta jistota, kterou ty rodiče budou mít, že i když bude krizová situace, tak prostě stát se nedotkne peněz na mateřskou dovolenou.
Petr GANDALOVIČ, místopředseda strany
--------------------
Budeme hlasovat vždycky proti těm návrhům, které způsobují zvýšení zadlužení České republiky.
Hana VORLÍČKOVÁ, redaktorka
--------------------
A je tu i další aktuální zátěž pro státní rozpočet - zdanění zaměstnaneckých benefitů. I ty se vrátí na loňskou úroveň. Zaměstnavatelé tak budou platit daň jen ze zvýhodněné ceny. Hana Vorlíčková, Česká televize.
David BOREK, moderátor
--------------------
Tolik tedy obrysy českých veřejných financí pro letošní rok, které nepochybně předurčí obrysy toho následujícího rozpočtu. Mimochodem aktuální zpráva, ministr financí Eduard Janota odmítá sestavit na příští rok státní rozpočet, který by vedl k vyššímu deficitu veřejných financí než 4,8 % hrubého domácího produktu. Pánové, pojďme odhalit, pokud jen můžete, před diváky, jak byste viděli vy schodek rozpočtu na příští rok? Připomínáme, že letos je sestaven se schodkem přes 162 miliard, pane Kalousku.
Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda strany /TOP 09/
--------------------
Já bych jeden z velmi mála, kteří si přáli ještě jeden Janotův balíček před těmito volbami, protože je zřejmé, že jakákoliv vláda, která se ujme vlády po volbách v roce 2010, už nestihne projednat nezbytné změny rozpočtové legislativy tak, aby dominantně ovládly už rozpočet roku 2011.
David BOREK, moderátor
--------------------
Číslo, jaké číslo by měl mít deficit?
Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda strany /TOP 09/
--------------------
Samozřejmě co nejnižší, ale protože se nestihnou ty legislativní změny, ty skutečně naplno pokud s tím někdo vůbec nalezne odvahu, to znamená, když ty volby dopadnou, tak dopadnou až na rozpočtový rok 2012 v plném rozsahu, nikoliv na rok 2011, tak má-li být dodrženo číslo pana ministra Janoty, tak jakákoliv vláda po volbách bude muset seškrtat na výdajích minimálně 40 miliard korun, což je číslo, které jednou panu Mládkovi už uniklo, dostal za to těžce vynadáno, nicméně je to ono minimum.
David BOREK, moderátor
--------------------
A jste schopen z toho vydedukovat tedy odečtem onen schodek, který by měl?
Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda strany /TOP 09/
--------------------
Samozřejmě je to oněch 4,8.
David BOREK, moderátor
--------------------
Ale v přepočtu na miliardy, myslím absolutní hodnotu.
Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda strany /TOP 09/
--------------------
Je to oněch 4,8, to znamená je to v absolutní výši zhruba stejný výše jako letos.
David BOREK, moderátor
--------------------
160.
Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda strany /TOP 09/
--------------------
160 až 170 miliard.
David BOREK, moderátor
--------------------
Dejme slovo Janu Mládkovi, poprosím velice stručně, jenom číslo.
Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda strany /TOP 09/
--------------------
Ale pozor, za současné situace to bude znamenat horší strukturu, to znamená, bude se šetřit tam, kde se šetřit nemá.
Jan MLÁDEK, ekonomický expert strany /ČSSD/
--------------------
Ta jednoduchá odpověď je, ten deficit by měl v procentech začínat čtyřkou, je jedno, jestli to bude 4,8 nebo 4,9. Chtěl bych říci ještě dvě technické poznámky, tam byl zmíněn ten velký deficit na začátku v prvním čtvrtletí. Nepřeceňoval bych to, v minulém roce tam bylo čerpání rezerv a dále platí to, co říkal pan ministr Janota a závisí to na tom, jestli firmy mají daňové poradce nebo nemají.
David BOREK, moderátor
--------------------
A platí tedy, že ČSSD zhruba také 170 miliard, plus minus a tak vidíte schodek na příští rok? A co KSČM?
Jiří DOLEJŠ, poslanec /KSČM/
--------------------
To číslo dokonce může být lepší za dvou podmínek. Za prvéco, když vyřešíme problém, který nám navařil Ústavní soud, to znamená důchody v roce 2011.
David BOREK, moderátor
--------------------
Což probereme v jiném díle Ekonomické inventury, ano.
Jiří DOLEJŠ, poslanec /KSČM/
--------------------
Za druhé, ekonomický růst by měl být výrazně přes 2 %. Pokud tomu tak bude, a pokud opatření na racionalizaci rozpočtu budou 2:1, to znamená, 2 díly příjmové a jeden díl příjmový, tak si myslím, že to může být dokonce lepší než nám ukládá rozpočtový výhled, což je to číslo 4,8.
David BOREK, moderátor
--------------------
A vy tedy vidíte možnost jít na 100 miliard, 120?
Jiří DOLEJŠ, poslanec /KSČM/
--------------------
Nebudeme se přít o desetiny, ale myslím si, že to může být méně.
David BOREK, moderátor
--------------------
Co ODS?
Martin KOCOUREK, ekonomický expert strany /ODS/
--------------------
Tak my máme zpracovaný dlouhodobý plán, podle kterého postupujeme, to znamená, my chceme v roce 2011 cílit na 3,6 % HDP, což představuje 135 miliard, to jsme o 48 miliard níže, než předpokládá vláda, která říká 184,5, máme to podrobně zpracováno. A lze to udělat.
David BOREK, moderátor
--------------------
Pánové, děkuji prozatím za vaše čísla. Opět můžeme nechat reagovat odborníky, Danielo.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, oni už se na to těší. Pánové, jak se vám to tedy zdá? Je to ambiciózní plán, snížit deficit veřejných financí, deficit státního rozpočtu pod na úroveň 4,8 % HDP, nebo se vám to zdá málo ambiciózní a mělo by se přitvrdit tak jak to navrhovalo třeba ODS nebo KSČM, že by mohl být ten deficit státního rozpočtu ještě nižší?
Ondřej JONÁŠ, investiční bankéř
--------------------
No, mně to připadá jako trošku prázdná diskuse mluvit o jako souhrnu, jestli to má být 4,8 nebo 3,6. Mně daleko víc vadí vlastně struktura. Pan Kalousek se ostatně o tom zmínil. A to, že některé výdaje ve státní správě jsou méně efektivní nebo dokonce vůbec nejsou efektivní a některé naopak jsou podfinancovány, takže mě tam chybí ta reflexe toho, jak je co důležité, ten souhrn, to co bych hodnotil pozitivně, že je zde averze k tomu, aby to bylo 5 nebo 6, nebo dokonce jako v Británii 11 %. Ale dovolil bych si přítomným pánům politikům připomenout, že to není úplně v jejich schopnosti ovládat. Jedna sopka v Islandu nám zkazila poslední týden. A další krize, kdoví, co nám přinese budoucnost. Takže myslím, že ten přístup k tomu a to co pan Kalousek nazval jako udržitelně vyrovnaný rozpočet v normálních časech, to si myslím, že je důležitý princip, ale měli bychom se zabývat tím, co to konkrétně znamená v tom jak se zamezí plýtváním, že když se zeptáte českých občanů, tak většina z nich je toho názoru, že stát velice plýtvá. A že jestliže někdo zneužívá státního rozpočtu, tak je to především stát. A proto tahle ta diskuse.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, k tomu se ještě dostaneme v naší další debatě, mně zajímal prostě váš názor na deficit státního rozpočtu v roce 2011. Pane Křížku, obracím se i na vás, jak vy to vidíte? Připadá vám to dost ambiciózní cíl? Měli by politici ještě spíše přitvrdit ve svých ambicích, ve svých cílech?
Martin KŘÍŽEK, ředitel, Institut rozvoje podnikání při VŠE v Praze
--------------------
Pokud bych se měl vyjádřit k plánu pana ministra Janoty, tak ten mi přijde uvážlivý. Nicméně za mě osobně jakožto ekonoma, mladého podnikatele, v jisté sociální situaci mohli by být ještě ambicióznější. Ono zkrátka je potřeba si uvědomit, že čím dříve my veřejné finance ozdravíme, tím méně to bude bolet. A to je prostě základní premisa, na které musíme stavět. Čím dříve my se dostaneme nebo budeme se blížit nějakým maastrichtským kritériím, tím lépe.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Od nás z toho studia prozatím všechno, Davide, předávám ti slovo. Řekni, co dalšího budeš řešit s politiky?
David BOREK, moderátor
--------------------
Pojďme se posunout trochu dál, protože státní dluh může být pro někoho pouhým akademickým pojmem, ale nabývá zcela reálných obrysů, když se podíváme na to, co by se dalo pořídit za peníze, které už teď musí stát posílat na splátky státního dluhu, respektive jen úroků z tohoto dluhu.
redaktor
--------------------
Česko už dluží 1 bilion a 300 miliard korun. Do konce roku 2012 má přibýt i dalších 500 miliard. Už dnes tak každý obyvatel Česka včetně kojenců dluží 132 tisíc korun. Skupina podnikatelů varuje. Od roku 1993 Česko nesplatilo ani korunu. Vše jde jen na úroky. V příštích třech letech má obsluha dluhu ze státního rozpočtu odčerpat 72 miliard korun ročně. Po srovnání, ministerstvo obrany loni hospodařilo s rozpočtem 56 miliard. Školství dostalo 142 miliard. Podnikatelé proto volají stop zadlužování.
Vladimír KOVÁŘ, majitel firmy Unicorn, iniciátor výzvy Stop zadlužování
--------------------
Jsme přesvědčeni o tom, že zadlužovat dál zemi je naprosto nesprávný a ve svý podstatě i nesociální. Paradoxně je to proti těm všem lidem, kterým se vlastně má pomáhat tím, že se budou dále rozdávat státní peníze, na které ovšem stát nemá.
redaktor
--------------------
Podnikatelé spočítali, co by se za 70 miliard, které teď jdou jen na úroky, dalo ročně pořídit. Například elektrická energie by mohla být pro všechny lidi rok zadarmo, místo jednorázové dvoutisícové podpory důchodcům by se mohly zvednout všechny penze o 1700 korun. Průměrný důchod je okolo 10 tisíc. Nebo by všechny maminky mohly dostávat 120 tisíc korun měsíčně na mateřské. Příspěvky na děti by podle podnikatelů vzrostly na trojnásobek. Plat státních zaměstnanců by pak mohl stoupnout o 5 tisíc korun. V současnosti se pohybuje okolo 24 tisíc. Nebo by každý včetně kojenců mohl dostat 7200 korun třeba k Vánocům. Polepšit by si mohlo i školství. 70 miliard znamená navýšení rozpočtu o 60 %. Až na trojnásobek by pak stát mohl dávat na vědu a výzkum. V současnosti je to necelých 25 miliard. Podnikatelé varují, za 10 let může Česko dlužit přes 3 biliony korun a jen na úrocích stát do té doby zaplatí 900 miliard.
David BOREK, moderátor
--------------------
Pánové, je reálné, že někdy se bude kromě úroků splácet ještě přímo samotný dluh a pokud ano, bude to třeba v příštím volebním období? Ta otázka je nadhozená, uchopte se jí, kdo chce.
Jan MLÁDEK, ekonomický expert strany /ČSSD/
--------------------
Ano, já myslím, že je to reálné, ale je to tak reálné koncem příštího volebního období.
David BOREK, moderátor
--------------------
Myslíte v roce 2014 první splátka už vyloženě státního dluhu a nikoliv pouze úroku ze státního dluhu?
Jan MLÁDEK, ekonomický expert strany /ČSSD/
--------------------
Ano, mám to tak, že 2017 až 2018 nejdříve.
Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda strany /TOP 09/
--------------------
Reálné to je, ale to není to, co nás teď trápí. Nás trápí zastavit tempo toho zadlužování. Promiňte, já jsem trochu nešťastný z té předchozí diskuse, protože to byla diskuse, která se týkala konkrétního čísla deficitu a v tom není ten zásadní problém. Ten zásadní problém je ve výši strukturálního deficitu.
David BOREK, moderátor
--------------------
Probereme v další fázi. To jsou ony recepty.
Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda strany /TOP 09/
--------------------
Abychom mohli zastavit, abychom mohli zastavit zadlužování, tak musíme zlikvidovat ten strukturální deficit a to je problém těch kritérií. To není výše deficitu a je velmi nešťastné i ono tříprocentní kritérium maastrichtské, protože to bývá často interpretováno jakože, máme-li deficit nižší než 3 %, je všechno v pořádku, ale to není pravda, je-li to při vysokém růstu. My musíme cílit na vyrovnané rozpočty při zhruba 2% růstu. A k tomu je potřeba zlikvidovat ten strukturální deficit bez ohledu na to, jestli příští rok bude 134 nebo 160. To není to podstatné. Podstatné je likvidovat strukturální deficit.
David BOREK, moderátor
--------------------
Co to je strukturální deficit?
Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda strany /TOP 09/
--------------------
Strukturální deficit je struktura výdajů, které jsou ze zákona povinné, jejich konstrukce je taková, že generují deficit a dluh.
David BOREK, moderátor
--------------------
Způsobovaný mandatorními výdaji.
Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda strany /TOP 09/
--------------------
Přesně tak. I v případě, že máme růst, nejenže máme krizi.
Jan MLÁDEK, ekonomický expert strany /ČSSD/
--------------------
Pánové chtějí omezit sociální dávky, to je zřejmé.
Martin KOCOUREK, ekonomický expert strany /ODS/
--------------------
A jestli můžu já, tak pan kolega Mládek se dopustil logického nesmyslu, protože on říká, že koncem roku 2014 říká, že budeme moci splácet státní dluh.
Jan MLÁDEK, ekonomický expert strany /ČSSD/
--------------------
2018 jsem říkal, pane kolego.
Martin KOCOUREK, ekonomický expert strany /ODS/
--------------------
Nebo 18, ale dobře, potom sdělujete, že sociální demokracie do roku 2018 dosáhne vyrovnaného rozpočtu?
Jan MLÁDEK, ekonomický expert strany /ČSSD/
--------------------
Přebytkového, pane kolego.
Martin KOCOUREK, ekonomický expert strany /ODS/
--------------------
Přebytkového? Já myslím, že to je zásadní průlomová informace, kterou všichni teď zaznamenáváme, protože pak to pane kolego znamená, že dáte dolů 80 miliard oproti tomu, co očekává vláda. Já si myslím, že to je velký závazek. Jinými slovy, já se k tomu připojuji, ODS je připravena splácet státní dluh od roku 2017, kdy chceme dosáhnout vyrovnaných rozpočtů, ale to myslíme opravdu vážně.
Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda strany /TOP 09/
--------------------
Upřímně řečeno, konkrétní opatření ve vašich programech, pánové, neumožňují to ani jednomu ani druhému. Ale ty cíle jsou ušlechtilé.
Jan MLÁDEK, ekonomický expert strany /ČSSD/
--------------------
Pane místopředsedo, nesrovnávejte program ČSSD, který se snaží řešit jak na příjmové, tak na výdajové stránce. Kolegové z ODS tvrdí, že nebudou zvyšovat ani daně ani sociální ani zdravotní pojištění.
Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda strany /TOP 09/
--------------------
To bych si opravdu nedovolil ten program srovnávat. Zatímco program ODS hodnotím jako program velmi odpovědné umírněné sociální demokracie, tak váš program je spíš ten neokomunistický.
David BOREK, moderátor
--------------------
A co na to říká komunista?
Jiří DOLEJŠ, poslanec /KSČM/
--------------------
Za prvé si myslím, že drama kolem dluhu je poněkud jednostranně interpretováno.
David BOREK, moderátor
--------------------
Pardon, není to nejfotogenističtějí součást státního dluhu?
Jiří DOLEJŠ, poslanec /KSČM/
--------------------
Že je to fotogenické, to je pravda, proto jsme tady viděli také ten videoklip, ale také je třeba k tomu dodat, že většina vyspělých zemí má dluh daleko větší, že těch necelých 40 % podílu veřejného dluhu na HDP je poměrně slušné číslo, nebudu říkat, že je to dědictví dlouhodobé, bych řekl opatrnosti českých nebo československých ekonomů, ale je to tak pravda a pokud to chceme zlepšit a dostat se někam mezi rekordmany, tak si musíme uvědomit, že chceme předběhnout země jako je Francie, Německo, Itálie, ty všechny mají dluh daleko větší.
David BOREK, moderátor
--------------------
Ale chápu to správně, že KSČM žádnou ambici dostat se ke splácení státního dluhu v příštích.
Jiří DOLEJŠ, poslanec /KSČM/
--------------------
My chceme zvládat dluhovou službu, my nechceme, aby dluh narůstal způsobem, že budou narůstat závazky, které budou ohrožovat stabilitu, a to stabilitu nejen ekonomickou, ale i sociální. To co navrhují pánové, bohužel je na úkor té sociální stability.
Jan MLÁDEK, ekonomický expert strany /ČSSD/
--------------------
Já bych měl jednu technickou poznámku ještě k té dluhové službě. Tady je jedna nevyčerpaná možnost. Tu ambici měl ministr Janota, bohužel to nikam nedotáhl, a to jest umožnit českým občanům, aby financovali dluhopisy. Neměl pan ministr Janota podle mého názoru udělal chybu,že chtěl jít do elektronické formy. Je třeba zavést klasické obligace pro české občany, v papírové formě velmi tradiční a čeští občané rádi za 4 % půjčí svému vlastnímu státu.
David BOREK, moderátor
--------------------
Dobře, ale tím se zadlužení státu nemění? Nebudou ležet v šuplících?
Jan MLÁDEK, ekonomický expert strany /ČSSD/
--------------------
Ne, ne tím, se zlevní ono financování, které jste zdvihnul jako velký problém na začátku.
Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda strany /TOP 09/
--------------------
Pan Mládek mi to asi nebude chtít přiznat, ale před panem Janotou jsem s touhle myšlenkou přišel já. Velmi ji věřím a dál ji podporuji, protože Česká republika má méně než 1 % svých dluhů u svých občanů. Ve světě je to procento neskonale větší, a je to tak správně. Ale my teď neřešíme problém, kdo bude držet jakou část státního dluhu. My řešíme problémy, jak to udělat, abychom zastavili to tempo zadlužování, to je ten problém.
Martin KOCOUREK, ekonomický expert strany /ODS/
--------------------
Já dám pár čísel. Jestliže sociální demokracie se zavázala, že bude respektovat konvergenční program a 3 % deficitu v roce 2013, tak to znamená další nárůst dluhu o 500 miliard korun, aby bylo jasno. To znamená, obsluha se znovu zvýší o dalších 35 miliard korun, čímž pádem budeme na 110 miliardách korun obsluhy státního dluhu v roce 2013. Já jen jsem opravdu zvědav, jak, pane kolego, s tímto si poradíte, protože potom nepřichází v úvahu, abyste dali rozpočty do roku 2018 do pořádku.
Jan MLÁDEK, ekonomický expert strany /ČSSD/
--------------------
Ale vy jste přece slíbili, že budete na 3 % ne v roce 2013, ale v roce 2012. Takže vám to deficitní financování vyjde jenom lehce lepší.
Martin KOCOUREK, ekonomický expert strany /ODS/
--------------------
Jenom abychom si rozuměli. Vláda předpokládá 185 miliard v roce 2011 a 2012. My předpokládáme 130, a potom 110. To znamená, my jsme o 170 miliard pod vámi a to je rozdíl v té dluhové službě.
Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda strany /TOP 09/
--------------------
Při dramaticky špatné struktuře, to znamená, vy nelikvidujete ten strukturální deficit.
Martin KOCOUREK, ekonomický expert strany /ODS/
--------------------
Ale vy jste účetní, pane kolego.
Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda strany /TOP 09/
--------------------
Ne, já nejsem účetní.
David BOREK, moderátor
--------------------
To už je teď jako příliš plakátovité.
Jan MLÁDEK, ekonomický expert strany /ČSSD/
--------------------
Pan místopředseda těžko najde voliče pro svoji ultrapravicovou stranu tady v Čechách.
Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda strany /TOP 09/
--------------------
Já souhlasím k tomu, že ono někdy to účetnictví Má dáti, Dal, je daleko prospěšnější pro budoucnost, než hrát si na národohospodáře a zaplatit toho exekutora, který nutně musí přijít při tomhle strukturálním deficitu.
David BOREK, moderátor
--------------------
Pojďme se posunout v naší debatě, ještě bude čas probrat to, co jsme probrali teď. Ale zaznělo mnoho myšlenek a nápadů, je možná čas je konfrontovat s názory ekonomů v horním studiu.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, my na ně samozřejmě rádi budeme reagovat. Pane Křížku, jak se vám vyvíjí tato debata? Slyšeli jsme zde, že by Česká republika mohla začít splácet svůj státní dluh v roce 2018 a 2017. Je to reálné?
Martin KŘÍŽEK, ředitel, Institut rozvoje podnikání při VŠE v Praze
--------------------
Ono je velmi těžké posoudit, který rok by měl být ten startovací pro splácení reálného státního dluhu. Pro mě jako ekonoma není možné říci konkrétní rok. Stejně to bylo velmi zkresleno vývojem, politické situace a těmi konkrétními opatřeními politiků, která pak budou úplně jiná. Mě by mrzelo, kdybych tady řekl nějaký rok. A ten se pak posunul úplně někam jinam. Čili konkrétní rok asi neřeknu. Jistě se shodneme na tom, že čím dříve, tím lépe.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak dlouho je, pane Jonáši, udržitelné financování dluhu, státního dluhu?
Ondřej JONÁŠ, investiční bankéř
--------------------
Předně bych rád řekl, že Česká republika není v té horší polovině. Z tohoto pohledu tam, kde se nachází dnes, zhruba těch 40 % zadluženosti HDP to opravdu není špatná výchozí situace, ale pravda je, že to co je hrozivé, je ta dynamika. To o čem mluví pan Kalousek, ten strukturální deficit, který hrozí, že by v průběhu těch let, těch příštích deseti letech, o kterých mluvíme, se mohl opravdu projevit a prolít do vysoké zadluženosti. Takže myslím, že je namístě obava z toho, co nevíme. Jedna z lekcí vlastně té řecké krize je, co všechno vyplynulo na povrch, až teprve už bylo podstatně pozdě. Takže já bych tak kladl důraz na transparentnost, na přístupnost těchto informací. Tak jak se dnes sestavuje rozpočet, je, že ministerstvo financí dostane požadavky resortních ministerstev, aniž by šlo do detailů, aniž by bylo schopno zhodnotit s pětiletým odstupem jak konkrétní výdaje byly. Takové to porcování medvěda, kde říká se tomu odborně indexová metoda, ale v podstatě je to: loni jsi dostal 100 %, letos dostaneš 102 nebo 98? Takže je to takové neanalytické přetahování. A ještě bych rád zmínil jednu věc, že podle Ústavy České republiky, tuším článek 43, schvalování rozpočtu je zodpovědností Poslanecké sněmovny. A v dnešní situaci je to exekutiva, ministerstvo financí, které rozpočet dává dohromady a Poslanecká sněmovna de facto nemá analytickou schopnost oponovat, analyzovat, zkoumat efektivitu a vědět, jestli to co vydáváme, je společensky užitečné nebo ne. A tento aspekt mě zatím v této diskusi chybí.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Křížku, pojďme se podívat, jak vyjde Česká republika ze srovnání se zemí, která má podobnou historii, možná podobné hospodářství s naším východem sousedem Slovenskem. Pojďme si říci, jak jsme na tom my s vývojem státního dluhu vůči HDP a jak jsou na tom Slováci?
Martin KŘÍŽEK, ředitel, Institut rozvoje podnikání při VŠE v Praze
--------------------
Vývoj podílu vládního dluhu na HDP na Slovensku má tendenci poměrně správnou, to znamená, klesá. Kdežto u nás je tomu přesně naopak. Můžete z grafu vidět, že někdy kolem roku 2007 se došlo ke střetu a od té doby zkrátka náš podíl vládního dluhu na HDP roste. Naopak na Slovensku klesá, s tím rozdílem, a to je potřeba podotknout, že na Slovensku provedli řadu často i poměrně odvážných reforem. Třeba důchodová reforma a další, kde my jsme žádnou takovou reálnou reformu neprovedli a poneseme si ještě náklady na provedení takové reformy v dalších obdobích. Čili Slováci jsou na tom nejen o jednou lépe, ale o dvakrát lépe.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Já vám prozatím děkuji.
David BOREK, moderátor
--------------------
Současný stav veřejných financí znepokojuje i další politické strany, které nejsou zastoupeny tady ve studiu. Jaké vymyslela Strana zelených, KDU-ČSL, Věci veřejné a Strana práv občanů - Zemanovci?
Kamil JANKOVSKÝ, ekonomický expert Věci veřejné
--------------------
Chceme o 10 % snížit počet státních úředníků. V dalším opatření je samozřejmě záležitost veřejných zakázek, na té výdajové stránce máme i opatření, které směřuje k omezení podpoře stavebního spoření. Na té příjmové stránce, tam je to jednoznačně zdanění hazardu. V té oblasti korporátních daní necháváme naše daně na úrovni těch 20 % po dobu dalších dvou let.
Cyril SVOBODA, předseda KDU-ČSL
--------------------
Napřed se musí přestat krást nahoře. To znamená, že se musí zastavit eko-zakázka, musí se zpoplatnit hazard, musí se stanovit referenční cena na výběrová řízení a zprůhlednit výběrová řízení. Tím lze získat 27 miliard korun. Teprve poté lze sáhnout k daním jakožto k dalšímu nástroji. A pokud jde o daně, říkáme pouze daně spotřební, alkohol, tvrdý alkohol a cigarety, větší progresi a v žádném případě ne zvýšení zdanění právnických osob.
František PELC, 1. místopředseda, Strana zelených
--------------------
Všude se může šetřit snad jen s výjimkou vzdělání, vědy a nějakých nízkoenergetických šetřivých energetik. Proto jsme na našem programu zavedli určité kritérium, kterému se říká upravené maastrichtské kritérium, když je ekonomika v růstu, tak součet růstu HDP v procentech a státního ročního deficitu by neměl být vyšší než číslo 4. My jsme připraveni nepřímou daňovou zátěž zvýšit, zejména u těch komodit, které jsou škodlivé. Na přímé daně bychom nesahali. Dokonce jsme připraveni diskutovat o jejich snížení.
Jiří RUSNOK, ekonomický expert SPOZ
--------------------
Musíme okamžitě připravit a implementovat systém společného nákupu. Musíme rozhodně zredukovat zbytečné agendy. V oblasti sociálních dávek my zásadně prosazujeme, že na sociální dávky v hmotné nouzi má nárok ten, kdo má závažné zdravotní komplikace a z těch zdravých ten, kdo tu práci skutečně hledá. Pokud jde o příjmovou stranu. My jsme pro obnovení rozumné progrese. My jsme pro dočasné zvýšení mírné zvýšení daně z příjmů právnických osob, do 2% bodů.
David BOREK, moderátor
--------------------
Tak, názory politických stran se nám pomalu prokreslují v průběhu této hodiny. Pojďme přistoupit o krok dále. Pojďme se podívat na vyvážení, na jedné straně škrtů na straně výdajů, na druhé straně navyšování příjmů státních rozpočtů, protože to je základní aritmetika, možná geometrie, vyrovnávání státního rozpočtu. Pánové, jak vy vidíte poměr těchto věcí? Jinými slovy, jak hodně se má škrtat na výdajích a jak hodně se mají naopak navyšovat příjmy státního rozpočtu, procentuálně třeba.
Jan MLÁDEK, ekonomický expert strany /ČSSD/
--------------------
ČSSD to má 2:1 ve prospěch příjmů, protože díky pravicovému populismu předchozí vlády byla snížena daňová báze. Ty příjmy daňové by měly být v obnovení progresivního zdanění, zvýšení příjmů právnických osob o 2 procentní body, zvýšení dividendu ČEZ, zvýšení daně na tvrdý alkohol a tabák a omezení daňových úniků pohonných hmot. O ty úspory především u aukčního zadávání veřejných zakázek, eliminace korupčních praktik, audity výdajů ministerstev, cenová revize uzavřených smluv a zvýšení efektivity zdravotních pojišťoven.
Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda strany /TOP 09/
--------------------
Pravicový populismus, to je termín, se kterým přišel pan místopředseda ODS Nečas. To je dojemné, jak se pojmologicky shodujete.
David BOREK, moderátor
--------------------
Pane Kalousek, teď jasně řekněte, jaký mix TOP 09 tedy navrhuje příjmy a výdaje?
Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda strany /TOP 09/
--------------------
My za současné situace nenavrhujeme žádné zvyšování daní, protože si myslíme, že v době krize je to nerozumné. Strukturální deficit, který se pohybuje někde kolem 90 miliard korun, chceme likvidovat na straně výdajů a podíváme-li se na ten objem výdajů, tak se to týká 4 oblastí. Penzijní reforma, reforma veřejného zdravotního pojištění, reforma sociálních dávek a vládní spotřeba.
Martin KOCOUREK, ekonomický expert strany /ODS/
--------------------
Já bych chtěl připomenout, že v letošním roce dojde k drastickému zvýšení daní o zhruba 60 miliard korun. To je jediné, co zbylo z Janotova balíčku, takže my už na daně dál šahat nebudeme. Co se týká výdajů, tak na výdajové straně, jak jsem zmínil, chceme škrtnout 48 miliard korun, z toho 16 korun v povinných sociálních výdajích. Nesaháme na důchody, 7,5 miliardy ušetřit v rámci úrokové služby, 23 miliard korun, to je 5 % ušetřit v rámci běžných výdajů a 4% ušetřit v rámci investičních výdajů států.
David BOREK, moderátor
--------------------
Dejme slovo KSČM. Jaký je ten váš mix, vaše vyváženost?
Jiří DOLEJŠ, poslanec /KSČM/
--------------------
Rozhodně si nedovedu představit, že bychom přispěli k rovnováze tím, že vyškrtáme víc jak 100 miliard výdajů, dokonce mandatorních.
David BOREK, moderátor
--------------------
Tak řekněte jasně, že výdaje se nebudou škrtat vůbec?
Jiří DOLEJŠ, poslanec /KSČM/
--------------------
Budou, bude se šetřit na straně výdajové, neříkám škrtat, ale šetřit a to myslím, že zejména v oblasti veřejných zakázek. Otázka nasmlouvaných cen.
David BOREK, moderátor
--------------------
A dá se říci onen poměr mezi škrty na straně výdajů a zvyšování příjmů?
Jiří DOLEJŠ, poslanec /KSČM/
--------------------
Zhruba 2:1.
David BOREK, moderátor
--------------------
V tomto se shodujete s ČSSD?
Jiří DOLEJŠ, poslanec /KSČM/
--------------------
Shodujeme, ale doplnil bych k tomu jednu věc, a to především, že ta progrese může být razantnější, že by tam měly figurovat i majetkové daně, uznává i OECD, že korporátní majetkové daně jsou u nás pod průměrem zemí OECD.
David BOREK, moderátor
--------------------
Jasné slovo od KSČM. Pojďme ještě jednou naposledy oslovit experty s Danielou. Danielo, máš slovo.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, recepty stran jak zkrotit nárůsty dalších dluhů, jsou rozdílné, to jsme teď slyšeli. Jak si myslíte, že by mělo optimálně vypadat přestavba veřejných financí. To znamená, měli bychom zvyšovat daně na jedné straně a škrtat na straně druhé, co vám připadá jako optimální řešení? Jak by měl vypadat ten rozumný mix?
Ondřej JONÁŠ, investiční bankéř
--------------------
Myslím, že ten mix bude obsahovat obě složky. Jsem rád, že konečně byla zmíněna korupce a korupce na nejvyšších místech, tak jak to Cyril Svoboda nazval. Protože se všichni shodneme na tom, že míra korupce v české politice je neúnosná a lituji, že zde přítomní politikové nám neřekli konkrétně, co v této oblasti navrhují, zda anonymní firmy smějí nebo nesmějí se zúčastnit zakázek státu. Rád bych slyšel, kde byli v roce 2005 a 2006, když se debatovalo o solárních panelech a fotovoltaice. Jak je možné, že český stát tak dlouho toleroval výkupní ceny a dnes má vlastně nastavené výkupní ceny 40 % nad západoněmeckými cenami. Čili myslím, že to je obrovské téma, o kterém se vlastně nemluvilo.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Křížku, jaký je váš recept?
Martin KŘÍŽEK, ředitel, Institut rozvoje podnikání při VŠE v Praze
--------------------
Já bych jen krátce zareagoval. Myslím si, že v momentě, kdy se v České republice staví téměř třikrát dražší dálnice než v Německu při úplně neporovnatelných cenách pracovní síly, tak solární panely jsou ještě úplně lehká záležitost. Několik věcí na závěr. Zákonem stanovené mantinely rozpočtové kázně, to už jsem tady zmínil. Reforma důchodového a sociálního systému nutná a potřebná, konec dotování státních firem včetně ČSA. Privatizace nestrategických podniků. Transparentní rozdělování státních zakázek, tady se dostáváme k té korupci, protože řada zakázek je natolik předražena, že nesmírně zatěžuje veřejné finance.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Já vám, pánové, děkuji, předávám slovo zase tobě.
David BOREK, moderátor
--------------------
Ano, ještě na chvíli pojďme oslovit naše politické experty tady ve studiu. Pánové padaly tady teď konkrétní recepty od našich ekonomických analytiků. Kdybyste měli vy jste si na váš billboard, na váš plakát dát jednu věc, která podle vás přispěje k vyrovnání nebo ke srovnání veřejných rozpočtů, která by to byla? Jedno heslo.
Jan MLÁDEK, ekonomický expert strany /ČSSD/
--------------------
Předražené veřejné zakázky, boj s korupcí a k tomu použijeme zkušenosti FBI jak strana deklarovala.
Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda strany /TOP 09/
--------------------
Tři priority, snížit vládní výdaje, snížit vládní výdaje, snížit vládní výdaje.
Martin KOCOUREK, ekonomický expert strany /ODS/
--------------------
Finanční ústavu, národní rozpočtovou radu a rozpočtovou strategii.
Jiří DOLEJŠ, poslanec /KSČM/
--------------------
Dejte lidem práci a ať se víc podílí bohatí.
David BOREK, moderátor
--------------------
Tak to byla slova našich politiků tady ve studiu. Mimochodem všechna ta témata, která pootevřelo téma státní rozpočet a veřejné finance, budou ještě probrána podrobněji. Máme připravena téma daně, připraveno téma důchodová reforma, zdravotnictví, to jsou všechno témata, která souvisejí s tímto. Pro dnešek ovšem, pánové, moc děkuji.
A to je opravdu vše, tedy alespoň pro dnešek. Třetí díl Ekonomické inventury startuje přesně za týden.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Tedy abychom byli přesní, Davide, za 6 dnů a 23 hodin.
David BOREK, moderátor
--------------------
Takže příští pondělí v devět startujeme. Tentokrát bude řeč o zdravotnictví i to je bytostně ekonomické téma.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, přesně tak. Kolik budou Češi platit za lékařskou péči a budou platit přímo v ordinaci nebo jen prostřednictvím zdravotního pojištění strhávaného z platu?
David BOREK, moderátor
--------------------
A už za týden se můžete těšit na elitní sestavu hostů, ať už politiků nebo expertů. Na viděnou.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Hezký večer a na viděnou.
